Článek
Milion za druhé dítě. Daňová úleva za třetí. Premiér Andrej Babiš (ANO) střílí nápady, které mají za cíl zajistit, aby se v Česku rodilo dost dětí. Momentálně jsme na tom nejhůře v moderní historii a dá se očekávat, že půjdeme ještě níž. Důvody rozebíraly Seznam Zprávy v nedávné a obsáhlé analýze.
Na Fóru rodinné politiky v polovině září, kam zavítaly nejen dvě hlavní tváře vlády v této oblasti – tedy premiér Babiš a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), ale také prakticky všichni přední odborníci, Seznam Zprávy hledaly řešení aktuální krize.
A objevil se i jeden poměrně neotřelý nápad. Rozšířit volební právo na děti.
„Modely jsou rozpracované v zahraničí. Jedna z metod je, že každý rodič dostane za dítě půl hlasu. To je nejčistší možnost, jak vyvážit nerovnováhu, která ostatně vede ke spirále: roste počet důchodců a klesá nám počet dětí. Starší ročníky převažují děti stále víc a tím pádem se častěji dělají politické kroky v jejich prospěch,“ vysvětluje Pavel Rusý, sociolog a předseda odborové organizace Liberi.
Čili východisko pro aktuální stav je následující – děti jsou sice součástí společnosti, ale voličské právo nemají až do 18 let. Rodiny tak politici samozřejmě nikdy neopomenou zmínit, ale nepřetrhnou se s nápady na jejich podporu, protože děti nehlasují a mladých rodičů zase není tolik.
To se dá dobře dokumentovat na poslední debatě o růstu důchodů. Kráter ve státním rozpočtu už je tak druhý největší v české historii, vláda přesto uvažuje o dalším zvýšení důchodů. Zákonná valorizace přitom počítá s 300 korunami navíc u průměrného důchodu, což by ale bylo zároveň nejméně za posledních 10 let. Z pohledu systému zcela v pořádku, z pohledu vlády, která se opírá o důvěru starších skupin voličů, v nepořádku.
V rozpočtu je tak na další nárůst připravených už teď 10 miliard korun. Kdybychom přemýšleli pohledem rodičů a dětí, mohli by ocenit spíš o 10 miliard nižší deficit, protože dluhy budou splácet právě nejmladší generace, nebo využití těchto prostředků na podfinancované školství.
„Každá stárnoucí společnost musí řešit, že důchodci jsou stále silnější voličskou skupinou, a tak se jim politici o to více podbízejí. Měli bychom tedy diskutovat o volebním právu pro děti, protože do té doby nebudou pro politiky zajímavou skupinou,“ popisuje demograf Kryštof Zeman z Vídeňského institutu demografie.
Právo pro děti zmiňovala jako jedno z témat, nad kterými má smysl se zamýšlet, i demografka Jiřina Kocourková, se kterou Seznam Zprávy vedly rozhovor na přelomu roku a která byla také jednou z hlavních tváří zmiňovaného Fóra rodinné politiky.
„Nedokážu sama za sebe teď říct stoprocentně ano, ale minimálně stojí za úvahu, jakým způsobem reagovat na to, že populace strukturálně stárne. Volební právo máme až od 18 let a s tím, jak bude dále ubývat mladých lidí, tak se jejich problémy budou propadat ještě více na okraj politického zájmu,“ řekla Kocourková, která působí jako zástupkyně vedoucí na Katedře demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kde se vzalo volební právo pro děti?
Hlasování rodičů za děti se označuje jako Demenyho hlasování, a to podle maďarského ekonoma a demografa Paula Demenyho, který návrh představil ve své studii v roce 1986. Samotný koncept ale není takto nový, od poloviny 19. století se opakovaně diskutoval ve Francii, později také v Německu.
Základem moderní verze návrhu byla představa, že země s nízkou porodností a stárnoucí populací tíhnou k zájmům starších generací. Volební právo by tak měly mít i děti a zastupovali by je ve volbách rodiče.
Jak narovnat nespravedlnost
Úvahy o volebním právu pro děti mezi odborníky přitom nemíří proti starším lidem. Nejde o to jedné části společnosti právo upřít, ale naopak vyrovnat vychýlený stav.
„Volební právo pro děti v zastoupení rodiči dává smysl už jenom proto, že je v naší společnosti obrovská skupina dvou milionů lidí, která nemá politickou sílu. A přitom je stejně početná jako důchodci,“ dodává Rusý.
Reálně jsou dnes jednotlivé věkové skupiny zastoupeny ve společnosti následovně – lidí do 34 let je v Česku 37 procent, mezi 35 a 64 lety je to 42 procent obyvatel a starších 65 let je 21 procent lidí. Pokud ale vynecháme nezletilé, kteří nemohou volit, tak se čísla zcela mění – jen 22 procent pro nejmladší skupinu, 52 procent za střední generaci a 26 procent pro seniory.
Přitom nezletilých a seniorů je ve společnosti momentálně shodně, jak připomíná Rusý, zhruba 20 procent, tedy něco přes 2 miliony lidí na obou koncích věkové řady společnosti. Do budoucna se ale bude tento poměr dramaticky překlápět směrem k seniorům, takže se dá očekávat, že v politické diskuzi budou seniorská témata hrát ještě zásadnější roli.
„Když přemýšlíte nad dlouhodobými krizemi, mladí lidé berou například klimatickou krizi mnohem vážněji než starší generace, tak dává změna smysl. Kdyby se posílila možnost volit v zájmu dětí a mladých lidí, bylo by to pro společnost prospěšné. Ale prakticky jde o extrémně těžko uskutečnitelný krok,“ říká demograf Tomáš Sobotka, který mluvil jako hlavní řečník na nedávné vládní konferenci o nízké porodnosti v Česku.
Na druhou stranu, není to jen teorie. Reálně se o návrhu podrobně diskutovalo hned dvakrát v německém spolkovém sněmu, nejprve v roce 2003, následně pak o pět let později. Podporu měl návrh i u tehdejší spolkové ministryně pro rodinu Renate Schmidtové, nakonec ale neprošel.
Stejně tak se debata vedla i v Maďarsku, a to během přípravy nové, ale také dost kontroverzní, ústavy, do které se pustila strana Fidesz v tehdy druhém premiérském období Viktora Orbána. Hlas navíc měly za děti v maďarském pojetí získat pouze ženy. Návrh ale nakonec zůstal také jen na papíře.
K volbám od 16 let?
Reálně tak má větší naději na úspěch patrně snížení věkové hranice pro nejmladší voliče. Tu navrhuje dlouhodobě několik politických stran. Konkrétní novelu předložili nedávno poslanci TOP 09, vláda ale jejich návrh, podle kterého by v komunálních volbách mohli volit občané už od 16 let, zamítla.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) argumentuje tím, že hranice zralosti je nastavena na 18 let a jde o obecně přijímaný limit. Na druhou stranu stejná vláda se stejným ministrem spravedlnosti navrhuje, že by se mohla snížit trestní odpovědnost mladistvých u nejzávažnějších trestných činů z 15 na 13 let.
Dlouhodobě razí snížení věkové hranice pro voliče Starostové, první návrh předkládali už v roce 2019, shodně jako TOP 09 chtěli začít u komunálních voleb. Pro snížení by byli také Piráti, další dvě opoziční sněmovní strany – ODS a lidovci – jsou k návrhu rezervovanější, i když ho jednohlasně nevylučují.
Nejde navíc o žádný revoluční návrh, například u našich sousedů v Německu mohou lidé volit právě v komunálních volbách už od 16 let. V Rakousku dokonce uvedená hranice platí dlouhodobě u všech typů voleb.
„Volební právo se během času neustále rozšiřuje. Nejdříve ho dostali všichni muži, po nich došlo i na ženy a nyní poslední skupinou, která nemá přiznané toto základní občanské právo, jsou děti,“ uzavírá demograf Zeman, že je nejvyšší čas přemýšlet i o radikálních společenských změnách.
