Premiérova procházka podkopává poplach kvůli atentátu, tvrdí polská opozice

Z rezidence premiéra v Parkové ulici je to pěšky k úřadu vlády asi kilometr. Na téhle trase v poslední době Donald Tusk za pochodu natáčí politická videa. Terčem bývá i soused, kterého míjí po cestě - prezident Karol Nawrocki, jenž obývá zámeček Belweder.

Pěšky do práce šel premiér i v neděli ráno, když na úřad vlády zamířil na mimořádnou poradu kvůli vlně násilných útoků ve školách. Za chůze odpovídal na otázky novinářů. Doprovázela ho ochranka a mluvčí vlády Adam Szłapka.

V tu chvíli už měl přitom Tusk zhruba hodinu vědět o hrozbě atentátu. Informaci mu podle Szłapky předaly bezpečnostní složky kolem sedmé hodiny ráno.

Premiérova nedělní procházka se později stala jedním z hlavních argumentů opozice, která zpochybňuje způsob, jakým vláda o údajných přípravách atentátu na Tuska a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze informovala veřejnost.

Úřady ale trvají na tom, že hrozba byla vážná a premiér měl při cestě zajištěnou ochranu. „Věc bereme smrtelně vážně. Řeč je o velké pravděpodobnosti splnění hrozby,“ řekl v neděli mluvčí koordinátora polských tajných služeb Jacek Dobrzyński.

Z plánování útoku na premiéra Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Kosiniaka-Kamysze podezírá policie šedesátníka. Zadržela ho v Dolním Slezsku v neděli kolem čtvrté odpoledne. Následovala domovní prohlídka.

O jeho totožnosti se zatím víc neví, podle ministra vnitra Marcina Kierwińského jde o Poláka, který se aktivně pohyboval v prostředí extremistických internetových skupin.

„Je to člověk, který byl velmi aktivní v nejrůznějších krajních skupinách, hlásajících radikální názory,“ uvedl ministr v nedělním rozhovoru pro státní televizi TVP Info.

Podle Kierwińského muž v online prostředí navazoval kontakty s lidmi, kteří používali nenávistný jazyk a vyzývali k násilí. Policie teď prověřuje, co na internetu dělal a jaké kontakty navázal.

Zásadní roli při jeho dopadení přitom sehrálo přímo extremistické prostředí. Jedna ze stop vede k radikálnímu uskupení, které na internetu šíří nenávist vůči polské vládě, antisemitské konspirační teorie a výhrůžky politikům. Jeho název zjistili novináři deníku Gazeta Wyborcza, rozhodli se ho ale nezveřejnit.

Skupina na sociálních sítích šíří konspirační teorie, podle kterých dvě největší polské politické strany, vládní Občanská koalice a opoziční Právo a spravedlnost (PiS), ve skutečnosti slouží stejným skrytým zájmům. Obě označuje společným názvem „POPiS“ a vykresluje je jako nástroje globalistů a „židokomuny“.

Ještě v pátek, dva dny před zveřejněním informací o možném atentátu, natočil jeden z jejích představitelů čtrnáctiminutový „manifest“. Tuska v něm označuje za „zrzavého německého zrádce“, ministra obrany Kosiniaka-Kamysze zase za „venkovského čokla“.

V sobotu pak ve videu dostal prostor muž, který si říká „vůdce Slovanské zemské armády“. Poláky varoval před údajnou likvidací prostřednictvím očkování a hovořil o mobilizaci vězňů.

Přestože jsou nahrávky plné nenávisti, přímé výzvy k zavraždění premiéra nebo ministra obrany v nich podle novin nezazněly.

Tuhle komunitu měl však kontaktovat údajný atentátník. Navrhoval „odstranění“ obou předních politiků. Informace o kontaktech se dostaly až k polské Službě ochrany státu, která je odpovědná za bezpečnost nejvyšších ústavních činitelů.

