Místo k doktorovi do lékárny. I to bude součást reformy zdravotnictví

V mezinárodním srovnání Česko dlouhodobě exceluje dostupností kvalitní zdravotní péče. Tak hovoří data. Úroveň zdravotního stavu populace tomu ale bohužel neodpovídá. Hlubší pohled zahrnující i predikci dalšího vývoje prozrazuje, že české zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované a lékaři přetížení. Radikální systémové změny jsou proto nevyhnutelné. A právě o nich mluvili hosté dalšího Byznys Clubu Seznam Zpráv.

Mezi diskutovanými oblastmi se v poslední době stále častěji objevuje i fungování lékáren. Praxe ukazuje, že jsou často prvním a kvůli vytíženosti lékařů pro některé pacienty i jediným kontaktem se zdravotním systémem. Jsou totiž místně i časově dostupné, fungují bez nutnosti objednání, často i o víkendech.

„Dávno už nepředstavují jenom místo, kam si chodíme vyzvednout léky. Do lékáren si chodíme pro nejrůznější rady a ony mohou pacientům poskytovat ještě více služeb. Troufám si říct, že se stávají velmi podstatným článkem zdravotního systému,“ uvedla v Byznys Clubu Seznam Zpráv výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) Irena Storová.

Debaty o potřebě změnit současný způsob fungování českých lékáren se zúčastnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. A přiblížil plány, které hodlá v nadcházejícím volebním období uskutečnit. Ještě v průběhu letošního roku mají být podle Vojtěcha definované kompetence, které chce lékárnám přidělit.

„Rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků je jedna z mých zásadních priorit a bude se mimo jiné týkat třeba i zdravotních sester,“ řekl ministr v úterní debatě.

Je chybou vnímat lékárny pouze jako místo, kam si chodíme nakupovat léky nebo je dostáváme na recept. Jejich potenciál j mnohem větší, shodli se účastníci debaty.

„Byl bych rád, kdyby české lékárny byly tím, čím jsou lékárny na západ od našich hranic, to znamená místem prevence, třeba i místem očkování a řekněme nějakých bazálních výkonů jako jsou odběry krve. Když bude ta následná zjištění interpretovat lékař, tak se to všechno dá v lékárnách dělat,“ myslí si Petr Smejkal, lékař a hlavní infektolog IKEM. Upozorňuje, že jsme jedna z posledních zemí Evropy, kde mají lékárny status výdejny léků.

Ukázkou zapojení lékáren jsou každoroční chřipkové epidemie. Starším lidem a obecně rizikovým skupinám může chřipka způsobit závažné až fatální zdravotní komplikace. Od podzimu do poloviny ledna nahlásili lékaři 186 klinicky závažných případů chřipkové infekce, tito pacienti vyžadovali intenzivní péči. A přes snahu lékařů letos chřipce podlehlo už 63 lidí. Lékaři proto seniorům každoročně doporučují především očkování.

„Proočkovanost proti chřipce se ale v Česku stále pohybuje pod deseti procenty. Mezi rizikovými pacienty je očkovaná jen čtvrtina lidí. Přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovat minimálně tři čtvrtiny rizikově ohrožené populace,“ upozornil v debatě Petr Smejkal.

Využít služeb lékáren pro kýžené navýšení proočkovanosti populace na chřipku je podle Adama Vojtěcha zcela logický krokem. Ministr v debatě doslova uvedl, že je chybou, pokud tento potenciál lékáren nevyužijeme.

Pilotní projekt očkování v lékárnách už na podzim proběhl, když se ve čtyřech lékárnách sítě Benu v Praze, Brně a Ostravě po čtyři víkendy mohli zájemci přihlásit o aplikaci vakcíny proti chřipce. Možnost využilo 723 lidí a dotazníky, který v lékárnách vyplňovali, ukázaly, že polovina z nich službu využila kvůli možnosti zajít na injekci o víkendu.

„Z výsledků pilotního projektu, na kterém naše společnost pracovala čtyři roky, je zřejmé, že očkování v lékárnách je pro mnoho lidí přirozenou, dostupnou a pohodlnou formou prevence. Mnoho pacientů ocenilo zejména možnost nechat se naočkovat i bez nutnosti objednávání, přímo na místě a v čase, který jim vyhovuje, napsal pro Seznam Zprávy Petr Doležal, generální ředitel BENU Česká republika.

