Nelegální domovy žijí i z dávek státu, ten chce desítky miliard víc ohlídat

Když redaktoři Seznam Zpráv v létě pod skrytou identitou podnikli návštěvy do nelegálních domovů pro seniory, naráželi na podobnou situaci. Zástupci zařízení chtěli vědět, jestli potenciální klient dostává státní podporu, takzvaný příspěvek na péči.

A zároveň tvrdili, že jej skrze známosti umějí vyjednat. „Máme lékaře, který to podpoří, samozřejmě. Co on napíše do zprávy, je alfa a omega pro sociální pracovnici. Umíme tu zařídit třetí stupeň závislosti,“ hlásila třeba zdravotní sestra z mutěnického Domova u Jany s tím, že by bez znalosti věci příjemcova rodina nemusela dostat od státu ani nejnižší příspěvek na péči.

Sociální dávka se podle stupně závislosti příjemce pohybuje mezi 1300 až 27 tisíci korunami měsíčně, a to podle čtyř stupňů závislosti. Nejvyšší „čtyřku“, dotovanou nejvyšší sumou, úředníci zpravidla přiznávají nejvíce nemocným lidem, kteří nedokáží sami chodit nebo se sami najíst.

V Česku fungují desítky nelegálních domovů a právě příspěvky na péči tvoří velkou část jejich příjmů. Jen za rok 2024 stát rozdělil „na péči“ přes 41 miliard korun. Kde a u koho tyto peníze končí, je právě u neregistrovaných domovů často složité zjistit.

A jak upozorňuje právnička z kanceláře veřejného ochránce práv Cristina Boušková, problém to může být hned v několika rovinách. Utíkají peníze na daních, pečovatelé často pracují načerno. Příspěvky provozovatelé přerozdělují netransparentně. O klienty se navíc mnohdy starají laici. Hrozí pak zanedbávání nebo dokonce ohrožování zdraví.

Vláda avizuje, že chce dostat podobná zařízení pod větší kontrolu. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo chystat reformu sociálních služeb a dlouhodobé péče.

Chce mimo jiné zavést odměnu pečujícího, která se vypočítá jako určitý násobek životního minima. Nová dávka, určená pro pečující mimo registrované služby, má zprůhlednit šedou zónu v nelegálních domovech. „Bude to samostatná dávka pro konkrétní pečující osobu – na konkrétní rodné číslo konkrétního člověka, kterého lze zkontrolovat, zda péči doopravdy odvádí,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek ministra David Pospíšil.

Resort chce také zřídit inspekci sociální péče, zvažovaných 48 tezí reformy představil na konci září. „Můj odhad je, že bychom mohli na příspěvcích ušetřit okolo 10 miliard korun, když budeme vědět, že peníze jdou tam, kam mají,“ uvedl náměstek.

Zdůraznil, že pokud má kdokoli podezření na zneužívání příspěvků nebo špatnou péči v neregistrovaných zařízeních, má povinnost to oznámit.

Na příspěvky na péči jde ze státní kasy každý rok obrovské množství peněz a tato částka neustále roste. V roce 2024 rozděloval stát mezi více než 370 tisíc lidí přes 40 miliard korun – to je dvakrát více než před deseti lety.

Za ten čas přibylo i samotných příjemců, a to o více než 40 tisíc. Peněz se ale vyplatí více hlavně ze dvou důvodů: jednotlivé příspěvky se postupně zvyšují a zároveň přibývá lidí, kteří potřebují nejvyšší míru pomoci, tedy mají třetí a čtvrtý stupeň závislosti.

Jak se přesvědčili redaktoři Seznam Zpráv, bližší informace o rozdělení dávek na péči však státní úřady chrání.

Třeba v neregistrovaném „chudobinci“ Schindlerův háj ve Svitavách, před nímž po kontrolách varoval ombudsman, tvrdil provozovatel Leoš Mikulecký, že všechny dávky na péči putují k asistentům a pečovatelům, kteří se o klienty starají. „Já poskytuju lidem ubytování a stravu celodenní a péči zajišťují asistenti. Ti podepisují s ubytovaným smlouvu o poskytování péče,“ líčil redaktorům.

Na pečovatele či asistenty redaktoři při opakované návštěvě nenarazili. „Jsou tu, ale asi s vámi mluvit nechtějí,“ opáčil Mikulecký.

Administrace zmíněných příspěvků na péči spadá pod Úřad práce. Redaktoři Seznam Zpráv se jej podle zákona o svobodném přístupu k informacím na zmíněné zařízení dotazovali. Zajímalo je mimo jiné, kolik lidí tam příspěvek na péči pobírá nebo podle jaké metodiky Úřad práce pověřuje, zda poskytovatel pomoci - pečovatel či asistent péče - splňuje zákonné podmínky.

Úředníci zareagovali v prodloužené lhůtě po měsíci. „Úřad práce ČR není oprávněn sdělovat o konkrétních fyzických osobách, že jsou jeho klienty a jaký pobírají příspěvek,“ reagovala v odpovědi Anna Rozlivková.

Odkázala na zákon o sociálních službách i ochranu osobních dat. „Proto i v případě poskytování statistických informací o příjemcích příspěvku na péči je nezbytné vždy posoudit, zda je vyloučena možnost identifikace konkrétních příjemců,“ doplnila. Úřad pak bez konkrétních čísel doplnil, že jsou v zařízení příjemci příspěvků se všemi stupni závislosti.

