Článek
Lékárny by měly vzniknout jen v místě, kde je dostatečný počet obyvatel a měly by dodržovat rozestup 400 m vzdušnou čarou od jiné provozovny. Pozměňovací návrh, který chce změnit pravidla pro vznik nových lékáren, rozdělil trh. Zatímco zástupci České lékárnické komory věří, že pomůže malým lékárnám i pacientům, zástupci lékárenských řetězců návrh rozporují.
Dnes se může nová lékárna otevřít kdekoliv. Poslanec Jan Kuchař (STAN) ale navrhuje změnu. Pro založení další lékárny bylo nutné splnit nové pravidlo, že na prvních 5000 obyvatel obce a na každých dalších započatých 3000 obyvatel bude připadat vždy nejvýše jedna provozovna.
V reálu by tak dvě lékárny mohly být až v obci nad pět tisíc obyvatel, nad osm tisíc tři lékárny, nad 11 tisíc čtyři a tak dále. A to tedy při splnění podmínky 400metrového rozestupu.
„Jde o poměrně zásadní změnu lékárenského trhu a přístupu k lékárnám obecně. Myslím si, že by si to zasloužilo předběžnou diskuzi - jak tu odbornou, tak legislativní,“ říká šéf sítě lékáren Benu Petr Doležal s tím, že forma legislativního přílepku ani kvalita normy není dostatečná. „Jak ji čteme, je tam spíš více otazníků než odpovědí,“ dodává Doležal.
Chcete lékárnu prodat? Návrh vám pomůže
Upozorňuje, že přestože původním záměrem návrhu bylo ochránit malé lékárny, je psán vlastně ve prospěch těch majitelů lékáren, které jsou na prodej a budou hledat kupce. „Ta výhoda návrhu je pro nás velká. Věřím, že v momentě, kdy se toto schválí, hodnota dobrých lékáren stoupne o 50 procent. Vidím, že jediný, kdo z tohoto zákona může profitovat, je majitel dobré lékárny nebo sítě,“ říká Doležal. Lékárna se totiž stane nedostatkovým zbožím, které bude na trhu chráněno před konkurencí a jeho cena se tedy zvedne.
Na trhu je podle něj hned několik řetězců, které jsou či budou na prodej a pro které taková situace může být výhodná. A pokud skutečně lékárny stoupnou na hodnotě, bude podle něj vstup do oboru daleko těžší pro nováčky a zejména čerstvé absolventy farmaceutických fakult.
„Dobré lékárny zdraží a špatné, které nebudou mít dostatek pacientů, stejně budou zanikat. Obecně si myslím, že ze zákona profitují majitelé lepších lékáren a nevidím důvod, proč by to pro malé lékárny či nové potenciální majitele těchto lékáren mělo být výhodné,“ dodává Doležal.
Více lékáren do regionů?
To navrhovatel zákona, poslanec Jan Kuchař (STAN), odmítá. Naopak upozorňuje, že velcí hráči v tuto chvíli soustřeďují svůj byznys hlavně do míst s větší koncentrací lidí - zejména pak do obchodních center a v regionech a menších městech pak chybějí farmaceutičtí pracovníci. A právě toto chce změnit.
„Pokud otevřu čtyři lékárny v jednom obchodním centru, mám tam i čtyřikrát personál, ale potom jsou vysátí farmaceuti z regionu,“ popisuje Kuchař. Podle jeho pozměňovacího návrhu by nová pravidla neplatila jen v obcích, kde dosud lékárna vůbec není.
Dalším záměrem je právě ochrana menších lékárníků před velkými řetězci. „V lékárenství začíná být celkem tvrdý tlak na drobné lékárníky. Každý z nich přiznává, že už dostal nabídku na odkup lékárny v kontextu toho, že by konkurence nerada zhušťovala lékárenský trh v okolí,“ dodává Kuchař. Připomíná, že lékárenský trh má být především zdravotní služba a ne byznys.
Podle Petra Doležala je trh nyní rozdělen zhruba na třetiny. Třetina lékáren je v obcích okolo pěti tisíc obyvatel, třetina v obcích nad deset tisíc obyvatel a třetina jsou krajská a velká měst. „Když jsem se podíval na ty statistiky, tak ta místa v těch malých obcích jsou obsazena i v těch obcích mezi třemi a pět tisíci obyvatel,“ dodává.
Asociace provozovatelů lékáren, která slučuje právě řetězcové lékárny, pak upozorňuje, že model „jedna obec - jedna lékárna“ je zranitelný. Pokud lékárna z jakéhokoliv důvodu činnost přeruší, pacienti se ocitnou bez péče. Podle nich se navíc neberou v potaz turistická či lázeňská centra, kde počet obsluhovaných výrazně převyšuje počet úředně hlášených obyvatel. Návrh podle nich ani nijak nepodporuje otevírání nových lékáren tam, kde chybí.
Rezervace na dva roky
Návrh již prošel zdravotnickým výborem, přestože s jeho úpravou nesouhlasí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podpořila ho ale Česká lékárnická komora - s tím, že současné provozovny jsou ohroženy lékárnickými řetězci. Dva dominantní hráči na trhu – Dr. Max a BENU – mají dohromady více než tříčtvrtinový podíl.
Ministerstvo zdravotnictví ale už dříve upozorňovalo například na problematiku možné dvouleté rezervace. „Když budu vědět, že stavební úřad schvaluje nějaké obchodní centrum, udělám si tam rezervaci, abych měl jistotu, že nikdo další si zde provozovnu neotevře. Nebo si udělám rezervaci na vaší adrese a nedovolím, žádné lékárně v okolí otevřít. Je to neusazené. Lékárny budou schvalované podle registru adres a pokud bude vedle nového obchodního centra malá lékárna na sídlišti, tak v celém centru neotevřu ani jednou,“ popisuje problémy Doležal s tím, že podobná regulace v Polsku vedla k poklesu počtu lékáren i jejich dostupnosti.
ÚOHS ve hře
V minulosti už podobný návrh na stole byl, tehdy ho však zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Mám indikace, že se tomu vyjádří znovu, že tento zákon je protisoutěžní,“ říká Doležal.
Možný střet s ÚOHS připouští i navrhovatel úpravy poslanec Kuchař. „Nějaké vyjádření od ÚOHS mám, není ale oficiální. Samozřejmě, že se obávají zásahu do volného trhu, ale my se nepohybujeme na volném trhu. Tohle je koncesovaná živnost a velmi prudce regulovaná. Pokud na to budeme nahlížet opravdu jako na veřejnou a zdravotní službu, tak je na státě, jakým způsobem bude distribuovat zdravotníky do území. Pokud to nechá jen na volném trhu, budou zdravotníci tam, kde mají byznys,“ argumentuje Kuchař.
V materiálu, který mají SZ Byznys k dispozici, skutečně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vznáší k návrhu poslance Jana Kuchaře zásadní připomínky.
„Taková regulace je způsobilá vést ke snížení konkurenčního tlaku mezi lékárnami, což může mít za následek omezení dostupnosti služeb, snížení kvality péče a v důsledku i negativní dopad na konečného spotřebitele, tedy pacienty. Úřad zdůrazňuje, že podobné restrikce jsou v rozporu nejen se základními principy českého soutěžního práva, ale mohou být problematické i z hlediska práva Evropské unie,“ stojí v materiálu.
