Hlavní obsah

Jsou to novodobí otrokáři, hodnotí čtenáři zprostředkovatelské agentury

Foto: Shutterstock.com

I nekvalifikovaní lidé například ve skladech jsou pod právní ochranou (ilustrační fotografie).

Neetické praktiky blížící se pracovnímu vykořisťování a na hranici legálnosti se v Česku nevyhýbají ani velkým a známým firmám. „Děje se to už od devadesátých let,“ připomínají čtenáři.

Článek

Seznam Zprávy popsaly zkušenost manželského páru, který několik týdnů pracoval ve skladu velkoobchodu Makro v Ústí nad Labem pro online supermarket Košík.cz. Za minimální mzdu a oficiálně pro úplně jinou firmu. Zaměstnávala je neznámá společnost KonstantaCZ, která ani není registrovaná jako agentura práce.

Pracovněprávní spor ukázal, že ve skladech zavedených společností mohlo docházet k takzvanému zastřenému zprostředkování práce, za což hrozí pokuta až 10 milionů korun. Makro se od případu distancuje, Košík.cz se brání, že logistika je externí.

Nejzajímavější příspěvky z diskuze pod článkem zpracovala redakce Seznam Zpráv do Fóra čtenářů.

„Tohle je celé zaměstnávání přes agentury. Je to otrokářství, které náš stát toleruje. Pracovníci agentur jsou po celé ČR. Většina jsou cizinci, kteří jsou na agenturách závislí, protože jim dávají ubytování a dělají doklady,“ reagoval například Tomáš Bednář.

Martin Svoboda: No… když to tak čtete, víte, co je na tom nejhorší? Že tady máme tuny pracovněprávních zákonů, předpisů, nařízení, vyhlášek, regulací, máme tu mraky různých „dohledových“ institucí (v článku jsou zmíněny např. Státní úřad inspekce práce, Člověk v tísni, Asociace pracovních agentur, Diakonie Západ atd.), ve kterých jsou opět mraky lidí, co se touto problematikou zabývají (vznešeně řečeno). A ve finále si tady jeden mafiáneček Kosťantyn Serhijovyč Bokovyj spokojeně otrocky vykořisťuje svoje vlastní lidi…

Roman Žilka: I proto chodím nakupovat do obchodu. Lokální řezník, pekař, zelinář apod. Nehodlám podporovat novodobé otrokáře. Že je to o něco dražší? Ano, je. Ale vím, co kupuji, a vím, že ty obchody zaměstnávají lidi legálně a že je normálně platí. Zaměstnávají místní lidi a platí i místní daně.

Jakub Antoš: To je celkem běžná praxe. Známý takhle pracoval jako rozvozce zboží pro jeden velký řetězec s elektronikou, ve skutečnosti měl pracovní smlouvu s úplně jinou společností, ale před zákazníky musel vystupovat jako zaměstnanec toho obchodu.

František Urban: Chudý je stát proto, že toleruje takové lumpárny. Pokuty jsou vysoké, ale není po kom je vymáhat. Stát prostřednictvím svého aparátu musí postupovat nekompromisně. Spousta agentur práce je podvodná. Je to smutný pohled.

Denisa Vojtíšková: Agentury a celkově práce na normy jsou moderní otročina za pár korun. Po škole jsem rok dělala v takové firmě a jen za ten rok stihli třikrát navýšit normu, chodila jsem domů totálně vyřízená a ještě k tomu si nic moc nevydělala. Čekala jsem jak na smilování, až mi skončí smlouva, už nikdy víc. Divím se, kde furt na to berou lidi.

Otakar Zemek: Zákony se mají dodržovat. O tom asi není třeba vést diskuzi. Má to i druhý aspekt, a tím je, jaké možnosti se nabízejí lidem bez kvalifikace, jejichž práci stejně brzy nahradí stroje. Myslím tím - když jste ochoten živit se tím, že berete z regálu zboží a z A ho vezete do B, musíte vzít za vděk skoro vším. Nicméně i nekvalifikovaným lidem přísluší právní ochrana, pořád to jsou lidé.

