Hypotéky jsou drahé. Schillerová má jasno, už varovala banky

Ministryně financí Alena Schillerová se na sociálních sítích obula do bank. Kritizuje zdražující hypotéky, jejichž průměrná nabídková sazba se v říjnu začala přibližovat šesti procentům. Schillerová upozorňuje na to, že hypotéky zdražují, přestože základní repo sazba České národní banky neroste.

Schillerová zároveň uvedla, že „kdo příliš přepíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne“ a že by byla „škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené“.

„Ministerstvo financí situaci v bankovním sektoru podrobně analyzuje a žádné opatření nyní nelze vyloučit,“ odpověděla Schillerová redakci Seznam Zpráv Byznys na otázku, zda plánuje zavést nějaká konkrétní opatření.

Hypoteční sazby v říjnu prudce stouply a rostou už sedmý měsíc za sebou. Podle Swiss Life Hypoindexu vyskočila průměrná nabídková sazba v říjnu na úroveň 5,79 procenta, od března toto číslo vzrostlo o 0,90 procentního bodu.

Za růstem stojí podle ekonomů především geopolitická situace ve světě, odborníci ale ukazují také na vysoký schodek veřejných financí. Aktuálně neočekávají, že úroky dále prudce porostou, v dohledné době se ale nečeká ani zlevnění. Analytik Tom Kadeřábek ze společnosti Swiss Life Select stále očekává mírný růst hypotečních sazeb.

Právě levnější hypotéky byly jedním z témat, které hnutí ANO před volbami do Sněmovny slibovalo skrze své volební plakáty. V programu posléze vysvětlovalo, že se nejedná o levnější hypotéky pro všechny.

„Zajistíme státní podporu na hypotéky pro mladé rodiny s dětmi, pro policisty, hasiče, vojáky, celníky, příslušníky vězeňské služby, zdravotní sestry, učitele a další důležité profese a mladým manželům bezúročné půjčky na první bydlení,“ stojí v prohlášení.

Odborníci nicméně upozorňují, že cena hypoték se primárně neodvíjí od čtrnáctidenní repo sazby České národní banky, ale především od ceny víceletých úrokových sazeb, takzvaných swapů, na finančních trzích. Hypoteční expert Broker Trust Libor Ostatek vysvětluje, že ČNB svými sazbami ovlivňuje především cenu krátkodobých peněz se splatností do jednoho roku a s vazbou na PRIBOR.

„Hypoteční úvěry, kde zhruba 90 % trhu tvoří tříleté fixace, se však neodvíjejí od ČNB, ale od ceny dlouhodobých zdrojů na mezibankovním trhu, konkrétně od úrokových swapů (IRS). Tento mechanismus je čistě tržní a nezávisí na okamžitých krocích ČNB. Jen za poslední půlrok od března vzrostla cena tříletého swapu o více než jeden procentní bod,“ popisuje.

Bankám se tak skokově prodražily zdroje, ze kterých hypotéky financují, a na tento nárůst reagují v koncových cenách pro klienty. Pokud by tak neučinily, prodávaly by podle něj hypotéky zcela ztrátově.

„Samozřejmě vím, že při cenotvorbě hypoték hrají významnou roli tržní sazby, včetně úrokových swapů. Ty ale nejsou od měnové politiky ČNB odtržené,“ argumentuje redakci Schillerová.

„Ceny hypoték se odvíjejí hlavně od ceny peněz na trhu, která v poslední době výrazně stoupla. Nejde tedy jenom o sazby ČNB. Hypoteční sazba, a to jak současná nabídková, tak i srpnová realizovaná, se nachází přibližně tři čtvrtě procentního bodu nad zářijovou úrovní ceny tříletých peněz na trhu. Za tu banky peníze pro klienty nakupují,“ vysvětluje mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

„Cena tříletých tržních úroků od února vystoupala téměř o 1,4 procentního bodu, zatímco hypoteční sazby přibližně o jeden procentní bod. Tento rozdíl patří k lepšímu evropskému průměru. V delším období patří úrokové rozpětí českých úrokových sazeb na bydlení vůči ceně peněz na trhu k těm nejmenším v rámci EU,“ dodává.

Bankám se tak financování zdražuje a prostor pro marži se zmenšuje, upozorňuje Michal Bajer, šéf srovnávače úvěrů Půjčka.co. Cena tříletých peněz podle něj vzrostla jen od 21. srpna z přibližně 4,51 na 4,9 procenta.

„Výrazný růst tržních sazeb navíc přišel v době, kdy vláda představila rozpočet se schodkem 386 miliard korun, což je druhý nejvyšší plánovaný deficit v historii Česka. Proti letošním 310 miliardám je to nárůst téměř o čtvrtinu,“ doplňuje.

Pokud chce ministryně financí levnější hypotéky, řešením podle něj není tlak na banky, ale především rozpočtová zdrženlivost. Dodává, že nižší deficit by pomohl tlumit inflaci a vytvořil prostor pro nižší úrokové sazby. Zároveň podle něj přichází další inflační riziko v podobě cen energií, kdy evropský plyn od začátku krize v Hormuzském průlivu zdražil zhruba o 139 procent a cena elektřiny pro příští rok se zvýšila přibližně o dvě třetiny. Jádrová inflace už přitom dosáhla tří procent.

„Za těchto podmínek je podle mě mnohem pravděpodobnější další tlak na růst úrokových sazeb než jejich rychlé snižování. ČNB sama připouští, že jejím dalším krokem může být zvýšení sazeb. Hypoteční sazby se proto mohou v dalších měsících posouvat k hranici šesti procent. Představa, že banky nyní svévolně zdražují hypotéky jen proto, aby si zvýšily marže, jednoduše neodpovídá tomu, co se na trhu děje,“ uzavírá.

Seznam Zprávy oslovily s žádostí o komentář několik bank, ty ovšem na politická vyjádření reagovat nechtěly.