Článek
Opozice je roztříštěná, není dost vidět a strany „leští značky“ místo toho, aby spolupracovaly, zní od odborníků i z médií. Zatímco na celostátní úrovni to někdy působí, že koalice Spolu je minulostí, ve městech se strany spojují i do větších celků.
Širší spolupráci zvolily například subjekty v Havířově na Ostravsku, kde se strany koalice Spolu spojily s hnutím STAN. Spojenectví pod názvem SPOLEČNĚ PRO HAVÍŘOV není pro voliče novinkou, koalice v tomto složení kandidovala už v roce 2022. „Koaličně jsme si sedli, myšlením i programem. Tehdy tak vypadalo i celorepublikové uskupení, v našem případě bylo rozšířené právě o STAN,“ popisuje důvod spojení jednička kandidátky Eva Šillerová (KDU-ČSL).
V nedalekém Frýdku-Místku vznikla stejná koalice. Ke Spolu, které dohromady kandidovalo už u předchozích voleb, se do těch letošních přidalo hnutí STAN. „Dohodli jsme se, že nemá cenu tříštit síly,“ doplňuje lídr kandidátky SPOLEČNĚ PRO FRÝDEK-MÍSTEK Marcel Sikora (KDU-ČSL).
Čtyřčlenné koalice vznikají i ve spojenectví s Piráty, například na kandidátce Srdcem pro Karvinou vedle nich najdete členy ODS, STAN a TOP 09. V městské části Brno-sever zase Piráti sdílejí kandidátku s ODS, TOP 09 a místním hnutím Fakt Brno.
Spolu proti ANO i přes rozdíly
Ke spojování může strany motivovat více věcí, ať už snaha překonat pětiprocentní hranici pro vstup do zastupitelstva, či ambice získat v něm co nejvíce mandátů. „U komunální úrovně, hlavně menších obcí, nehrají ideové rozdíly mezi stranami zas tak velkou roli. V období po volbách je mnohem důležitější provoz obce,“ popisuje politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. „Všiml jsem si, že nikde nevznikla koalice ANO a některé z opozičních stran. Je vidět, že celostátní politika působí i na té komunální,“ dodává.
Důvody pro spojení k letošním volbám se podle lídrů kandidátek různí. „Přemýšleli jsme nad tím, jak získat co nejlepší výsledek. Programy, které jsou připravené, jsou podobné a lze je navzájem kombinovat, tak jsme se dohodli, že do toho půjdeme spolu,“ popisuje vznik karvinské koalice její jednička, bývalý poslanec Petr Letocha (STAN).
V Brně zase rozhodly personálie. „S lídrem Pirátů Markem Lahodou jsem se opakovaně setkával u témat dopravy a měl jsem pocit, že je to člověk, co přišel dělat dobré věci pro městskou část. To samé můžu říct o lídrech TOP 09 a Fakt Brno,“ chválí nové kolegy Martin Basel (ODS), který stojí v čele společné kandidátky.
Že spolu kandidují strany Spolu a STAN, není podle Kopečka překvapivé, o podobném spojení se jednalo i před sněmovními volbami v roce 2021. V Havířově i Frýdku-Místku má navíc silnou pozici místní hnutí ANO. „Nechtějí být malými aktéry, kteří budou po volbách odkázaní na to, co jim ANO případně nabídne. Chtějí být rovnocenným subjektem, který má možná šanci volby vyhrát,“ vysvětluje politolog.
„To, aby ANO nebylo součástí vedení, je velkým tématem jak pro nás, tak i na brněnském magistrátu,“ potvrdil Basel. Důležitost lídr kandidátky přikládá také tomu, že hnutí veřejně odmítla spolupráci s ANO. Jiní lídři tak přímí nejsou. „Naším cílem nebylo úplně oslabit ANO, ale spíše posílit naši pozici,“ míní Šillerová. Spolu z Frýdku-Místku s ANO dokonce spolupracuje ve vedení, v dalším období se však spíše vidí v koalici s oblíbeným hnutím Naše Město.
