Článek
Situace v ruské Kaliningradské oblasti, která je obklopená územím Evropské unie, se dál komplikuje. Litevské státní dráhy LTG oznámily zastavení přepravy ropy a ropných produktů patřících ruskému koncernu Lukoil, a to jak směrem do ruské exklávy, tak z ní.
Opatření se dotkne i dalšího ruského ropného giganta Rosněfť, na který spolu s Lukoilem uvalily 22. října sankce Spojené státy. Washington dal Litvě měsíc na to, aby všechny transakce s těmito firmami ukončila.
Praktický konec unijní výjimky
Americké sankce mají celosvětovou platnost od 21. listopadu. Země, které budou s postiženými firmami dál obchodovat, riskují tzv. sekundární sankce ze strany USA a Velké Británie. Spojené království totiž uvalí podobné sankce od poloviny listopadu.
„Po skončení přechodného období už LTG nebude přepravovat žádné zásilky, na nichž se jakkoli podílejí společnosti Lukoil nebo Rosněfť,“ oznámily litevské dráhy. Zároveň uvedly, že samy s ruskými koncerny nemají přímé smluvní vztahy a zboží přepravují prostřednictvím zprostředkovatelů, jejichž jména neuvedly kvůli smluvním závazkům.
Tranzit ruských paliv přes území Evropské unie je zakázaný už od prosince 2022. Litva však měla díky geografické poloze výjimku a umožňovala dodávky základních surovin do Kaliningradské oblasti. Ta totiž nemá přímé pozemní spojení s Ruskem, sousedí pouze s Litvou a Polskem. Teď se výjimka prakticky ruší.
Společnost LTG loni přepravila do Kaliningradské oblasti celkem 371 tisíc tun ropných produktů, z toho bylo 345 tisíc tun z Lukoilu. Letos šlo o 194 tisíc tun ropy Lukoil. Ropa z Rosněfťu se přes Litvu netransportovala ani loni, ani letos.
Ruské úřady už v březnu tvrdily, že Vilnius omezil kapacitu železniční přepravy ropy o 30 procent.
Nové jednání o plynu
Energetické propojení s Ruskem tak zůstává už jen v podobě plynového tranzitu. Ten však může být dalším bodem napětí. Litva na tranzitních poplatcích dostává asi 12 milionů eur, v přepočtu 294 milionů korun ročně.
Sama baltská republika přitom v dubnu 2022 dovoz ruského plynu pro svou spotřebu zcela zastavila. Výjimkou je zmíněný tranzit do Kaliningradu, který nemá s Ruskem přímé pozemní spojení.
Přeprava plynu zřejmě bude pokračovat i po roce 2025, kdy končí litevsko-ruská desetiletá smlouva. Tentokrát má být smlouva na kratší časový interval a za vyšší tranzitní poplatek. Jednání o prodloužení vedou litevský provozovatel přepravní soustavy plynu Amber Grid a ruský energetický gigant Gazprom.
Pro Kaliningrad ale znamená komplikaci i nedávný litevský krok vůči Bělorusku. Litevská vláda totiž tento týden zpřísnila pravidla pro přechod hranice s režimem Alexandra Lukašenka.
Vilnius tím reagoval na „hybridní psychologickou akci“. Letiště ve Vilniusu totiž muselo minulý týden čtyřikrát přerušit provoz kvůli balonům z Běloruska. Těmi se z Běloruska pašují cigarety.
Omezení se dotklo i letiště v Kaunasu a celkem ovlivnilo přes 140 letů a na 20 tisíc cestujících.
Litevský kabinet pak přikročil k omezení tranzitu přes hranice s Běloruskem a zavedl měsíční kvóty. Tranzit směrem do Kaliningradu má zatím výjimku, ale litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že Vilnius si vyhrazuje právo zastavit z bezpečnostních důvodů i tento tranzit.
Litevská agentura Delfi uvádí, že se na bělorusko-litevské hranici kvůli přísnější administrativě a snížení počtu přepravních koridorů tvoří kolony ruských kamionů.
