Jak číst ostré varování z Ruska: Strategické místo se může stát jeho slabinou

Zranitelné místo i cenné strategické území. Tak by se dala popsat ruská exkláva Kaliningrad, která se v posledních týdnech objevuje stále častěji v prohlášeních představitelů Severoatlantické aliance, ale i Kremlu.

Rusové v pondělí varovali, že v případě blokády Kaliningradu jsou připraveni nasadit svůj veškerý vojenský arzenál.

„Zdůraznili jsme, že Rusko disponuje nezbytnými prostředky k odražení případné agrese a je připraveno nasadit celý svůj arzenál k obraně svého území, pokud by se země NATO pokusily izolovat Kaliningradskou oblast od zbytku naší země,“ uvedlo ruské velvyslanectví v Belgii.

V prohlášení dále stojí, že ruská strana vyzývá země NATO, aby se zdržely dalších eskalujících prohlášení.

Velvyslanectví si stěžuje na cvičení, která Severoatlantická aliance v poslední době v oblasti provádí. Na konci srpna se například konaly alianční manévry nad Baltským mořem, kam se slétlo na 25 letounů, včetně amerických a norských stíhaček.

Přestože jde oficiálně o ruské území, od Ruska je Kaliningrad vzdálený asi 500 kilometrů. A pozemní cesta by vedla přes státy Aliance, konkrétně Litvu nebo Polsko.

Právě to z oblasti, velké zhruba jako Belgie, činí geopoliticky významný bod, na který dlouhodobě upíná i pozornost Severoatlantické aliance. Ta očekává, že pokud by přišel, byť jen omezený konvenční úder ze strany Ruska, Kaliningrad by v něm hrál roli.

Exkláva by byla zásadní pro provedení operací v Suwalském koridoru, který je považován za jednu z největších slabin NATO. Úspěšný ruský útok by znamenal pozemní odříznutí pobaltských států.

Právě proto NATO s ostražitostí sleduje další zprávy, které z ruské exklávy přicházejí. V červenci zde například Rusko cvičilo mobilizaci, jak s odkazem na představitele západních zpravodajských služeb informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

Varování navíc přichází v době, kdy uvnitř evropských států roste napětí ohledně ruské hrozby.

„Rusko už teď NATO aktivně testuje. Kombinuje různé formy hybridních operací, od kyberútoků a dronů přes narušování vzdušného prostoru až po sabotáže nebo útoky na kritickou infrastrukturu. Právě tím může zvyšovat tlak na Evropu, aniž by překročilo práh otevřeného konfliktu,“ popsal pro Seznam Zprávy analytik Maksym Beznosiuk, který se zaměřuje na Ukrajinu a hybridní válku.

Rusko v Kaliningradu udržuje širokou škálu útočných a obranných schopností, včetně rozsáhlých systémů dlouhého doletu, jak upozorňuje think tank International Crisis Group. Moskva v oblasti například rozmístila i letouny, které jsou schopné nést jaderné zbraně.

Debaty o rozmístění zbraní a radarového zařízení v Kaliningradu začaly už během studené války, takže za sovětské éry byl Kaliningrad fakticky uzavřenou zónou, kam i sovětští občané potřebovali zvláštní povolení ke vstupu.

Kaliningradská oblast je dodnes považována za jeden z nejvíce militarizovaných regionů Ruska. Některá čísla mluví o tom, že je v oblasti přítomno asi 25 tisíc vojáků, jiné odhady jsou výrazně nižší.

V každém případě ruská invaze na Ukrajinu oslabila vojenské schopnosti Kaliningradu. Stejně jako v dalších částech Ruska, i tady zůstaly vojenské základny a sklady kvůli přesunu sil na ukrajinskou frontu pod limitem nebo částečně prázdné.

Proto někteří experti upozorňují, že nyní je exkláva ve velmi zranitelné pozici. „Mají sice pár letadel, ale žádné zpevněné přistávací dráhy ani bunkry,“ řekl deníku The i Paper Edward Lucas, britský bezpečnostní analytik a zakladatel think-tanku Baltic International Security Centre. „Mají sice pár lodí, ale přístav nemá žádnou protivzdušnou obranu. Nejsou tam žádné pozemní jednotky. Vše bylo odvezeno na Ukrajinu,“ dodal.

Podle něj je nyní Kaliningrad „v podstatě bezbranný“ a západní lídři mohou tuto skutečnost využít proti eskalující skryté agresi Ruska vůči Evropě. „Klíčové poselství ze strany NATO by mělo znít: pokud se o něco pokusíte, přijdete o Kaliningrad,“ uvedl.

Takovou možnost zmínil už dříve i litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys. Ten prohlásil, že NATO by v případě potřeby mohlo zničit ruské vojenské základny v Kaliningradské oblasti.

Jeho slova vyvolala v Moskvě ostrou reakci, včetně hrozby jadernou odvetou. Ruští představitelé označili výrok za „šílenství“ a obvinili Vilnius z nebezpečných provokací.

„Musíme Rusům ukázat, že jsme schopni proniknout do jejich malé pevnosti, kterou si v Kaliningradu vybudovali. NATO má prostředky k tomu, aby v případě potřeby srovnalo se zemí ruské základny protivzdušné obrany a raketová stanoviště, které se tam nacházejí,“ řekl Budrys.

Ruské úřady pravidelně obviňují pobaltské státy z rusofobie, militarizace regionu prostřednictvím navyšování sil NATO a přímé pomoci Ukrajině - zejména tím, že Ukrajině umožňují využívat jejich vzdušný prostor k provádění útoků dronů na Rusko.

Obdobný výrok pak přišel i v pátek, kdy ruský prezident Vladimir Putin obvinil pobaltské země z toho, že porušují práva ruskojazyčných osob, jak uvedl prorežimní server Komsomolskaja pravda. Zdůraznil však, že na tuto situaci Moskva odpovídá pouze humanitárními prostředky.

Jako konkrétní příklad porušování práv ruskojazyčné menšiny Putin zmínil také lidi bez občanství. Jde o zvláštní právní status, který po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zavedly Estonsko a Lotyšsko. Občanství v nově vzniklých státech totiž automaticky získali jen ti, kteří tam žili už před sovětskou okupací v roce 1940, a jejich potomci.

Ochranou ruskojazyčného obyvatelstva přitom Moskva ospravedlňuje i útok na Ukrajinu. Ve stejném projevu ale Putin zopakoval, že útočit na Evropu neplánuje.

„Ještě jednou chci zdůraznit: Na žádnou vojenskou akci proti Evropě se nepřipravujeme. Žádné takové plány nemáme a hlavně pro ně nemáme žádné důvody, žádné skutečné pobídky k eskalaci situace s Evropou,“ prohlásil pak na okraj Fóra sjednocených kultur v Petrohradě.

Z rozdmýchávání napětí ale naopak obvinil Evropu, která situaci „úmyslně eskaluje“. „Mnozí v Evropě říkají, že očekávají ruský útok, a proto se musí připravit na vojenskou akci, na válku s Ruskem.“