Článek
Zkušenosti pacientů ukazují, že moderní injekční léky na hubnutí fungují, ale rozhodně ne všem stejně. Rozhoduje například síla dávky, kterou si pacienti píchají do břicha. Někoho také mohou zastavit nepříjemné vedlejší účinky, například trávicí potíže, jiného zase to, že léčba je drahá a pojišťovny ji nehradí, pokud pacient nemá cukrovku.
Někdy přichází také rozčarování z toho, že léky nezabírají tak moc nebo tak dlouhodobě, jak člověk očekával. „Častou iluzí bývá představa, že budou fungovat bez omezení a každého dovedou k vysněné postavě z mládí. Tělo má ale své limity. Každý máme genetický strop, jak směrem nahoru, tak i to nejnižší reálné číslo,“ upozorňuje profesor Martin Matoulek, předseda Společnosti klinické obezitologie, který působí v pražské Nemocnici Na Františku. Dlouhodobé nebo trvalé užívání léků na bázi GLP-1 se doporučuje, aby si člověk nižší váhu udržel, nikoli aby hubl dál.
Podle lékaře nemá smysl tlačit se za každou cenu do tabulek ideální váhy jen proto, že člověk do léčby investuje nemalé peníze. „Cílem moderní terapie často není dokonalá štíhlost, ale posun z pásma vážných zdravotních rizik do stavu, kdy tělo funguje normálně a člověk může být metabolicky zdravý – i když mu ručička váhy ukazuje víc, než by si sám představoval,“ vysvětluje obezitolog.
Neřešil jsem cvičení ani jídelníček, byla to chyba
Michalovi bylo něco málo přes padesát a rozhodně nebyl zrovna v dobré kondici. Už pár let ho trápila pupeční kýla, k níž se začaly přidávat další potíže. Lékař mu vcelku jasně řekl, že s váhou 118 kilo mu může dát jediné doporučení: měl by zhubnout. „Snažil jsem se o to už dřív mockrát, vážil jsem si jídlo, měl jsem rozbor krve a podobně. Leckdy s úspěchem, ale vždy se mi váha vrátila, a k ní i něco navíc,“ popisuje muž, co ho přimělo jít na to tentokrát jinak, už kvůli zhoršující se kýle.
Věděl o existenci léku Saxenda (účinná látka liraglutid), bál se injekcí, ale obavy o vlastní zdraví ho přiměly strach překonat. A to přesto, že zrovna tenhle lék se musí píchat denně. Michal dokonce původně přesvědčoval svou manželku, aby mu lék píchla, ale když to odmítla, naučil se to sám. S překvapením podle svých slov zjistil, že to v podstatě nebolí.
Lék mu předepsala jeho praktická lékařka. Začínal s nižší dávkou, kterou postupně zvyšoval nastavením dávky na otočném aplikátoru. „První měsíc se vyloženě vyplatil. Celé balení stálo kolem dvou a půl tisíce a vydrželo na měsíc a půl, takže když jsem si tenkrát spočítal, kolik bych jinak projedl navíc, ušetřil jsem. Saxenda opravdu začala omezovat chuť k jídlu dost výrazným způsobem. Ne, že bych se do něj musel až tak příšerně nutit, jak píší některé pacientky, ale člověku postupně začalo být jedno, co jí – a mohl se tak orientovat na zdravější stravu,“ líčí muž, který se pohybuje v oblasti public relations.
Co musíte vědět o lécích na hubnutí
Co dělat, abyste při užívání léků na hubnutí neztráceli svaly? A jak poznat, kdy je můžete vysadit?
Zpětně ví, že tady se zároveň na efekt injekcí spolehl příliš, protože praktička mu sice lék napsala, ale už svého pacienta nijak dále nesledovala. Michal si nezapisoval jídlo, protože by mu to stejně nikdo nezkontroloval. Nicméně váha klesala, jídla mu stačilo méně a večer ho nehonila mlsná, takže byl spokojený. Shodil postupně patnáct kilo, díky čemuž mohl jít na plánovanou operaci kýly. Jinak ale přiznává, že si nevytvořil žádné lepší návyky, nezačal cvičit, neřešil otázku úbytku svalové hmoty, poměr tuku, svalů, nepřemýšlel nad tím, jak kvalitní je jídlo, které jí.
