Článek
Karlova Studánka v Jeseníkách. Tři týdny před komunálními volbami v roce 2010 si trvalý pobyt do padesátimetrového bytu přihlásilo 34 lidí. Ten samý rok Hřensko na Děčínsku. Během jediného dne se – tři dny před volbami – na jednu adresu registrovalo 37 lidí. O čtyři roky později obec Přední Výtoň na Českokrumlovsku. I tam se účelově s cílem ovlivnit volby přihlásilo na různá místa 26 lidí. Ve všech těchto obcích soudy volby zrušily a nechaly je bez černých duší zopakovat.
Případů takzvané volební turistiky se během 15 let objevily nižší desítky. Týkaly se zejména menších obcí, kde počet černých duší může ovlivnit složení zastupitelstva.
Pozornost vyvolaly komunální volby v roce 2022 v krušnohorské obci Moldava. Seznam Zprávy popisovaly, jak v den voleb starousedlíci před obecním úřadem vítali chlebem, solí a květinou „nové občánky“. Recesistická akce měla upozornit na to, že do Moldavy zhruba se 150 voliči pár týdnů předtím přihlásilo trvalý pobyt 23 zcela neznámých lidí. Navíc na adresu neobyvatelné bývalé podnikové chaty, která patřila lidem kandidujícím za SPD.
Tehdejší starostka Moldavy Lenka Nováková (Otevřeně k všem) rozhodla o vyškrtnutí 46 lidí ze stálého seznamu voličů. Jako důvod uvedla, že v obci fakticky nežijí, nic tam nevlastní a nemají k ní žádný jiný vztah. Někteří se podle ní přihlásili zištně těsně před volbami, jiní tam zůstávali jako černé duše od těch minulých.
V den voleb ale předseda volební komise Oldřich Kozler (nominovaný SPD) její rozhodnutí odmítl respektovat. Vyškrtnuté obyvatele zapsal zpět na seznam voličů a nechal je volit. Krok s nikým nekonzultoval. Vítězem voleb na Moldavě se posléze stala SPD.
Dvě volební strany se s výsledkem nesmířily a podaly návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb. Krajský soud v Ústí nad Labem jim dal za pravdu. Konstatoval, že došlo k protizákonnému postupu předsedy volební komise a hrubému ovlivnění výsledků voleb.
„Právě obecní úřad je orgánem, který může mít (zvláště na malých obcích) k dispozici informace, aby mohl posoudit, zda pobyt konkrétní osoby, která se přihlásila k trvalému pobytu v obci, je čistě formální, např. právě pro účely hlasování ve volbách do zastupitelstva,“ píše se v usnesení soudu.
Krajský soud se v rozsudku opíral hlavně o nález Ústavního soudu z roku 2011, který se zabýval v úvodu zmíněnými volbami do zastupitelstva v Karlově Studánce a posuzoval otázku účelového přihlašování voličů k trvalému pobytu.
Ústavní soudci konstatují, že „právě nekalé praktiky“ mohou oslabit integritu voleb, a tedy i demokracii samotnou. Problém vidí v tom, že Česko nemá speciálně upravené podmínky ke vztahu k bydlišti, a upozorňují na rozdíl mezi faktickým a evidenčním trvalým pobytem.
„Trvalým pobytem je třeba takto rozumět pobyt v místě stálého bydliště člověka, to jest zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání a v němž se také zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale,“ stojí v nálezu. Zmanipulování voleb obstaráním hlasů formálních voličů je podle Ústavního soudu relativně snadné. Černé duše doporučil ze seznamu voličů vyškrtnout. V závěru nálezu v roce 2011 se ústavní soudci obrátili na politiky.
„Ústavní soud zde proto využívá příležitosti a apeluje na zákonodárce, aby uvážili, zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí neupřesnit, resp. nezměnit tak, aby bylo alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně nastaveného kritéria trvalého pobytu,“ stojí v něm.
Krajský soud v Ústí nad Labem nakonec vypsal v Moldavě nové volby, které se konaly 7. ledna 2023. Volební komise tehdy na základě rozhodnutí soudců počet vyškrtnutých snížila ze 46 na 38. Po sečtení hlasů kandidáti za SPD zcela propadli a zvítězilo hnutí Otevřeně k všem tehdejší starostky Lenky Novákové.
Neškrtejte, radí ministerstvo
Nyní, o čtyři roky později, Moldava řeší stejný problém. Jak upozornily Seznam Zprávy, už několik týdnů před volbami opět dojíždí na úřad auta a přivážejí „nové občany“. A opět mají trvalé bydliště v neobyvatelné bývalé podnikové chatě, ale i na další místech v obci. Současný starosta David Leitermann oznámil řediteli odboru voleb ministerstva vnitra, že z volebního seznamu vyškrtl 22 lidí, které považuje za volební turisty.
„Opětovně čelíme organizovaným, účelovým a vysoce spekulativním snahám o manipulaci s registrem obyvatel za účelem fiktivního přihlašovaní osob bez reálného, faktického vztahu k naší obci. Tato volební turistika má za jediný cíl obejít zákon, přezkumné orgány a dřívější závazná soudní rozhodnutí,“ stojí v dopise ze 7. září, který má redakce k dispozici.
Stanovisko ministerstva bylo překvapivé a poměrně jednoznačné. Obec sama podle resortu nemůže vyřadit voliče ze seznamu jen proto, že podle jejího názoru v obci fakticky nežijí nebo k ní nemají dostatečný „materiální vztah“. Seznam voličů vychází z evidence trvalého pobytu a jiné důvody pro vyškrtnutí zákon nepřipouští. Resort se odkazuje na nový zákon, který platí od letoška.
„Možnost vyškrtnutí ze seznamu voličů je výsostně spojena se zánikem trvalého pobytu fyzické osoby v obci. Jiné důvody pro vyškrtnutí ze seznamu voličů zákon o komunálních volbách nepřipouští,“ uvádí Petr Šťastný, vedoucí oddělení odboru voleb na ministerstvu vnitra. Resort považuje rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem v případu Moldava za poměrně překvapivé, novátorské a nelze jej uplatnit jako obecný precedent.
Jinými slovy, pokud má obec podezření na účelově či fiktivně přihlášené voliče, má se věc řešit až následně prostřednictvím soudního přezkumu voleb, nikoli jejich předvolebním vyřazením.
Starosta Moldavy si za svým rozhodnutím stojí. „Zůstává v platnosti vyškrtaný seznam,“ napsal redakci David Leitermann. V pátek krátce po otevření volební místnosti v obci nakonec zasahovala policie, protože vyškrtnutí voliči se domáhali možnosti hlasovat. Komise je nenechala. Tito lidé proto zavolali policii. V doprovodu policistů poté sepsali doklad o tom, že nemohli hlasovat.
Prý zaměstnanci hotelu
Seznam Zprávy tento týden upozornily na další případ v obci Chožov na Lounsku. Do neobyvatelné ruiny nahlásilo během posledních týdnů trvalý pobyt 33 lidí. „Je to nesmyslné přihlašování lidí, kteří v obci nežijí a nemají k ní žádný vztah. Nikdo mi nevyvrátí, že se to děje za úplatu a kvůli volbám. Minulé volby tu odvolilo 220 lidí, a tudíž 30 už je číslo, které může leccos ovlivnit,“ stěžoval si starosta Jaroslav Koubek.
I on dostal od ministerstva vnitra doporučení nic nedělat a případně počkat, až volby skončí. „Vyškrtávat voliče nebudeme a uvidíme po volbách. Případně pak dáme podnět k soudu,“ uvádí Koubek.
A do třetice Václavov u Bruntálu. Poslední den v červenci si devět lidí přihlásilo trvalý pobyt do dvou bytů a jednoho nebytového prostoru v místním apartmánovém domě. Pět z nich mělo předtím trvalé bydliště na Městském úřadu v Šumperku nebo Lysé nad Labem. Na úřadu se prokázali nájemní smlouvou na dobu určitou, která končí koncem roku. Prý se jedná o zaměstnance hotelu.
Starosta Václavova u Bruntálu Dariusz Machowski je přesvědčen o tom, že v daných prostorách nikdo nežije. „Dělal jsem přes měsíc monitoring. Přijel jsem tam ráno i večer. Tam se nesvítí, nikdo tam není. Když jsme posílali doporučené psaní, nikdo si nic nepřebral, nejsou tam ani schránky. Prostě tam nikdo z nich nebydlí,“ je přesvědčen starosta.
Majitelem nemovitosti je Družstvo vlastníků půdy Jeseníky, sídlící na virtuální adrese v Praze. Předsedou představenstva je jednašedesátiletý bruntálský developer Vlastimil Sedláček, který současně zastává roli zmocněnce letošní kandidátky místní Sociální demokracie. Byť nekandiduje, oficiálně stranu zastupuje například vůči volebním úřadům.
Telefonní čísla, která má uvedena na svých webových stránkách, nefungují nebo je nikdo nezvedá. Seznam Zprávy tedy zanechaly vzkaz s žádostí o rozhovor ohledně lidí v jeho nemovitostech i u jeho příbuzných. Neozval se však.
Obec Václavov u Bruntálu má aktuálně podle starosty Machowského zhruba 390 registrovaných voličů. K minulým komunálním volbám se jich ale dostavila necelá polovina.
„Čili i těch devět lidí tu může sehrát poměrně důležitou roli. Původně jsme je chtěli vyškrtnout ze seznamu voličů, ale ministerstvo nám napsalo, že to dělat nemáme. Počkáme tedy po volbách,“ volí stejnou strategii jako starosta z Chožova.
