Článek
Když předsedkyně senátu vrchního soudu Eva Brázdilová sepisovala své rozhodnutí v kauze dotačního podvodu na Čapím hnízdě, v závěrečné pasáži uvedla, že tříletá podmínka pro europoslankyni za ANO Janu Nagyovou je adekvátní a finanční postih ve výši 500 tisíc korun symbolický.
Do písemného odůvodnění verdiktu vepsala Eva Brázdilová poznámku, že se zaplacením nebude mít Nagyová problém: jako europoslankyně má vysoce nadstandardní příjem přes 250 tisíc korun měsíčně.
„Výměra je spíše symbolická a rozhodně nepřesahuje možnosti obžalované, která je v současné době poslankyní Evropského parlamentu a dosahuje tak vysoce nadstandardních měsíčních příjmů,“ uvedla Brázdilová v písemném rozhodnutí, které nyní Seznam Zprávy získaly.
U vrchního soudu Jana Nagyová nemohla přísnější trest dostat. Odvolací soud musel respektovat trest vynesený u nižší instance, protože státní zástupce Jaroslav Šaroch proti němu nepodal odvolání.
Pro Janu Nagyovou, která byla v době spáchání podvodu manažerkou Agrofertu, byl případ verdiktem odvolacího soudu pravomocně ukončen. Její právníci však už veřejně oznámili, že sáhnou ještě k mimořádným opravným prostředkům - podají dovolání k Nejvyššímu soudu a stížnost pro porušení zákona k ministrovi spravedlnosti.
„Dokud budu mít jedinou zákonnou možnost bránit své jméno a dokazovat svou nevinu, využiji ji,“ sdělila už dříve odsouzená europoslankyně.
Pochybnost o vině Nagyové vyjádřil i soudce Městského soudu Jan Šott, který ji dvakrát zprostil obžaloby a při třetím verdiktu, kdy byl vázán pokyny odvolací instance, v písemném rozhodnutí pochybnosti o vině Babišovy manažerky aspoň připomněl.
Verdikt první instance:
Vrchní soud je však jednoznačně přesvědčen, že Farma Čapí hnízdo dostala dotaci téměř 50 milionů korun neoprávněně a podvodem.
„Vyvíjela činnost vědomě směřující k předstírání nepravdivých skutečností či zamlčování skutečností zásadních, které sama za Farmu Čapí hnízdo dokládala, čímž deformovala podstatné informace obsažené v listinách, které nedokumentovaly skutečný stav, ale stav žádoucí, a tím cíleně jednala podvodně,“ uvedla Eva Brázdilová v písemném odůvodnění verdiktu. „Zde je podstatné, že pokud by takto obžalovaná nepostupovala, společnost Farma Čapí hnízdo by dotaci nezískala,“ doplnila.
Dále soudkyně vrchního soudu zmiňuje, že Jana Nagyová dělala kroky, aby společnost Farma Čapí hnízdo získala dotaci, ač na ni neměla nárok. A to společně s Andrejem Babišem, jehož však před soudem a případným odsouzením nyní chrání imunita poslance.
„Celý proces lze stěží označit za náhodu, neboť jednotlivé kroky na sebe zcela logicky navazují, jsou formálně propracované a poskládané tak, aby vytvářely dojem legality,“ uvedla soudkyně vrchního soudu Brázdilová. „Je přitom zřejmé, že obžalovaná Jana Nagyová a Andrej Babiš postupovali vědomě a ve vzájemné koordinaci,“ napsala dále.
Soudkyně také zmínila, že neuvěřila ani slovům Babiše, že předal Farmu Čapí hnízdo svým dětem, aby si vyzkoušely podnikání.
Deset let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majitelem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byli dvě jeho děti a bratr jeho manželky Moniky, Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si obvinění převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
