Článek
Seznam Zprávy Byznys po roce srovnaly ceny 27 potravin a drogistického zboží v prodejnách Lidl v českém Frýdlantu, německé Žitavě a polském městě Bogatynia.
Nákupní koš opět obsahuje identické položky z různých kategorií. Například pečivo, mléko, máslo a sýry, čerstvé maso, vejce, ovoce a zeleninu, kávu, těstoviny a rýži, nápoje a také tablety do myčky či toaletní papír.
Nákupní koš z 22. září 2026, složený z tohoto zboží za běžné ceny, přinesl v Německu úsporu 28 korun a v Polsku 103 korun. Pokud do výsledku zohledníme slevové akce, pak jsou ceny v Česku a Německu prakticky stejné a Polsko vyšlo o 78 korun levněji.
Nákup v českém Lidlu ve srovnání se zářím 2025 zlevnil z 1396 korun na 1244 Kč, tedy o 11 procent. V Německu ve stejném období klesla cena srovnatelného košíku o 4,1 procenta a v Polsku o 4,8 procenta.
Je to viditelný posun od února 2022, kdy redakce provedla první takový průzkum. Tehdy stál stejný koš v Německu o 71 korun méně a v Polsku o 239 korun méně. Byla to zlatá éra nákupní turistiky v polském pohraničí a do jisté míry ji rámovala politická rozhodnutí. Polská vláda zareagovala na energetickou krizi v roce 2022 prudkým snížením DPH, což přivedlo ještě více Čechů do polských poboček řetězců jako Biedronka, Lidl nebo Dino.
V roce 2024 však polská vláda od nulové daně z přidané hodnoty na potraviny ustoupila. A Česko od ledna téhož roku konsolidačním balíčkem sloučilo dvě nižší sazby DPH (15 % a 10 %) do jednotné snížené sazby 12 procent. Díky tomu mírně zlevnily základní potraviny, jako maso, uzeniny, mléčné výrobky, vejce, ovoce, zelenina a řada trvanlivých potravin.
Česká republika však začala dohánět také Německo, kde nákup potravin a drogerie dlouhodobě vycházel levněji. V únoru 2022 byl nákup v Německu levnější o 6,3 procenta, o rok později o 5,8 procenta, v roce 2024 o 4,7 procenta a v červnu 2025 o 3,9 procenta. Loni v září rozdíl vyskočil na 9,2 procenta, letos se propadl na pouhých 2,3 procenta.
Letošní výrazné sblížení cen ale nevysvětluje změna DPH. Český Lidl od února postupně změnil cenovou strategii a snížil standardní ceny u řady položek obsažených ve srovnávaném koši. Do programu „Ceny v klidu“ postupně zařadil například mouku, mléko, rýži, těstoviny, vejce a máslo.
Německá vejce loni „trumfla“ česká o 7 Kč. Dnes jsou naopak o 11 Kč dražší.
Modelový nákup v Česku od září 2025 zlevnil o 151 korun a 80 korun z tohoto meziročního poklesu způsobily právě položky zařazené do nové cenové strategie.
Podle Zdeňka Skály z agentury Skála a Šulc, která se věnuje i marketingovým průzkumům, je strategie Lidlu způsob, jak se odlišit na trhu přesyceném slevami a jak být čitelnější pro zákazníky. „Do značné míry rozdíly mezi akčními a běžnými cenami na trhu v řadě kategorií už nedávají smysl. Akce znevěrohodňují běžné ceny. A na to Lidl zareagoval,“ vysvětluje krok.
Může to být ale také součástí širšího konkurenčního boje. Analytická a výzkumná agentura Euromonitor uvedla, že Lidl měl v roce 2020 na svědomí 61 procent tržeb českého diskontního segmentu, ale v roce 2025 už jen 57 procent. Penny naopak díky agresivní cenové politice během „velké inflační vlny“ vzrostlo z 36 na 41 procent.
„Penny rostlo vůči všem konkurentům, nejen vůči Lidlu. Investovali do základních i akčních cen. Pomohlo jim, že se zákazníci v roce 2022 a 2023 extrémně soustředili na ceny,“ říká Skála. Podle něj růst pozice souvisí také s rozvojem retail parků v regionech. Penny patří k nejrychleji expandujícím řetězcům na českém trhu.
Kdo chce ušetřit, musí hledat
V případě nákupů v Německu už proto dnes podobně jako v Polsku čím dál víc platí pravidlo: pokud chce člověk ušetřit, musí si víc vybírat. Zatímco před rokem se Čechům vyplatilo nakoupit v Německu 17 z 27 položek, letos v září byla v přepočtu na koruny nižší cenovka už jen u 13 položek ze seznamu.
Máslo stálo v Německu 29 korun, o 11 korun méně než v českém Lidlu.
Nejvýraznější cenový rozdíl ve prospěch Německa byl u jablek, která tam vyšla o třetinu levněji než v Česku. Kilogram červených jablek stál cca 27 korun, tedy o 13 korun méně než v českém Lidlu. Zhruba o třetinu levnější byly také Nutella a rajčata, o více než čtvrtinu máslo a tablety do myčky. Máslo stálo v Německu 29 korun, v tuzemsku 40 Kč.
Ceny některých mléčných komodit v Evropě meziročně výrazně klesly. Řetězce podle mlékařů svádějí ostrý konkurenční boj o to, kdo nabídne výhodnější ceny mléčných výrobků. Evropa má velké přebytky a mlékaři jsou údajně pod značným tlakem obchodníků, aby zlevňovali své zboží.
V Německu se naopak Čechům nevyplatí koupit čerstvá kuřecí prsa, rybí prsty, mouku, mléko, pečivo nebo rýži. Rýže stála o 29 procent více a kuřecí prsa o 24 procent.
Polsko zůstává z trojice sledovaných zemí nejlevnější, jeho náskok před Českem se ale proti loňsku zmenšil. Zatímco v září 2025 vyšel sledovaný nákup v Polsku o zhruba 14 procent levněji než v Česku, letos činil rozdíl přibližně osm procent.
Nejvíc se za severní hranicí vyplatily například okurky, které vyšly zhruba o 55 procent levněji než v Česku. U brambor a jogurtu byl rozdíl kolem 44 procent, výrazně levnější byl také chléb nebo jablka.
