Článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil ozbrojeným silám, aby v jižním Libanonu „rázně zaútočily na cíle Hizballáhu“. Vyplývá to z prohlášení jeho kanceláře.
Příkaz přišel několik hodin poté, co proíránské militantní hnutí vypálilo podle Izraelských obranných sil (IDF) dvě rakety, z nichž jedna byla zachycena. Militantní hnutí tím podle Tel Avivu porušilo příměří.
Nařízení k úderům proti Hizballáhu je reakcí na dlouhodobější napětí v oblasti. Hizballáh denně útočí v jižním Libanonu na izraelské síly, přičemž tyto kroky obhajuje tvrzením, že pouze reaguje na porušování příměří ze strany židovského státu.
K další eskalaci došlo nedávno u severoizraelské pohraniční obce Malkia, kde podezřelý dron Hizballáhu spustil poplašné sirény a následně se zřejmě zřítil.
Izraelská armáda tyto incidenty ostře odsuzuje a označuje je za „zjevné porušení dohody o příměří ze strany teroristické skupiny Hizballáh“, napsal server The Times of Israel.
Izrael bojuje s nedostatkem záchytných raket
Rozkazy k vojenským úderům Netanjahu vydává na pozadí značné domácí nestability. Na politické scéně se začala formovat nová iniciativa přezdívaná „Likud B“, do níž se zapojují bývalí spojenci i současní členové koalice, kteří mají s premiérem napjaté vztahy.
Cílem je vytvořit státnickou vládní alternativu, která bude „zbavena extremistů“.
Izraelské vedení zároveň čelí kritice kvůli obranným kapacitám. Vláda totiž v posledních letech opakovaně odmítla navýšit financování výroby záchytných raketových systémů, jako je Arrow 3.
Stalo se tak navzdory masivním útokům stovek balistických raket z Íránu v dubnu a říjnu 2024. Odborníci odhadují, že Írán produkuje své balistické rakety zhruba desetkrát rychleji, než Izrael dokáže vyrábět obranné střely.
Přední členové vlády, zejména krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, argumentovali, že Izrael se obrovskému množství raket stejně neubrání. Jako řešení navrhují investovat do obrany a spoléhat primárně na útočné kroky proti nepříteli.