Spojenectví Pirátů a ODS, které vzniklo v brněnské městské části či v Karviné, by na celostátní úrovni působilo zvláštně. Komunální situace, zejména v menších městech, však bývá jiná. „Mohou vzniknout nějaké osobní vazby mezi lidmi, kteří se znají a dává jim smysl spolupracovat,“ popisuje Kopeček. „Někde hraje roli i další motivační faktor, například vytvoření co nejsilnější koalice proti jinému subjektu.“
V brněnské městské části spolupráce odlišných subjektů funguje, a to i při plánování programu. „Pirátům je blízký rozvoj cyklodopravy, zatímco klasická pozice ODS dává důraz na auta. Ale právě díky fungující infrastruktuře si cyklisté a řidiči méně překážejí, navíc každý, kdo jede na kole, šetří parkovací místo řidiči. Takže když dvě strany s různými pohledy začnou jednat, zjistí, že tam vlastně není konflikt,“ popisuje Basel.
Širší spolupráce do Sněmovny? Reálné, říká politolog
Komunální lídři nevnímají, že by jim spojení s jinými stranami mohlo uškodit. „Na sociálních sítích občas někdo nadnese, že je to návrat pětikoalice, ale při kontaktní kampani to neřeší nikdo. Naopak jsem potkával voliče, kteří spojení chválili s tím, že máme větší šanci program realizovat,“ tvrdí Letocha.
Odliv voličů nepředpokládá ani Kopeček. „Na úrovni menších měst a městských částí lidé volí především konkrétní lidi a to, že se trochu ideově nelogicky spojí, nemusí na většinu voličů působit negativně,“ vysvětluje. „Voličské chování ve velkých městech se blíží celostátní úrovni, tam už lidé strany řeší více,“ doplňuje politolog.
Spojení celé „pětikoalice“ se na letošních kandidátkách nikde nepodařilo, v Karviné k ní ale bylo blízko. Letocha jednal také s KDU-ČSL, která nakonec kandiduje samostatně. Strana lídra kandidátky nechtěla vstoupit do tak široké koalice, přála si společnou kandidaturu pouze se Starosty.
Koalice vedená Baselem zase oslovila Nové lidovce, ti se ale rozhodli jít do voleb samostatně. Nepřipojilo se ani hnutí SOL, místní verze celostátního STANu. Strany ho s nabídkou ani neoslovily. „SOL je v podstatě hegemonem. Spolupráce s nimi je dobrá, máme až nadstandardní vztahy. Co nás štěpí, je jejich neochota dělat větší, odvážnější změny, které vyvolají vlnu nevole,“ vysvětluje Basel.
Celostátní lídři opozičních stran zatím širší spojení nevyjednávají. „Představit si umím leccos, zvlášť pokud by to mělo pomoci porazit populisty a extrémisty. Ale tak, jako komunální spolupráce se navazují až před volbami, se i taktika pro sněmovní volby bude řešit teprve za dva roky,“ nevylučuje spojení předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Šéf ODS Martin Kupka nechce předvolební situaci předjímat. „Každý z nás ale musí posílit, abychom dokázali současnou vládní koalici přečíslit a sestavit lepší odpovědnou vládu,“ uvedl.
„V minulých volbách do Sněmovny jsme kandidovali se Zelenými a i do budoucna jsme otevřeni spolupráci, která přispěje k řešení nedostupnosti bydlení či zlepšování životní situace rodin,“ dodává předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Podle Basela je však zvážení spojení do sněmovních voleb namístě. „Pokud budeme energii pálit na konkurenčním boji a přetahováním se o voliče, nezbyde nám pro snahu porazit Andreje Babiše. Je potřeba, aby roztříštěná opozice vytvořila širší platformu, v rámci které by bylo možné v příštích sněmovních volbách výsledek zvrátit,“ myslí si.
Politolog možný vznik celostátního „super Spolu“ nevylučuje. „Poptávka, ať už mediální, nebo voličská, po nějaké širší koalici, než je jenom Spolu, tady je. Představa, že by mohla vzniknout, je podle mě realistická, vhodné prostředí pro ni vytváří polarizace vůči vládní koalici Andreje Babiše,“ říká Kopeček.
V jaké podobě a zda vůbec k širší spolupráci dojde, zatím nelze předvídat. Společnou kandidátku středopravicových stran s Piráty ale podle Kopečka zřejmě očekávat nelze. „Faktor, který může spolupráci limitovat, jsou preferenční hlasy. Strany musí dobře zvažovat, jaké spojenectví je pro ně ještě výhodné a které už nikoliv,“ doplňuje politolog.
