„Tleskejte víc a budu sdílet cenu s Trumpem,“ žertovala čerstvá nobelistka

Nobelovu cenu za mír letos dostává jihoafrická právnička a bývalá předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Navanethem „Navi“ Pillayová. Oznámil to v Oslu norský Nobelův výbor.

„Byla stěžejní k zajištění, že válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida jsou stíhány,“ oznámil šéf Nobelova výboru Jørgen Watne Frydnes.

„Navi Pillayová je jednou z největších obránkyň mezinárodních právních principů v naší době,“ vyzdvihl výbor pětaosmdesátiletou laureátku, která v letech 2008 až 2014 působila také jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva.

Výboru se před vyhlášením nepodařilo Pillayovou kontaktovat. „Takže můj vzkaz pro ni by byl: Pokud uvidíte, že vám volá norské číslo, prosím zvedněte to,“ smál se Frydnes během oznámení.

Šéfka lidskoprávní organizace Amnesty International Agnes Callamardová později na síti X napsala, že je spolu s Pillayovou u soudu v německém Norimberku. Zveřejnila video, na němž přítomní právničce aplaudují.

„Nevím, jestli je to pravda,“ řekla na videu ohromená Pillayová. Ocenila potlesk, kterého se jí dostalo, protože podle ní je při udílení cen vždy důležité, jestli s tím také souhlasí veřejnost.

„Když budete tleskat ještě o trochu víc, mohla bych tu cenu sdílet s Trumpem,“ žertovala v narážce na loňskou držitelku, venezuelskou disidentku Marii Corinu Machadovou.

„Proč byste potřebovali odvahu, abyste řekli pravdu?“ komentovala Pillayová slova, že cena by měla být také oceněním její odvahy.

Jako právnička v Jihoafrické republice Pillayová v minulosti hájila Nelsona Mandelu a další bojovníky proti apartheidu. Podle BBC se tato dcera z chudé rodiny řidiče autobusu v roce 1967 stala první ženou s právní praxí v jihoafrické provincii Natal, později byla první nebělošskou ženou jmenovanou do vrchního soudu JAR.

V současnosti se mimo jiné podílí na vyšetřování genocidy proti Rohingům, což je muslimská menšina v Myanmaru, zabývá se i zločiny v Severní Koreji.

Byla zároveň předsedkyní vyšetřovací komise OSN, která loni dospěla k tomu, že se Izrael dopustil na území Pásma Gazy genocidy a jeho lídři, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, k tomu podněcovali. Izrael tehdy zprávu označil za „skandální“.

Podle komise se izraelské úřady a ozbrojené síly od října 2023 dopustily čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.

„Mezinárodní společenství nemůže přehlížet genocidní kampaň, kterou Izrael proti Palestincům v Pásmu Gazy zahájil,“ citovala Pillayovou v době zveřejnění zprávy agentura ČTK. Nečinnost se podle ní rovná spoluvině.

Podle Frydnese rozhodnutí neznamená, že by výbor zaujal stanovisko k otázce podezření z genocidy v Pásmu Gazy. „Samozřejmě máme velkou důvěru v její (Pillayové) profesionalitu, její integritu, ale jde o práci vyšetřovací komise OSN,“ prohlásil s tím, že „Nobelův výbor není soud“.

Izrael udělení ceny ostře odsoudil. „Její role v neúnavné, politicky motivované démonizaci Izraele a šíření lži o genocidě mluví sama za sebe,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí. „Teď, když Nobelův výbor ocenil největší lež 21. století, Joseph Goebbels určitě z pekla tleská,“ dodalo v narážce na ministra propagandy hitlerovského Německa.

Frydnes označil činnost lidí, jako je jihoafrická právnička indicko-tamilského původu, za obzvlášť důležitou v době, kdy je mezinárodní právo ve světě stále častěji podkopáváno.

„Její výjimečná kariéra nám připomíná nutnost podporovat, posilovat a rozšiřovat globální vládu práva. Odhodlání Navi Pillayové ke spravedlnosti a lidské důstojnosti je zdrojem naděje a inspirace pro všechny, kdo usilují o dosažení mírovějšího světa,“ dodal v pátek Nobelův výbor.

Výbor ve svém odůvodnění upozornil, že soudci a instituce mezinárodního práva jsou v současnosti „pod politickým útokem“.