Po operaci ho trápily silné bolesti břicha a nechutenství, takže si držel váhu 103 kilogramů i bez Saxendy a měl pocit, že je všechno v pořádku a že jakmile se k jejímu užívání vrátí, půjdou dolů i další kila. „Pak jsem ji začal zase brát v plných dávkách a měl jsem pocit, že už tak nezabírá a taky už to lezlo do peněz. Někdy během podzimu jsem s tím přestal, postupem času jsem se přestal kontrolovat a vážit, pak přišly Vánoce a někdy v únoru jsem zjistil, že mám asi 120 kilo. Fakt jsem to nabral zpátky docela rychle,“ posteskl si. Momentálně se odhodlává k tomu zkusit hubnout s pomocí léků na bázi GLP-1 znovu, tentokrát pod vedením obezitologa. Doufá také, že ho po nich nebude tolik pálit žáha, což se mu dělo a zejména v noci to bylo dost nepříjemné.
Komentář obezitologa Martina Matoulka: „Pokud pacient spoléhá pouze na léky, které opravdu fungují, po jejich vysazení nepochybně odpadne jejich účinek a hmotnost se často vrací i o něco výše. Je to typický jojo efekt po přísných dietách.
Nevýhodou je, že omezení jídla pomocí GLP-1, které není doplněno aktivním pohybem, může vést k rychlejšímu úbytku aktivní tělesné hmoty neboli svalů. To rozhoduje o celkovém denním energetickém výdeji nejvíc, zejména v klidu. Tělo se na to adaptuje, a proto léky po několika měsících vyčerpají svůj potenciál, pokud léčbu nedoprovází i změna životního stylu.“
Kde začít: Monitoring stravy a pohybu zdarma
Pokud chcete mít přehled o svém jídelníčku a každodenní aktivitě, můžete využít bezplatný portál a aplikaci www.casprozdravi.cz.
Slouží k jednoduchému záznamu stravy i pohybu, navíc se dá snadno propojit s běžnými krokoměry nebo chytrými hodinkami. Získaný přehled můžete navíc použít, pokud byste se rozhodli pro konzultaci hubnutí s lékařem nebo nutričním terapeutem.
Váha se po roce a čtvrt zastavila
Blanka se většinu dospělého života držela mezi 62 a 71 kilogramy. Zlom přišel až v těhotenství, kdy přibrala na 101 kilogramů, a váha už přes veškerou snahu dolů nešla. Před 15 měsíci proto pětačtyřicetiletá žena po poradě s lékařem začala užívat tirzepatid (lék Mounjaro).
Začátek vypadal slibně. Během prvních pěti měsíců shodila 14 kilogramů, bavilo ji jíst jinak, bavilo ji zase se více hýbat. Jenže pak tempo výrazně zpomalilo: dalších pět kilogramů shazovala půl roku a poslední čtyři měsíce už váha stojí na 83 kilech. K původním 62 kilogramům jí tak stále chybí přes dvacet kilogramů.
„Byla jsem smířená s tím, že jsem teprve v polovině cesty a že to klidně potrvá další rok nebo rok a půl. Jenže jsem narazila na klinickou studii, podle které pacienti zhruba po patnácti měsících narazí na určitou mez a hubnout přestanou. To mě dost znejistělo,“ popisuje žena, která doufala, že když bude léky brát trvale, váha půjde dolů.
Proč se hubnutí zastaví? Vyprchá postupně efekt potlačení chuti k jídlu, nebo si tělo zkrátka na novou váhu zvykne a váha už dolů nepůjde ani s vhodným jídelníčkem a dostatkem pohybu, uvažuje Blanka. Nutriční terapeutka, pod jejímž dohledem žena hubne, jí také říkala, že ideálních 62 už asi není realistických, že v pořádku by bylo i sedmdesát kilogramů.
Před nasazením léčby se nijak drasticky nepřejídala a pravidelně se hýbala, jenže žádné běžné diety nezabíraly. Pomalejší úbytek hmotnosti proto přičítala věku i tomu, že u ní změna životního stylu nebyla tak radikální jako u pacientů s mnohem horšími stravovacími návyky. Jinými slovy, nezačala žít zásadně zdravěji, protože nebylo kam uhýbat. Doufala, že hubnutí se nastartuje pomocí injekcí, ale to fungovalo jen dočasně.