Mikulecký zdůraznil, že ze státních dávek na péči nijak nečerpá. „Asistenti dokládají smlouvy s klienty a vyplácejí se z příspěvku na péči, který si řeší sami. Přese mě to vůbec nejde. Já vůbec z příspěvků žádným způsobem neprofituju,“ reagoval.

Není však možné ověřit, jestli Mikulecký mluví pravdu, když říká, že všechny příspěvky na péči od klientů putují k jejich pečovatelům.

Úředníci ke sdílení dat přitom přistupují různě. Svitavský městský úřad, jehož sociální pracovníci na konci července přišli do Schindlerova háje na neohlášenou kontrolu, konkrétnější informace uvedl.

Z 26 tehdejších klientů jich sedm pobíralo nejvyšší příspěvek, dva měli přiřčený třetí stupeň závislosti a 10 druhý stupeň. Klientům zařízení tak podle propočtu úřad práce vyplácel na dávkách téměř čtvrt milionu měsíčně.

„Přes den jsou v ubytovně dva asistenti péče, v noci jeden, celkem se zde střídá sedm asistentů péče,“ sdělila mluvčí svitavské radnice Kateřina Kotasová.

Podle zástupců města do zařízení dojíždějí zdravotníci domácí péče Advantis Medical, kteří klientům na základě indikace praktického lékaře poskytují odbornou zdravotní péči. Laicky řečeno, jsou to však jen krátké návštěvy na převazy či podání injekce. Zajištění sociální péče, včetně pomoci s osobní hygienou a stravováním, do jejich působnosti nespadá. Se zařízením nemají uzavřené žádné smlouvy, přijíždějí na základě indikace praktického lékaře.

U některých klientů podobně fungují zdravotníci společnosti MediClinic. Redakci nejdříve slíbili vyjádření i možnost reportáže, později ale obojí odmítli. Na další žádosti už nereagovali.

Stále tak není jasné, jakých sedm pečovatelů se o klienty stará. Jak už Seznam Zprávy napsaly, redaktoři tam při opakovaných návštěvách pečovatele neviděli.

Podobné situace jsou podle Bouškové v „černých“ domovech běžné. Často do nich sice zdravotníci docházejí, chybí ale celková kontrola. „Problém je v tom, že nechodí ke všem. Je to vždycky jen ten, komu lékař předepsal péči. Není to tak, že by sestra přišla, udělala vizitu, prošla všechny klienty, zkontrolovala jejich stav. Je to hodně náhodné,“ popisuje své zkušenosti z kontrol, které kancelář veřejného ochránce provádí.

Příspěvek na péči přitom podle českých zákonů může pobírat blízká osoba, registrovaná sociální služba nebo takzvaný asistent sociální péče. Právě poslední jmenovaný institut se podle Bouškové často zneužívá v nelegálních domovech.

„Vůbec to není tak, že senior si někoho našel nebo asistent oslovil seniora, ale reálně tam ti lidé fungují ve směnách. Starají se všichni o všechny, nezávisle na tom, s kým mají uzavřené smlouvy,“ upozorňuje.

Asistent sociální péče by přitom měl mít maximálně tři lidi ve třetím stupni, případně jednoho ve čtvrtém. Do toho, o kolik lidí se v neregistrovaných domovech starají, teď ale nikdo nevidí.

Takové uspořádání navíc často vykazuje znaky závislé práce. „Pokud je v něm někdo, kdo to zařízení nějak řídí, rozděluje směny, přerozděluje prostředky, vybavuje lidi pracovními pomůckami, kontroluje jejich práci, může je neformálně přijmout nebo vyhodit, i když oni si uzavřou smlouvu s klientem na oko, to může být umožnění výkonu práce načerno,“ popisuje Boušková s tím, že i s takovými situacemi se při kontrolách běžně setkávají.

Největším problémem je ale to, že asistenti jsou laici, kteří nemají žádnou kvalifikaci. Podle Bouškové to v nelegálních službách má velmi konkrétní dopady: „Vidíte to na všech oblastech péče. Třeba vůbec nehlídají prevenci podvýživy, že by někoho vážili, zjišťovali, jestli nehubne. Vám všichni řeknou: ,My to poznáme.‘ Ale jak poznáte na někom, koho vidíte každý den, že postupně hubne?“

Domovy pro seniory, včetně těch neregistrovaných, spadají pod kontroly krajských úřadů. Zmíněný Schindlerův háj už přes rok prověřují policisté, před dvěma lety tam kontroly zahájil pardubický krajský úřad. „Zatím nemáme informaci, že by policejní šetření skončilo,“ uvedl mluvčí pardubického krajského úřadu Dominik Barták. Až podle závěru kriminalistů chce dále věc řešit i kraj.

V domově je oproti létu o tři klienty méně, jeden odešel bydlet jinam, další skončil v nemocnici. Provozovatel tvrdí, že se zařízením, které vede jako ubytovnu, dlouhodobě pokračovat nechce. „Nové klienty nepřijímáme. Čekáme na závěr policejního vyšetřování. Další případné pokračování je na konzultaci s městem a krajem, jak postupovat v souladu s pravidly. Chápu, že za těchto podmínek dál fungovat nejde,“ doplnil Mikulecký.