„My jsme si pak získané informace promítli do současné situace v Česku a došli jsme k závěru, že pokud by se takto očkovalo alespoň ve 200 lékárnách, podaří se aktuální proočkovanost Čechů zvednout až o 50 procent,“ vyhodnotila podzimní akci lékáren ředitelka APLEKS Irena Storová.

Lékárny v budoucnu ale nemusí jen očkovat. Do jejich kompetencí by mohly spadat i jednoduché screeningové programy, měření hladiny krevního cukru, měření tlaku a podobně. Typickým příkladem jsou preventivní kontroly kožních anomálií důležité pro odhalení a odstranění melanomů.

„I zde již proběhla akce, při níž jsme v lékárnách vyšetřili 1460 osob. Doporučení k dermatologovi jich dostala třetina, což je poměrně velké číslo,“ upozornila Irena Storová. Tihle lidé by se do ordinace jednoduše nedostali. Ne proto, že by nechtěli, ale protože neměli kdy a kam.

Projekt, který proběhl na jaře a na podzim loňského roku ukázal, že čtvrtina lidí si nechala kožní znaménko v lékárně zkontrolovat, protože se jednalo o víkend a oni v pracovní dny nemají čas. 57 procent na kožním vyšetření nikdy nebylo a 83 procent dotázaných pravidelně nechodí na žádné preventivní kontroly.

Kritici plánu rozšiřování kompetencí lékáren argumentují hlavně tím, že lékárníci nejsou lékaři a nebudou schopni zvládnout možné akutní komplikace, které se při očkování výjimečně mohou vyskytnout.

„Bavme se o tom, co chceme v lékárně očkovat. Je jasné, že nikdo nebude brát našim pediatrům dětské očkování, protože tam je důležité znát celkovou anamnézu, je důležité vědět, které dítko očkovat můžeme, které nemůže. Ale pokud jde o očkování na chřipku a covid, tak pokud nemám nějakou alergickou reakci na komponentu té očkovací látky, kontraindikace jsou poměrně minimální a lze to opravdu provádět i v lékárně,“ řekl lékař, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Zároveň zdůraznil, že i provádění takového bezproblémové očkování bude podmíněno absolvováním kurzu, který musí každý, kdo má očkovat, zvládnout.

„Vždy existuje riziko anafylaktické reakce, která není taková, že by člověka doživotně poškodila, ale vyžaduje naprosto rychlou reakci. A pokud by člověk, který očkuje, tu reakci, nezvládl, tak toho pacienta může zabít,“ připustil Prymula. „Stal se takový případ, to je samozřejmě mementum, kterého se musíme vyvarovat. Ale ty ostatní věci, třeba opožděné alergické reakce, to už bude zvládat lékař,“ řekl bývalý ministr zdravotnictví.

Mají-li v budoucnu lékárny provádět jednoduchá vyšetření, respektive sběr informací pro jejich provádění a zapojovat se do prevence, bude muset odpovídajícím způsobem fungovat i jejich komunikace s lékaři. Součástí vládního programu je tak podle ministra Vojtěcha digitalizace, která všechny zúčastněné propojí.

„Pracujeme na tom a některé projekty už běží. Mým cílem je, abychom měli do konce volebního období povinně vedenou elektronickou zdravotnickou dokumentaci, kterou bude snadnější sdílet. Máme tady EZ kartu, kde jsou nějaké základní informace třeba o preventivních prohlídkách, screeningu a podobně. Takže ty snahy tady jsou,“ reagoval Vojtěch na podnět z debaty. Souhlasí s tím, že digitalizace je naprostý základ systému, který bychom v českých podmínkách chtěli vytvářet.

„Technologie jdou ve zdravotnictví stále dopředu a díky umělé inteligenci se nyní vše extrémně rychle vyvíjí. Digitalizace teď bude hrát zásadní roli. Musíme být schopni sledovat cestu pacienta od lékárny k praktikovi a případně dál ke specialistovi,“ potvrdil Vojtěch.

Současně připomněl, že co se týče digitalizace, nejde jenom o zdravotnictví, ale obecně o digitalizaci státní správy, kdy to, co vidíme běžně v komerční sféře, třeba v podobě internetového bankovnictví a podobně, by mělo fungovat i ve státní sféře.

Celou debatu o tom, kam se má vyvíjet fungování českých lékáren, si můžete pustit v úvodu tohoto článku.