Připomeňme, že Mezinárodní trestní soud (ICC), kde Pillayová v minulosti také působila, vydal zatykače například na ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jejich stíhání ale politici v různých částech světa kritizovali a ani jednoho se nepodařilo skutečně zatknout.

Řada zemí jurisdikci ICC neuznává, kromě Ruska a Izraele i USA, Indie či Čína. Současná americká administrativa navíc loni několik soudců a prokurátorů ICC sankcionovala, mnohé v přímé odvetě za to, že válečný tribunál vyšetřoval Izrael.

„Mezinárodní pořádek nikdy nebyl perfektní,“ připustil Frydnes, ale podle něj je nutné se snažit o jeho zlepšení a zabránit násilí a válkám.

Laureátka dostane zlatou medaili, diplom a 12 milionů švédských korun (přes 26 milionů českých korun). Cenu si oficiálně převezme během ceremoniálu 10. prosince, což je výročí úmrtí Alfreda Nobela.

„Je to úžasná zpráva, potřebujeme více obětavosti a závazku vůči lidským právům,“ komentovala rozhodnutí Nobelova výboru mluvčí úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, kde Pillayová v minulosti působila, Shabia Mantooová.

Laureátce gratulovala také například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to obránkyně pronásledovaných, zranitelných, nevyslyšených a vyloučených,“ napsala na síti X. Jen málo lidí podle ní zasvětilo život spravedlnosti jako Pillayová.

Šéfka ICC Tomoko Akane cenu označila za „důležité uznání stěžejní role mezinárodní justice jako základního kamene trvalého míru“.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa své krajance gratuloval, vyzdvihl Pillayové „odvahu, integritu a celoživotní oddanost spravedlnosti“.

Právnička je pátou nositelkou Nobelovy ceny míru z Jižní Afriky po Nelsonu Mandelovi a F. W. de Klerkovi (1993), kteří společně svrhli apartheid, a dalších bojovnících proti tomuto režimu, arcibiskupu Desmondu Tutuovi (1984) a Albertu Lutulim (1960).

I letos se před vyhlášením cen ozval americký prezident Donald Trump, který o udělení ceny dlouhodobě usiluje. „Už je načase,“ řekl reportérům šéf Bílého domu, který v tomto roce spolu s Izraelem zahájil válku proti Íránu.

„Mají pověst, že ji možná neudělují lidem, jako jsem já,“ zhodnotil Trump své šance. Po loňském udílení si stěžoval a v dopise norskému premiérovi napsal, že se už necítí povinen „myslet čistě na mír“.

Rozhodnutí norského výboru neudělit mu Nobelovu cenu za mír pak dal do souvislosti se svou snahou získat Grónsko, tedy dánské závislé území, pod americkou kontrolu. Spor o největší ostrov světa se nakonec podařilo vyřešit, když Spojené státy letos v září podepsaly s Dánskem a Grónskem bezpečnostní dohodu.

„Byl jsem ale velmi poctěn, když jsem (cenu) dostal naposled nepřímo od laureátky, která řekla, že nikdo v historii si ji nezaslouží více než prezident Trump,“ připomenul americký prezident rozhodnutí loňské držitelky Maríi Coriny Machadové, venezuelské opoziční političky.

Machadová začátkem roku Trumpovi svou medaili věnovala jako poděkování za to, že Spojené státy během speciální operace svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Washington ale od té doby spolupracuje s Madurovou někdejší pravou rukou a prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Machadové naopak Trump opakovaně doporučil, aby se do Venezuely nevracela.

Norský Nobelův výbor, který cenu za mír uděluje, je složen z pěti osobností jmenovaných norským parlamentem. Často jde o vysloužilé politiky nebo o akademiky.

Výbor vždy před výběrem diskutuje o nominacích z celého světa, ale může se rozhodnout i pro někoho jiného. Před konečným hlasováním sestavuje užší výběr, jména osobností a organizací na něm pak prověří skupina stálých poradců a expertů.

Finální rozhodnutí většinou výbor přijímá už v srpnu nebo v září, píše agentura Reuters. Členové se snaží dosáhnout konsenzu, ale pokud se to nepodaří, rozhoduje většinové hlasování. V roce 1994 jeden z členů rezignoval na protest proti udělení ceny palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi.