Fotbalisty sestřelil fenomenální zabiják. Trenér Denia měl vyšťavený tým

/Od našeho zpravodaje v Anglii/

Když fotbalovou katedrálou ve Wembley zazněla zpráva, že právě dorovnává historický rekord v počtu reprezentačních zápasů, lidé mu vřele aplaudovali. A to byl teprve začátek. Velký kapitán Harry Kane, jeden z nejlepších fotbalistů všech dob, pak potvrdil, jak je výjimečný. Češi se mu mohli snad jedině poklonit. Sundal je za úvodní poločas, na začátku druhého napálil břevno a hlavičkou přidal ještě trefu na 3:0. O střídání si řekl až deset minut před koncem, protože myslel na hattrick.

Právě v úterý si připsal 125. reprezentační start, čímž se v anglických archivech přilepil na legendárního brankáře Petera Shiltona. Zároveň vstřelil 90. a 91. gól. Když z ruky stahoval modrou kapitánskou pásku, téměř osmdesát tisíc fanoušků s úctou povstalo a tleskalo. „Perfektní večer,“ usmíval se při děkovné řeči.

Když pět minut před pauzou dokončil famózní akci jako z počítačové hry, domácí trenér Thomas Tuchel nebyl zdaleka jediný, kdo obdivně plácal dlaněmi nad hlavou. Jen pro představu: kdybyste sečetli všechny góly českých reprezentantů, se kterými nový kouč Santi Denia zahájil před dvěma týdny výpravnou misi v Lize národů, dojdete k číslu 30.

Ano, sám Harry Kane zvládl třikrát tolik. Plus jeden další.

První gól proti Česku mu ještě nepatřil, připravil ho centrem z pravého křídla. Kapitán Vladimír Coufal, který stačil vyléčit bolavé koleno, zazmatkoval. Nevšiml si, že ho nikdo netísní, mohl nechat balon proletět. Nebo si ho zpracovat, kdyby měl tu odvahu. Nestihl postřehnout ani výkřik od brankáře Lukáše Horníčka. Ve skluzu pak natáhl nohu tak nešikovně, že si dal vlastní gól. To byl pech, protože 25 minut se hosté drželi.

„Cítil jsem soupeře na zádech a on v poslední chvíli ucukl. Když jsem dělal poslední krok, nestihl jsem se ohlédnout,“ líčil Coufal.

Upřímně, na úspěch by Češi v Londýně stejně neměli, protože byli vyšťavení jako citrón, ale Coufalův zásah do mužstva vklínil pochybnosti a výrazně ubral sebevědomí: „Bohužel jsem to odšpuntoval.“

I proto lze konstatovat, že čtvrtý zápas v nové éře se povedl zdaleka nejméně. Zároveň se sluší dodat, že Češi čelili brutální síle a jedinečným personám, které o víkendu vyprášily Chorvaty na jejich hřišti 7:0.

Češi v Londýně nepřipomínali zelenáče, znovu se během úvodní pasáže snažili o kombinaci od brankáře, nicméně tentokrát se jim vůbec nedařilo vyjíždět do ofenzivy. Ve finální třetině hřiště připomínali pápěří, což vám potvrdí statistiky: doteků v pokutovém území měli titěrných sedm a na branku nevystřelili ani jednou.

„Nechceme hledat výmluvy. Chtěli jsme hrát líp, být pevnější. Možná jsem udělal nějaké chyby i já. Vybral jsem jedenáctku, některé hráče vyměnil, určil taktiku. Nepovedlo se to,“ důstojně přiznal Santi Denia.

Pavel Šulc se znovu trápil a dělal s míčem nepřesná rozhodnutí. Ryan Naderi, poprvé v kariéře v základní sestavě, na obrannou přesilu nestačil, byť se snažil udržet prostor. Energie viditelně scházela Jiřímu Slámovi, jenž jako jediný hrál pokaždé od začátku. Nejvíc asi pracovitostí zaujal střední záložník Alex Král. Naopak v davu se coby první náhradník ztratil křídelník Matěj Radosta a průbojný hroťák Adam Hložek skočil do hry až ve chvíli, kdy bylo dávno rozhodnuto. Ani záblesky se nekonaly, což je škoda. Poprvé vystrašil brankáře Pickforda až náhradník Roman Macek v 79. minutě, když poslal dělovou ránu těsně vedle.

Zato Angličané se bavili, než v závěru lehce zvolnili. Jakmile spustili kolotoč vířivého pohybu, mazaných kombinací a rychlých nájezdů, bylo to pro soupeře až nemilosrdné.„Byli ještě lepší než Španělé před pár dny,“ poznal záložník Michal Sadílek.