Teď je po čtyřech měsících, kdy váha dolů nešla ani o půl kila, ve fázi slábnoucí motivace, což se projevuje třeba i tím, že není tak důsledná v hlídání bílkovin a omezování sacharidů. Po dohodě s terapeutkou zvýší dávku ze 7,5 na 10 mg a doufá, že to spolu s návratem k přísnější disciplíně pomůže prolomit stagnaci.
Komentář obezitologa Martina Matoulka: „Z uvedených informací to vypadá, že pacientka kromě samotné farmakoterapie změnila životní styl, protože pokles hmotnosti je nadprůměrný i na nižší dávce. Většina klinických studií, které jsou prezentovány, totiž počítá s vysokou dávkou 15 mg. Proto dává smysl dávku zvýšit.
Ale není vždy nezbytné se dostat do takzvané ideální váhy s BMI pod 25. To je pro mnohé pacienty i geneticky nedosažitelné a zbytečně to vede ke zhoršení psychiky a následně k opětovnému vzestupu hmotnosti. Každopádně, stanovení cílů je klíčové pro dlouhodobý úspěch.“
Je to dražší, než jsem plánovala
Zuzana je účinkem léků na hubnutí nadšená. A to přesto, že zpočátku jejich užívání nesnášela moc dobře a navzdory tomu, že ji hubnutí stálo už vyšší desítky tisíc korun. Pracuje jako manažerka v nadnárodní firmě a cena léků pro ni podle jejích slov není až takový problém. „Samozřejmě, doufala jsem, že to bude stát méně, ale poměrně brzo se ukázalo, že mi nižší dávka zabírat nebude, takže nebylo v tomto ohledu bohužel co řešit,“ popisuje žena, která si naplánovala, že štíhlejší oslaví své pětapadesáté narozeniny. Léky bere deset měsíců a zatím se dostala z 85 kil na 72, ráda by ještě pár kilogramů sundala.
„Vidím to tak na pětašedesát. Začátek každopádně nebyl nic moc. Bylo mi po nich ne moc dobře, chtělo se mi zvracet, přidal se i průjem. Poměrně intenzivně jsem trpěla skoro tři týdny, ale rozhodla jsem se uvěřit své lékařce, že to přejde, což se nakonec stalo,“ říká Zuzana a potvrzuje, že se nepříjemné příznaky už v takové síle nikdy neobjevily, a to ani tehdy, když zvyšovala dávku léku. Podle jejích slov se vždycky pár dní cítila hůře, ale vždy se poměrně brzy začala zase cítit lépe.
Zuzana nicméně nemůže potvrdit zkušenost jiných lidí, že by léky na hubnutí vypnuly chuť na alkohol. Ten jí chutná i nadále a občas si proto dvě deci vína dá, mimo jiné třeba na pracovních večeřích, kterým se nemůže vyhnout, a kde nechce pít vodu. „Ale když si dám víc než deci, mám na rozdíl od doby před léky trochu kocovinu, tak to omezuji,“ dodala.
A co chuť na jídlo? „Vlastně mi pořád chutná všechno, nepřestala jsem některé věci jíst, ale rozhodně mám menší hlad a díky tomu toho sním méně, což vede k tomu, že hubnu,“ uvažuje žena, která počítá s tím, že dávku léku zatím rozhodně snižovat nebude. A počítá i s tím, že ho bude užívat trvale, protože se s nižší váhou cítí mnohem spokojenější. „Méně se zadýchávám do schodů, méně mě bolí kolena, už to je samo o sobě dost.“
Komentář obezitologa Martina Matoulka: „Definování cíle je klíčové pro další vývoj. Optimální BMI pro ženy v menopauze může překročit i 25 a pohybovat se kolem 26 až 27 (což je jinak podle BMI nadváha, pozn. red.), pokud k tomu nemá nějaké doprovodné onemocnění.
Kocovina po větším zhubnutí s menší dávkou alkoholu je typická, protože se zmenší distribuční prostor pro alkohol. Pokud pacientka vnímá pozitivní efekt při pohybu, pro dlouhodobý zdravotní benefit je klíčová fyzická zdatnost. Ta je v tomto věku jednoznačně pro životní prognózu důležitější, mírná nadváha nevadí.“
