Hlavní obsah

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Foto: Reuters

Současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva (vlevo) a jeho protikandidát senátor Flávio Bolsonaro.

aktualizováno •

O hlavě státu v brazilských prezidentských volbách rozhodne druhé kolo. Kromě něho volili Brazilci také viceprezidenta, všechny poslance, třetinu horní komory parlamentu a guvernéry všech států brazilské federace.

Článek

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Po sečtení 99 procent hlasů získal Bolsonaro 47,22 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 44,94 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Brazilský volební úřad uvedl, že 80letý Lula, který usiluje o čtvrtý, avšak nikoliv po sobě jdoucí prezidentský mandát, ani 45letý Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, nezískají přes 50 procent hlasů potřebných k vítězství v prvním kole, uvedla agentura AP.

Bolsonarův výsledek z prvního kola předčil většinu předvolebních průzkumů, připomíná agentura Reuters.

Předvolební kampaň provázela výrazná polarizace mezi levicovým Lulou da Silva a pravicovým Bolsonarem. Hlavními tématy byly bezpečnost a boj proti kriminalitě, ekonomika, role státu, ochrana Amazonie a brazilská suverenita ve vztahu ke Spojeným státům.

Bolsonaro: Brazílie potřebuje změnu

Když v Riu de Janeiru odevzdával svůj hlas, Bolsonaro podle agentury AFP prohlásil, že hodlá brazilský lid osvobodit. „Brazílie potřebuje změnu, Brazílie už nebude trpět tak vysoké daně, tolik zavražděných žen, tolik politického pronásledování,“ prohlásil senátor před novináři. Vyjádřil přesvědčení, že zvítězí už v prvním kole.

Pětačtyřicetiletý Bolsonaro vystudoval práva, už v 21 letech byl zvolen poslancem regionálního parlamentu a od roku 2019 je federálním senátorem. V kampani slíbil, že bude pokračovat v politice svého krajně pravicového otce Jaira Bolsonara. Ten si nyní v domácím vězení odpykává trest 27 let za pokus o převrat, jehož se podle soudu dopustil tím, že se snažil zabránit Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta poté, co ho levicový politik porazil ve volbách v říjnu 2022. Flávio Bolsonaro slibuje mimo jiné radikální škrty v rozpočtu, snížení daní či tvrdý boj proti kriminalitě.

Brazílie volí mezi demokracií a barbarstvím, prohlásil Lula da Silva po hlasování ve městě São Bernardo do Campo poblíž Sao Paula. „Lid si bude muset vybrat mezi posílením demokracie a barbarstvím, mezi pokrokem a zpátečnictvím,“ řekl podle AFP.

Prezidentem je Lula da Silva od ledna 2023 a v čele Brazílie stál už od ledna 2003 do konce roku 2010. Tehdy byl považován za nejoblíbenějšího prezidenta v historii země, mimo jiné proto, že sociálními programy dostal miliony Brazilců z bídy. Také on vyšel z chudých poměrů, střední školu nedokončil, aby pomohl uživit své sourozence, a kariéru pak začínal jako odborářský lídr.

Prezident, který 27. října oslaví 81. narozeniny, podle agentury AP tvrdí, že se chce dožít 120 let. Letos zveřejňoval videa z posilovny, jimiž se snažil rozptýlit obavy voličů ohledně svého věku a fyzické kondice.

Právo hlasovat mělo téměř 160 milionů Brazilců. Kromě prezidenta v neděli volili také 27 guvernérů států, poslance regionálních parlamentů, všech 513 členů dolní komory Kongresu a 54 z 81 senátorů.

Doporučované