„Oldovi na televizní poplatek.“ Vtipné vzkazy na účtech stran už finančně neškodí

Transparentní účet je speciální typ bankovního účtu, jehož platební historie je veřejně přístupná na internetu. Do transparentního účtu politické strany nebo třeba charitativní organizace, města, obce, různých spolků či odborů tak může každý nahlédnout. Uvidí příchozí platby a od koho jsou, odchozí platby, zůstatek na účtu, název účtu nebo jeho účel.

To především u účtů politických stran, které mají transparentní účty zřízené povinně ze zákona, může být někdy zajímavé čtení. Někteří „dárci“ totiž posílají platby v minimální výši a k nim připojují vzkazy – někdy vtipné, někdy i urážlivé. Teď před volbami je možné takové poznámky najít zvláště na transparentních účtech vládních stran.

Například vzkaz „Anoisti, jste čím dál víc směšnější. A nebezpečnější.“ uvádí jeden z dárců desetníku hnutí ANO. Dárce jedné koruny Motoristům sobě zase k platbě připsal: „Oldovi na televizní poplatek.“ Současným opozičním stranám podobné vzkazy v době přípravy tohoto článku nechodily. Seznam všech účtů stran a hnutí lidé najdou na stránkách Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

V minulosti platilo, že minimální dary ve výši třeba desetníku či koruny finančně škodí. Banky totiž za příchozí platby často vybíraly několik korun, takže strana vlastně bance za korunový dar dalších několik zaplatila.

Jenže to už nyní neplatí. Oslovené banky, které transparentní účty nabízejí, mají nyní většinou nulové poplatky za příchozí i odchozí platby. Viz tabulka níže.

„Příchozí i odchozí tuzemské platby v českých korunách jsou zdarma a jejich počet není omezen. Pokud tedy někdo pošle na transparentní účet například jednu korunu standardní tuzemskou platbou, majiteli účtu tím nevznikne poplatek za přijetí této platby. Zdarma jsou podle ceníku také příchozí okamžité platby v korunách. Jiné sazby se mohou týkat některých specifických zahraničních nebo prioritních plateb podle platného ceníku,“ vysvětluje mluvčí Fio banky Karel Kopeček.

Právě Fio vede zdaleka nejvíce transparentních účtů v zemi – v současnosti zhruba 12 tisíc. Ostatní banky mají mezi tisícovkou až třemi tisíci účty.

S minimálními dary tak lidé politické straně uškodí maximálně jen větší administrativou. A to navíc jen ve chvíli, kdy se rozhodne takový dar přijmout. „Samostatné přijetí platby na účet není přijetím daru. Složitější situaci má strana, pokud se rozhodne z nějakého důvodu takový dar přijmout. Musí ho uvést v přehledu dárců ve výroční finanční zprávě,“ říká Michal Kuk, právník expertní skupiny Frank Bold a vedoucí týmu Servis pro občany.

Doplňuje, že pokud strana takový dar nepřijme, stačí ho poslat zpět. Tedy na účet, ze kterého přišel. „Což, pokud nemá poplatky za platby, je ‚pouze‘ administrativa. Zvlášť u větších stran, kde jim účty spravují profesionální účetní firmy, to podle mého žádný problém nepředstavuje. Nepříjemné to může být spíše pro menší strany, které si účet spravují samy a případně si nejsou jisty, jak správně postupovat,“ míní Michal Kuk. Vrácená platba, kterou strana nepřijala, se nevykazuje.

Vzhledem k tomu, že máme v Česku zhruba 70 politických stran a asi 170 politických hnutí, je transparentních účtů souvisejících s politikou přes dvě stovky. Celkový počet těchto účtů je ale kolem 20 tisíc. Z celkového počtu tak ty politické představují jen zlomek.

„Transparentní účet je určen zejména neziskovým organizacím, tedy například spolkům, nadacím, fondům. Využívají ho ale také fyzické osoby, obchodní společnosti, společenství vlastníků, družstva nebo například organizátoři akcí a poskytovatelé služeb s účastnickými či registračními poplatky. Výjimkou nejsou ani účty založené rodiči či učiteli maturantů, kteří na něm shromažďují finance například na maturitní ples,“ říká Karel Kopeček z Fio banky. Doplňuje, že smyslem účtu je umožnit veřejnosti kontrolovat hospodaření jeho majitele.

