Rusko přestavuje okupovaná ukrajinská území. Má k tomu svůj důvod

Rusko vynakládá miliardy dolarů na přestavbu okupovaných ukrajinských území. V Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti buduje nové železnice, modernizuje silnice, obnovuje školy a přebírá vládu nad nerostným bohatstvím.

Investice přitom nejsou jen součástí obnovy válkou zničených oblastí. Pomáhají Moskvě upevňovat kontrolu nad územími, která obsadila, a postupně je začleňovat do svého hospodářského a společenského systému.

Podle březnové analýzy agentury Reuters vyčlenila Moskva na prioritní rozvojové projekty ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech v letech 2024 až 2026 přibližně 11,8 miliardy dolarů, tedy v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Jde o téměř trojnásobek toho, co Rusko ve stejném programu přidělilo dohromady přibližně dvaceti jiným regionům.

Rozsah je pozoruhodný také vzhledem k problémům, jimž čelí ruská ekonomika. Válečné výdaje zatěžují státní rozpočet, přesto Moskva ve financování projektů na okupovaných územích pokračuje, byť jejich hospodářský přínos se může projevit až v dlouhodobém horizontu.

„Způsob, jakým Rusko masivně investuje do průmyslu a ekonomiky okupované Ukrajiny, aby z okupace mohlo těžit, zároveň Ukrajinu finančně připoutává k Rusku,“ řekla agentuře Reuters Karolina Hirdová, analytička amerického Institutu pro studium války (ISW), s tím, že naznačuje, že Kreml nemá v úmyslu okupovaná území v rámci případné mírové dohody Ukrajině vrátit.

Ruský prezident Vladimir Putin ostatně o přeměně okupovaných území hovoří otevřeně. Při projevu k třetímu výročí jejich nezákonné anexe v září 2025 označil investice za rozsáhlý program sociálně-ekonomického rozvoje, který má podle jeho slov znamenat obrodu ruských historických území.

Jednou z hlavních priorit je dopravní infrastruktura, která má oblasti pevněji propojit s Ruskem a usnadnit mimo jiné přesuny vojenské techniky. Moskva ale dává peníze také do průmyslu, těžby nerostných surovin či obnovy škol a kulturních institucí.

Seznam Zprávy přinášejí výběr šesti významných projektů, jejichž prostřednictvím Kreml přetváří okupovaná ukrajinská území a upevňuje nad nimi svou kontrolu.

Mezi nejrozsáhlejší ruské infrastrukturní projekty patří nová železniční síť. Její součástí je přibližně 525 kilometrů dlouhá trať, která má propojit Doněckou a Luhanskou oblast s okupovanými částmi Záporožské a Chersonské oblasti.

Výstavbu a údržbu koordinuje státní společnost Novorossijskije železnyje dorogi, kterou Moskva založila v roce 2023. Podle údajů ruských institucí, citovaných agenturou Reuters, investovalo Rusko od té doby do železnice v regionech přibližně 425 milionů dolarů.

Jedním z klíčových úseků je nová, zhruba šedesátikilometrová trať mezi obcemi Novoselivka a Kolosky v Doněcké oblasti, severně od Mariupolu. Její postupnou výstavbu mezi lety 2023 a 2025 doložila agentura Reuters pomocí satelitních snímků. Zda je již trať v provozu, se jí však nepodařilo nezávisle ověřit.

Nové spojení má Rusku umožnit přepravovat zboží a vojenský materiál až na Krym, aniž by se muselo spoléhat výhradně na Kerčský most, který se opakovaně stal terčem ukrajinských útoků.

Podle ukrajinského zpravodajského představitele Moskva záměrně buduje některé nové úseky ve větší vzdálenosti od frontové linie. Tím se snaží omezit jejich zranitelnost vůči ukrajinským útokům a zajistit spolehlivější zásobování svých jednotek.

Vedle železnic Moskva ve velkém investuje také do silnic. Za příklad může sloužit silnice Novorossija, která má po dokončení měřit přibližně 630 kilometrů a stát se součástí širšího dopravního okruhu kolem Azovského moře.

Ten má propojit ruský Rostov na Donu s okupovaným Mariupolem, dalšími městy na jihu Ukrajiny a Krymem.

Podle analýzy Reuters již Rusko zadalo nejméně dvacet veřejných zakázek souvisejících s výstavbou Novorossije v celkové hodnotě přesahující 214 milionů dolarů. Ministerstvo dopravy navíc oznámilo, že pro letošek na projekt vyčlení dalších 123 milionů dolarů.