Ostrovní hvězdy mají naučené vzorce, které se velmi těžko dají bránit. Individuální míčová kvalita Gordona, Rodgerse nebo Ezeho je úžasná. Nemluvě o Bellinghamovi z Realu Madrid, jehož křestní jméno Jude znělo po tribunách až nábožně. A pak je tu samozřejmě Harry Kane, zabiják z jiné galaxie. První gól mu milimetrově přesně naprogramovali Anderson s Rodgersem a princ Harry stačil jen zblízka zakončit. „Je mi ctí dělat mu servis. Je to neuvěřitelný chlap,“ prohlásil Morgan Rodgers, sám borec s rekordní cenovkou 117 milionů liber.

Snad druhou Kaneovu trefu si Češi mohli odpustit, protože kanonýr skóroval důraznou hlavičkou po rohovém kopu, kdy ho u zadní tyče bránil o hlavu menší Sláma.

Ne, čtvrtá porážka za sebou nepřekvapila, protože Česko v nejvyšší skupině Ligy národů čelí světové elitě, ovšem po úvodních třech zápasech leckdo čekal srdnatější výkon. Snad i lepší výsledek. Určitě víc nápaditosti a ofenzivních myšlenek.

Na co národní tým doplatil? Rozhodně vypadal zmordovaně. Čtvrtý duel v jedenácti dnech byl až příliš namáhavá výzva, která se nedala zvládnout bez bolesti. Tím spíš, že z Deniova výběru se během soustředění stal lazaret. Sedm hráčů, včetně pěti slávistů, se omluvilo rovnou, protože byli pokopaní z ligy. Sparťanský kapitán Adam Karabec dostal po prvním utkání berle a ortézu na pravý kotník. Stoper Štěpán Chaloupek, aktuálně možná nejlepší obránce v zemi, si poranil stehenní sval. Ve Wembley už nebyl ani plzeňský dříč Lukáš Červ. Týmový vůdce Ladislav Krejčí pak pykal za sobotní vyloučení.

Můžete namítnout, že všechny reprezentační týmy na tom byly během podzimním tajfunu v Lize národů stejně, ovšem český kádr byl vyloženě vybrakovaný. Navíc i výběr kvalitních fotbalistů je o třídu nižší než jinde. Nakonec bylo celkem sympatické, jak se s tím Češi při premiérovém kempu pod španělským profesorem poprali.

„Nemůžeme být spokojení, když se čtyřikrát za sebou prohrálo, bolí nás to, ale všichni vidíme, proti komu jsme hráli a kam jsme se posunuli. Zlepšila se naše herní tvář i atmosféra. Postavili jsme základy a teď musíme stavět dál,“ shrnul to stoper Martin Vitík.

Po pár společných trénincích hráči ukázali, že se chtějí prezentovat kurážně, přihrávkami po zemi, kombinačně, v pohybu, bez zbytečných odkopů do nikam. I v nouzi mají od trenéra nakázáno, aby se pokoušeli balon držet u kopaček. Proto mohli konkurovat španělským mistrům světa, od kterých si v sobotu vyslechli nemálo komplimentů. „Nejsme zvyklí, abychom měli tolik problémů. Chválím vás. Myslím, že před sebou máte zářnou budoucnost,“ prohlásil trenér šampionů Luis de la Fuente.

Sice trochu přeháněl, protože jsou s kolegou Deniou letití přátelé, ale hezky se to poslouchalo.

Angličané si problémy nepřipustili žádné. I slavný brankář Petr Čech nebo bývalý kapitán Tomáš Souček, kteří přišli mužstvo pozdravit na hřiště a do šatny, museli uznat, že favorit jasně dominoval. Nejlepší pasáž si Češi schovali až na kratičké dvouminutové nastavení, což mluví za všechno.

„Je vidět, že se snažíme o něco nového. Místy se nám to daří, ale chyby jsou, což je ve fázi učení normální. Navíc jsme dost střídali sestavu, což narušilo součinnost. Určitě nám chybělo, abychom byli dopředu víc nebezpeční, ale věřím, že to časem přijde,“ zamýšlel se Sadílek.

„Ano, nevytváříme si šance, to je pak těžké uspět. V tom se musíme zlepšit. Ale hlavně to vztahuju na sebe. Já s mým realizačním týmem vybíráme taktiku, standardní situace, sestavu. Na hráče jsem hrdý, že všichni odevzdali všechno. Jen je potřeba se zlepšit,“ zopakoval kouč Denia.

Další kemp bude v půlce listopadu, kdy Liga národů skončí zápasy proti Španělsku a v Chorvatsku. Bylo by velké překvapení, kdyby se Češi v nejvyšší skupině udrželi, ale to důležitější teprve přijde: v příštím roce se hraje o mistrovství Evropy 2028. Do té doby se bude horečně diskutovat, jestli se do mužstva vrátí útočník Patrik Schick, jenž v létě ukončil reprezentační kariéru. Ve Wembley by sice nepomohl, ale styl, který Denia do mužstva pumpuje, se mu zamlouvá.