Chřipka za dveřmi. Je to degradace, říká o očkování v lékárně šéf komory lékařů

Chřipkové epidemie a s nimi související nárůst nemocnosti každoročně stojí celou ekonomiku obrovské peníze. Nemluvě o smutných příbězích, kdy lidé končí na JIP a senioři bohužel někdy s fatálními důsledky.

„Jsem přesvědčen o tom, že musíme něco dělat s velmi nízkou proočkovaností proti chřipce, která je jedna z nejnižších v Evropě,“ řekl v debatě, kterou v minulém týdnu uspořádaly Seznam Zprávy, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ústředním tématem Byznys Clubu byla otázka, zda bude také v Česku možné se očkovat proti chřipce a covidu-19 v lékárnách. Ve studiu Seznam Zpráv proti sobě tentokrát zasedli výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) Irena Storová, prezident České lékařské komory Milan Kubek a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten hned v úvodu debaty řekl:

„Neznamená to, že chceme cokoliv brát lékařům nebo lékaře nahrazovat lékárníky. Ten, kdo se bude chtít očkovat u lékařů, nechť tak učiní. V lékárnách pouze chceme otevřít druhou možnost, kde je možné se o očkování přihlásit.“

Zdůraznil, že základním pilířem preventivní péče mají být nadále lékaři. A pokud jde o očkování mimo lékařské ordinace, bavíme se o sezonním očkování proti chřipce a covidu, což jsou nejbezpečnější vakcíny.

Proočkovanost na chřipku v Česku nedosahuje ani deseti procent populace, což je z pohledu prevence opravdu málo. APLEKS si loni udělala průzkum a z něj vyplývá: Největší brzdou je, že si na očkování neuděláme čas.

„Spousta lidí, kteří se chodí pravidelně očkovat, řekne, že když nějaký rok na očkování nešli, tak to bylo proto, že nenašli čas se objednat ke svému praktickému lékaři,“ citovala z průzkumu výkonná ředitelka APLEKS Irena Storová. Jako problém často vidíme vzít si volno z práce a dojet si k lékaři.

„Lékárna se pak vlastně nabízí jako jedno z nejdostupnějších zdravotnických zařízení, ať ve smyslu lokální dostupnosti, nebo i časové,“ myslí si Storová.

Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v současnosti v Česku více než 2600 lékáren a výdejen léků. Z průzkumu, který loni uskutečnila APLEKS mezi lékárníky řetězcových i samostatných lékáren, vyplynulo, že téměř polovina by byla ochotna očkovat.

„Kdyby polovina lékáren očkovala, můžeme k navýšení proočkovanosti populace významně přispět,“ uvedla ředitelka APLEKS. V pilotním programu, který loni proběhl ve čtyřech lékárnách řetězce Benu v Praze, Brně a Ostravě, se za čtyři víkendy nechalo naočkovat 723 lidí.

Prezidenta České lékařské komory ale přivádí představa, že jdu kolem lékárny, mám půl hodinky čas, tak se tam nechám naočkovat proti chřipce, do mdlob.

„Náš problém vůbec není v tom, že se lidé nemají kde očkovat. Dostupnost očkování proti chřipce je u nás vysoká. Problém je, že o to lidé nemají zájem,“ tvrdí Milan Kubek.

U určitých skupin obyvatel naší společnosti panuje vysoká míra nedůvěry v očkování.

„A když očkování zdegradujeme na čistě komerční záležitost, prostě jdu si koupit kapky do nosu, jdu si koupit vakcínu, nechám si to tam píchnout a jdu, tak u této části obyvatel se ta nedůvěra jenom prohloubí. Protože budou mít pocit, že nejde o jejich zdraví, ale jde pouze o peníze.“

Oblíbeným tématem odpůrců očkování v lékárnách je, jak budou lékárny reagovat na případné komplikace při nežádoucích účincích vakcíny. Co když jim člověk v lékárně zkolabuje? Lékárníci, kteří chtějí očkovat, proto budou muset absolvovat patřičné vzdělání.

„Nebráníme se tomu. Naopak chceme, aby ta pravidla byla nastavena. Pojďme nastavit vzdělávací kurz, popsat tu kvalifikaci. Každý, kdo má očkovat, si musí umět poradit s anafylaktickým šokem,“ řekla k této otázce Storová.

„Omezovat nežádoucí účinky pouze na anafylaktický šok je diletantství. Těch nežádoucích účinků je celá řada, existují,“ upozorňuje prezident lékařské komory. A pokud se v naší praxi vyskytuje málo nežádoucích účinků, je to podle něj právě proto, že lékaři zatím rozhodují, koho očkovat a koho ne. Pokud toto fungující „síto“ odstraníme, nežádoucích účinků bude pravděpodobně víc.

V návrhu zákona, který ale zatím vláda odložila, se objevuje také požadavek, aby očkovat mohly i jiné skupiny lékařů než jenom praktičtí lékaři a pediatři. Podle prezidenta lékařské komory je to určitě správná cesta, ale bude nakonec slepá, pokud se nezmění systém distribuce očkovacích látek.

„Když jste ambulantní specialista nebo třeba diabetolog a podobně a chcete očkovat jednotlivce nebo jen desítky svých pacientů, tak potřebujete jiný způsob distribuce těch vakcín. Jaký? Prostě lékař předepíše recept, pacient si vakcínu vyzvedne v té snadno dostupné lékárně a vrátí se s ní k lékaři,“ vysvětluje Milan Kubek, jak by podle lékařů měl systém distribuce fungovat. Ten dnešní založený na velkých objednávkách možná vyhovuje velkým firmám, ale rozhodně ne lékařům. A tím pádem brání zvyšování proočkovanosti mezi pacienty, tvrdí lékař.

Může být překážkou na cestě k pravidelnému očkování, ať už má proběhnout v ordinaci lékaře, nebo v lékárně, finanční aspekt? Je-li chřipka v součtu všeho skutečně ekonomický problém, možná by se vyplatilo poskytnout očkování na chřipku zdarma všem, a ne jen nejohroženějším skupinám občanů.

„Nutit někoho, aby platil sedm stovek, když se zdravotním pojišťovnám ta jeho injekce vyplatí, to je prostě nonsens. Proč si lidé v produktivním věku mají očkování platit? Hraďme očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem zájemcům,“ navrhl Kubek ministrovi.

„Řada pojišťoven – možná všechny – dneska přispívá na očkování proti chřipce z fondu prevence, takže ta finanční kompenzace existuje. Ale ono je otázkou, jestli to je skutečně cesta. Když se podíváme na tu rizikovou skupinu 65+, která má vakcinaci hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, tak i tady je naše proočkovanost jedna z nejnižších v Evropě,“ upozornil Adam Vojtěch.

Celou debatu o tom, jakým způsobem je třeba zvyšovat proočkovanost populace na chřipku a covid-19, si můžete pustit v úvodu tohoto článku.