Roman Ludmila: Pracovní agentury jsou novodobé otrokářské společnosti, které bohužel můžou legálně provozovat svoji činnost. Dokud nebude možné ze strany státních kontrolních institucí provádět nekompromisní kontroly a při zjištění porušení zákona udělovat a vymoct i likvidační sankce pro provozovatele, ne ty směšné pokuty, které jim hrozí a stejně je ani nedostanou v plné výši, budou tyto praktiky nadále pokračovat.

  • Petra Dvořáková (reaguje): Rozdíl je mezi registrovanými agenturami a firmami, které tuto činnost provozují načerno a mají nelidské podmínky. V případě, že tyto společnosti mají účet v bance, ta takové firmy hlásí na FAÚ. Ale problémem zůstává, že jednatel může otevřít ihned další firmu a pokračovat v tom. Za mě by mohlo pomoct, kdyby v obchodním rejstříku zřídili nějaký black list, na kterém by těmto firmám přiřazovali nějaký příznak a jednatelé by měli zakázáno otevřít další firmu.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.

Jan Vlk: Toto zaměstnávání, především cizinců, má v Česku ohromné podhoubí a je zde tradičně již od převratu, kdy sem začaly mafie dovážet zaměstnance z východu. Postupně se tato činnost „zlegalizovala“ přes pracovní agentury. Ale praktiky zůstaly stejné. Lituju každého, kdo díky své špatné životní situaci musí využít služeb těchto novodobých otrokářů.

Věra Dadáková: Zdá se mně, že už se to přehání s tím, že lidi musí mít všechno „už včera“, všude okolo měst na úrodné půdě jsou sklady s nepřetržitým provozem, práce v těchto skladech se podobá práci otroků. Na každém rohu je nějaký box na uložení zboží. Ten konzum nás asi zničí.

Marek Šťastný: Vždyť je to jak novodobé otrokářství! Co dělají naše státní orgány určené ke kontrole a potírání těchto praktik? Nic.

  • Smilem Martin (reaguje): No, podle článku státní orgány zajímá jen to, že firma nemá povolení na zprostředkování práce. Až si ho pořídí, už to nebude za hranou zákona...

Míla Pokorná: Makro nechává jako zaměstnance Košíku rejdit ve svých skladech, které Košík sice jako nezaměstnává, ale ukrajinská agentura, která nemá povolení? Myslím, že zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance neodvádí nikdo, všechno jde do kapes jakémusi Ukrajinci, Košíku a Makru, které s Košíkem určitě spolupracuje. Prostě bor..l, který se bude řešit rok a nikdo nebude potrestaný a hlavně nikdo nezaplatí pokutu a všechno kolem. Hlavně, že na živnostníky a malé podnikatele chodí kontroly pořád.

  • Petr Studna (reaguje): Ano, je to tak, hlavní zaměstnavatel má pod sebou řadu subdodavatelských organizací, a ty pak problém (pokud se provalí) přehazují mezi sebou, až skončí u nějaké malé personální agentury, která pak zmizí. Daně, sociální a zdravotní za brigádníky neplatí nikdo! Tito nádeníci se vyplatí majiteli firmy a majiteli agentury, ale nikoliv státu.

Petr Štursa: Hlavně se nad tím nikdo moc nepohoršujte. Každému, kdo chce ty služby (myslím dopravu a rychlost dodávky) za ceny a časy, jaké nabízejí, to ve skutečnosti vyhovuje. Pokud si to někdo doteď odmítal připustit, je opravdu naivka. Je to stejné v každé velké a úspěšné západní ekonomice a navzdory někdy pokřivenému všeobecnému vnímání tam rozhodně česká ekonomika patří (26. nejvyšší HDP per capita na světě, když ze seznamu odečtete státy jako Macao nebo Monako) a holt je to vykoupeno i tím, že část migrantů má i tyhle zkušenosti a je jedno, jestli je to v Česku, Německu, Anglii nebo USA.

Doporučované