Výstavba zahrnuje nové úseky, opravy mostů, rozšiřování stávajících komunikací i budování mimoúrovňových křižovatek. Satelitní snímky analyzované Reuters ukazují, že většina přibližně stokilometrového úseku mezi ruským Taganrogem a okolím okupovaného Manhuše již byla dokončena.

Součástí je také nový obchvat Mariupolu, který má odvést dopravu mimo město. Ruské úřady plánují dokončit širší Azovský okruh do roku 2030.

Další významnou součástí ruských investic je obnova přístavní infrastruktury na pobřeží Azovského moře. Moskva se zaměřuje především na Mariupol a Berďansk, které před plošnou invazí sloužily ukrajinskému průmyslu a zahraničnímu obchodu.

Oba přístavy se po obsazení dostaly pod ruskou kontrolu. Moskva nyní upravuje přístavní zařízení, včetně prohlubování přístupových vodních cest.

Reuters analyzoval lodní data, z nichž vyplynulo, že mezi červencem a listopadem 2025 z obou přístavů vyplulo 18 nákladních lodí, většina směrem do Turecka. Přístavní pracovníci novinářům řekli, že se vyváží mimo jiné obilí a uhlí. Reuters však nedokázal nezávisle ověřit, co konkrétně na plavidlech bylo.

Přístavy mají pro Rusko zásadní hospodářský význam, jelikož umožňují vyvážet suroviny a další komodity z okupovaných oblastí přímo přes Azovské moře, aniž by musely procházet ukrajinskými přístavy.

Zatímco Moskva obnovu přístavů prezentuje jako návrat hospodářského života do válkou zničených měst, Kyjev považuje jejich využívání a vývoz tamního zboží bez svého souhlasu za nezákonné.

Zatímco železnice a silnice mají okupovaná území propojit s Ruskem, další projekty mají Moskvě umožnit využívat jejich nerostné bohatství.

Loni v dubnu získala Alčevskpromgrup, napojená na ruskou těžební společnost Poljanka, práva na využívání zlatonosného ložiska Bobrykivske v okupované Luhanské oblasti. Aukční dokumenty uvádějí, že se tam nachází zhruba 1,64 tuny zlata. Firma za ložisko podle zjištění Reuters zaplatila přibližně 9,7 milionu dolarů.

Bobrykivske původně patřilo do ukrajinského systému těžebních licencí, po okupaci se ale kontrola nad jeho budoucím využitím přesunula do rukou subjektů působících podle ruských pravidel.

Satelitní snímky navíc naznačují, že na místě již mohly začít přípravné práce. Bývalý provozovatel identifikoval bagr, kontejnery a stopy po pohybu vozidel. Zda však byla zahájena samotná těžba zlata, není jasné.

Podle analytičky ISW Karoliny Hirdové mohou právě podobné investice časem přispět k tomu, že se okupace ukrajinských území začne Rusku ekonomicky vyplácet.

V okupovaném Luhansku vzniká rozsáhlá obytná čtvrť Novyj gorod, jejíž výstavbu ruské úřady označují za jeden z největších bytových projektů v regionu za poslední desetiletí.

Podle plánů má v ulici Andreje Liněva vyrůst 17 bytových domů o devíti až šestnácti podlažích. Celková obytná plocha má přesáhnout 124 tisíc metrů čtverečních. Projekt počítá také s obchody, sportovišti, dětskými hřišti a další občanskou vybaveností.

Na financování se podílí ruská státní banka VTB. Ta v červnu 2025 uzavřela dohodu s developerskou společností Žilstrojinvest 1, která umožnila zvýhodněné financování výstavby. O dva měsíce později začal developer nabízet budoucí byty k prodeji, mimo jiné prostřednictvím zvýhodněných hypoték s dvouprocentním úrokem.

V okupovaném Melitopolu v Záporožské oblasti buduje Rusko nový dětský zdravotnický komplex. Projekt zahrnuje dva samostatné nemocniční pavilony – dětské oddělení a infekční část – s celkovou kapacitou přibližně 340 lůžek.

Podle údajů ruských úřadů se na výstavbě podílejí stovky pracovníků. Nové budovy mají zahrnovat specializovaná oddělení, zdravotnické vybavení i technické zázemí. Výstavbu zajišťuje společnost SGM Group.

Ruský vicepremiér Marat Chusnullin při návštěvě Melitopolu v květnu 2026 uvedl, že výstavba infekčního pavilonu již byla dokončena a práce na druhé budově se blíží ke konci. Celý zdravotnický komplex měl být podle tehdejšího harmonogramu připraven do září.