Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes po uložení korunovačních klenotů setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Babiš to v úterý řekl serveru Deník.cz. Hovořili podle něj o programu příští Bezpečnostní rady státu, včetně možné reakce na případný ruský útok na některý z pobaltských států. Setkání následně ČTK potvrdil i prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga, tématem podle něj bylo příští zasedání rady a aktuální bezpečnostní otázky. Příští Bezpečnostní rada státu bude 20. října, Babiš minulý týden uvedl, že po jejím jednání chce představit projekt související s tajnými službami.
„Už minule jsme se o tom bavili, teďka jsme se bavili velice konkrétně a samozřejmě, že se připravujeme,“ řekl v úterý ke schůzce s prezidentem Babiš. „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády,“ uvedl. „Samozřejmě bychom byli akční a mluvíme o tom, ale nevidím důvod, abych sděloval informace, které jsou v režimu,“ dodal.
Babiš minulé pondělí v reakci na slova slovenského premiéra Roberta Fica uvedl, že ČR bude samozřejmě respektovat článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Článek pět je zásadním ustanovením alianční smlouvy o tom, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.
V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. „My, jako ČR, samozřejmě článek pět budeme respektovat, pana premiéra Fica komentovat nebudu,“ řekl Babiš minulý týden. Dodal, že Česku nyní nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí.
Fico dříve uvedl, že nechce, aby se Slovensko „stalo součástí nějakého vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět“. Tvrdil také, že Západ hledá záminky pro válečný konflikt s Ruskem. To v roce 2022 napadlo Ukrajinu, které nynější slovenská vláda zastavila vojenskou pomoc ze státních zásob.
Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v rozhovoru s listem The Guardian uvedl, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců. Babiš minulý týden uvedl, že od Koudelky v rámci služebního postupu takovou informaci nemá.
„A taky nemáme informaci, že by ČR měla být napadena drony či raketami,“ uvedl. Polsko je podle Babiše v jiné situaci, protože válka na Ukrajině se odehrává v jeho bezprostřední blízkosti. „Pokud by se něco stalo, tak samozřejmě v rámci článku pět Polsku pomůžeme,“ dodal.
Senátní výbor žádá od premiéra informace o obraně
Senátní bezpečnostní výbor chce od premiéra Andreje Babiše (ANO) informace o zajištění obrany státu v souvislosti s ruskými hybridními útoky kvůli podpoře Ukrajiny. Po jednání výboru to v úterý novinářům řekl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09). Podle něj současná bezpečnostní situace vyžaduje konkrétní kroky.
„Současná situace už vyžaduje, abychom prověřovali připravenost a abychom kontrolovali vládu,“ zdůvodnil výzvu ministerskému předsedovi. Připomenul, že podle zákona o zajišťování obrany ČR má vláda předkládat prezidentovi a parlamentním komorám zprávu o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu.
Fischer uvedl, že Rusko svými hybridními, kybernetickými a dronovými útoky vůči státům NATO usiluje o to podlomit odhodlání Evropy pomáhat Ukrajině v boji proti ruské agresi. „Naše odpověď musí být přesně opačná,“ uvedl. Podle senátora by parlamentní komory měly podpořit vládní opatření k posílení a obraně státu a jeho bezpečnosti.
Opozice ve Sněmovně v uplynulých týdnech opakovaně žádala Babiše, aby svolal schůzku všech sněmovních stran k bezpečnostní situaci v Evropě. Chtěla od něj vědět, jakými informacemi o hrozících nebezpečích disponuje a jak se na ně připravuje. Babiš v dopise, který má ČTK k dispozici, doporučil předsedovi STAN Vítu Rakušanovi využít standardní parlamentní mechanismy, především bezpečnostní výbor. Kabinet podle něj bere všechna rizika velmi vážně.
Německo počátkem srpna čelilo pokusu o dronový útok na letiště v Lipsku, který podle německé vlády měli provést naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Cílem mohla být ukrajinská nákladní letadla pro převoz vojenského materiálu na Ukrajinu.
Diverzím čelilo také Polsko. Požár v podniku, který vyrábí drony pro ukrajinskou armádu, pravděpodobně způsobila sabotáž, uvedl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Podvržený profil českého velvyslance v Polsku nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu měly vzbudit zdání, že Polsko zvýšilo tlak na převzetí části českého pohraničního území.
