Článek
Inflační očekávání rostou. Jednou z položek v inflačním koši, které se v poslední době věnuje značná pozornost, jsou energie zahrnující elektřinu, plyn, teplo i pohonné hmoty. A právě cena ropy, zemního plynu i elektřiny na velkoobchodních trzích od začátku konfliktu v Perském zálivu stoupá. Energie mají ve spotřebním koši Českého statistického úřadu, z něhož se vypočítává celková inflace, váhu 11,2 procenta.
„Je otázka, jestli vysoké ceny jako nyní zůstanou delší dobu než třeba jeden rok. Pak se to opravdu propíše do všech typů zboží a nějaké procento už to v inflaci udělat může,“ říká šéf Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Také podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Ludvíka Baleky by se vyšší ceny energií v příštích měsících ještě v inflaci projevit neměly. „Ale řekl bych, že firmy začnou od Nového roku brát dražší plyn a elektřinu. A tam si myslím, že se to v inflaci bohužel projeví,“ popisuje Baleka.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil předpokládá, že průsak cen energií do inflace bude velmi pozvolný v řádu let i proto, že dodavatelé energie typicky nakupují na delší dobu dopředu. „Je navíc pravděpodobné, že část zdražení vezmou na sebe za cenu nižších marží v rámci konkurenčního boje o zákazníka. V neposlední řadě existuje významná skupina zákazníků, kteří jsou před zdražením chráněni fixovanými kontrakty,“ říká Hradil.
Inflační vlnu z let 2022 a 2023 mají domácnosti stále v paměti. Tehdy energie hrály ve zdražování podstatnou roli, kdy si firmy stěžovaly, že jde o jeden z hlavních faktorů, který stojí za promítáním vyšších nákladů do cen pro zákazníky.
„Pozorovali jsme to už v tom roce 2022, kdy to byl jeden z argumentů celého produkčního řetězce, jak ospravedlnit navyšování ceny. Ve skutečnosti byla inflace řádově mnohem vyšší, než by odpovídalo navyšování nákladů,“ popisuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGU. Ospravedlnitelná reakce spotřebitelských cen by podle něj nebyla dvouciferná inflace jako před třemi lety. „Tehdy na tom byla Česká republika skoro nejhůř z celé Evropy,“ říká Macenauer.
Plyn je do Evropy převážně dovážen z Norska nebo USA ve zkapalněné formě (LNG). „Normální cena plynu je okolo 30 eur za megawatthodinu. To vychází z toho, že v Americe stojí řádově osm či devět eur na megawatthodinu. To samotné zkapalňování, přeprava a opětné zplynování je docela drahé, to stojí přes dvacet eur. A celá ta přirážka na to je v podstatě přirážka za nedostatek, který vznikl uzavřením Hormuzu,“ vysvětluje Kotrba.
Roli sehraje hlavně drahá nafta
Větším problémem než růst cen elektřiny a plynu bude zdražení pohonných hmot. „Ropa je větší problém. Dopravu potřebujeme všude, je v jakémkoli dodavatelském řetězci. Ospravedlnitelný dopad by byl v řádu nízkých jednotek procent, pokud se to bude prodlužovat, může to růst dál,“ říká Macenauer.
Zdražení pohonných hmot už do inflace promlouvá. V srpnu podle Českého statistického úřadu oproti loňsku podražily o 26,2 procenta, v červenci to bylo o 16,8 procenta.
„V uplynulých týdnech činil příspěvek pohonných hmot k celkové inflaci zhruba 0,8 procentního bodu. V posledních dnech nicméně situace dále eskalovala, a pokud by ceny zůstaly na stávajících úrovních, může se jejich celkový příspěvek k inflaci vyšplhat až přibližně na 1,2 procentního bodu,“ popisuje Hradil.
Dražší pohonné hmoty však budou posilovat inflaci ostatního zboží a služeb. „Tento efekt bude nabíhat postupně a orientačně by mohl být zhruba poloviční oproti tomu primárnímu na totemech čerpacích stanic,“ říká Hradil.
Dopad cen benzinu a nafty by však neměl být tak dramatický, neboť vláda už oznámila regulaci cen paliv. „Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ řekla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Zastropování marží však podle ekonoma nebude mít zásadní efekt. „Snížení spotřební daně na naftu pak inflaci skutečně mírně sníží, nicméně jedná se spíše o optický klam. Řidiči s naftovými motory totiž sice ušetří, nicméně výpadek výběru daně za ně budou muset doplatit ostatní daňoví poplatníci. Skutečně zlevnit pohonné hmoty by bylo možné pouze u skutečného zdroje zdražení, tedy v Perském zálivu nebo v rafineriích,“ komentuje Hradil.
Spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly meziročně o 1,9 procenta. Růst táhly mimo jiné právě pohonné hmoty.