Právě díky tomu, že banky přestaly účtovat poplatky za příchozí a odchozí platby a také za výběr z vlastního bankomatu, je vedení transparentního účtu finančně snesitelnější právě i pro charitativní organizace a nadace. Ty si je zřizují dobrovolně jako nástroj důvěry a budování dobré pověsti. V minulosti si stěžovaly, že bankám z darů svých podporovatelů odvádějí nemalé peníze.

Nicméně některé k transparentním účtům mají stále výhrady. A nedoporučuje je ani Asociace veřejně prospěšných organizací ČR.

„Naše asociace je neziskovým organizacím dlouhodobě nedoporučuje především z toho důvodu, že vyvolávají zdání transparentnosti, kterou však ve skutečnosti nedovedou garantovat. Pokud nezisková nebo jakákoli jiná organizace používá transparentní účet, neznamená to, že by bylo automaticky transparentní celé její hospodaření, financování. Vedle transparentního může používat i řadu dalších účtů, které už transparentní nejsou. Také účely plateb, které vlastník transparentního účtu popíše, nemusí odpovídat skutečnosti,“ vysvětluje Aleš Mrázek, viceprezident asociace.

Zároveň upozorňuje na jeden problém, který se v souvislosti s transparentními účty objevil. A to je jejich zneužití podvodníky, kteří chtějí vymámit z lidí peníze. Právě přes transparentní účty neziskovek si ověřují, že už jsou jejich „oběti“ dostatečně „zpracované“. Pokud totiž obelhaný člověk pošle peníze na podvodníky vybraný transparentní účet, vlastně tím ukáže, že je ochoten platit. Podvodníci pak následně pošlou už svoje číslo účtu a inkasují další peníze.

Banky zviditelní transakce na transparentních účtech většinou jen na určitou dobu, často na rok. Například u Monety Money Bank je to ale jen na 90 dnů. U politických stran jsou transakce na účtu vidět za poslední tři roky, a to podle zákona.

V současnosti nabízí tyto účty sedm bank a každá má trochu jiné podmínky. „Zákon bankám nestanovuje jednotný model transparentního účtu ani konkrétní podmínky, za kterých ho musí nabízet. Jednotlivé banky si proto mohou podmínky nastavit samy,“ uvádí mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.

Některé banky tak například zakládají samostatný transparentní účet, některé naopak jen „zviditelní“ dosavadní běžný či spořicí, někdy i termínovaný účet klienta. U zviditelněného stávajícího účtu pak platí stejné poplatky, jako by šlo o účet klasický. Tedy za transparentnost se neplatí. Fio banka nabízí dokonce obě varianty.

K založení nebo ztransparentnění účtu stačí zájemci většinou jen navštívit pobočku vybrané banky a mít s sebou občanský průkaz, případně pas.

„Klient požádá na pobočce o nastavení transparentnosti na svém účtu. Pokud by jeho stávající účet nebylo možné jako transparentní nastavit, založí si vhodný typ produktu a na něm si nechá transparentnost nastavit. Klient potřebuje standardní doklady pro ověření jeho identity, stejně jako při zakládání jakéhokoli jiného účtu. Účet je založen hned,“ říká mluvčí ČSOB Petr Milata.

U některých jiných bank to ale může trvat i více dní.

Šest bank nabízí transparentní účty pro všechny zájemce i z řad veřejnosti. Raiffeisenbank otevře účet jen podnikatelům a právnickým osobám. Běžní občané u ní nepochodí.

„Transparentní účet si může otevřít klient, který má IČO. Na rodné číslo účet neotevřeme. K založení účtu potřebujeme obecně identifikační doklady statutárních zástupců (občanský průkaz), zakladatelské dokumenty nebo výpis z rejstříků, například obchodního nebo nadací. A ještě dokumenty ke skutečným majitelům. Jsou-li doklady v pořádku, otevřeme transparentní účet do druhého dne. Otevření a vedení, i příchozí a odchozí platby, jsou zdarma,“ uvádí mluvčí Raiffeisenbanky Tereza Kaiseršotová.

Dodává, že zájem o účty mají hlavně podnikatelé, obchodní společnosti různých právních forem, neziskové a veřejně prospěšné subjekty, politické strany, obce a společenství vlastníků jednotek.