E-mail s upozorněním dorazil v neděli ráno a obsahoval konkrétní informace o tom, kde by se premiér a ministr obrany mohli nacházet a jaký mají program na nejbližší dny. To podle polských médií přispělo k vyhodnocení hrozby jako závažné.

„Člověk, který nás o tom informoval, předal přesné informace o tom, kdo chtěl takový hanebný čin spáchat,“ popsal ministr vnitra Kierwiński. V neděli dopoledne se kvůli tomu sešli zástupci policie, Služby ochrany státu a kontrarozvědky ABW.

Mluvčí koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński následně prohlásil, že úřady považují případ za mimořádně závažný. „Mluvíme o vysoké pravděpodobnosti naplnění těchto výhrůžek,“ řekl v neděli.

Dobrzyński dodal, že vláda o hrozbě informovala veřejnost ještě před zadržením podezřelého, aby předešla spekulacím a šíření neověřených informací.

Sám Tusk se k případu vyjádřil až po oznámení o policejním zásahu. „Muž vyhrožující atentátem byl zadržen. Děkuji policistům za rychlý a rozhodný zásah,“ napsal na síti X.

Bez spekulací se ale případ neobešel. Zatímco vláda zdůrazňuje závažnost výhrůžek, opoziční politici zpochybňují okolnosti zveřejnění celé záležitosti.

„Byla to naprostá fraška,“ prohlásil v pondělí ráno v konzervativní televizi Republika poslanec Paweł Jabłoński z parlamentního klubu Rozvoj Plus, sdružujícího někdejší politiky PiS kolem bývalého premiéra Mateusze Morawieckého.

„Tusk vykládá, že na něj má být spáchán atentát, a přitom si pobíhá po chodníku. Údajně už předtím o atentátu měl informace. To je kompromitace. To je fraška. Seriózní stát se takhle nechová,“ kritizoval.

Podobně mluví také prezidentská kancelář. Její zahraničněpolitický poradce Marcin Przydacz označil zveřejnění informací o hrozbě za „politické divadlo“.

Pochybnosti ale nezaznívají pouze od politiků. Deník Rzeczpospolita citoval bezpečnostního experta Tomasze Safjańského, podle něhož bylo správné hrozbu prověřit, veřejnost však měla dostat jasnější informace o tom, co je potvrzené a co zůstává hypotézou.

Opozice má ale i další výhradu. Podezírá vládu, že zprávami o hrozícím atentátu chtěla odvést pozornost od vlastních problémů. A těch se v posledních dnech sešlo hned několik.

První je skandál poslance a bývalého náměstka ministra zemědělství Michała Kołodziejczaka. Server Zero v pátek zveřejnil svědectví jeho bývalých spolupracovnic, které politika obvinily z agresivního a násilného chování. Podle jejich tvrzení je měl také vybízet k užívání drog. Kołodziejczak to označil za pomluvu.

Vedení poslaneckého klubu Občanské koalice mu však hned v pátek pozastavilo členství ve frakci. Prokuratura začala v pondělí věc prošetřovat.

Druhým problémem je volební porážka v Krakově. V nedělním druhém kole předčasných voleb primátora totiž vládní kandidátku Monika Piątkowskou porazil nezávislý kandidát Łukasz Gibała. Získal 62 procent hlasů.

Pro Tuskovu stranu jde o další ztrátu. Už v květnu totiž obyvatelé Krakova v referendu odvolali primátora Aleksandera Miszalského, kritizovaného mimo jiné kvůli hospodaření města a dopravním opatřením. Krakov přitom dlouhodobě patřil k významným baštám Občanské koalice.

Zprávy o údajném plánu na atentát zapadly do rozjitřené bezpečnostní atmosféry v zemi. Kromě vzdušných poplachů na východě Polska se minulý týden intenzivně řešily násilné útoky ve školách.

Při třech útocích během čtyř dnů zemřela jedna žena a dalších čtrnáct lidí utrpělo zranění. Na sociálních sítích se mezitím šířily výhrůžky dalším násilím, včetně údajného „krvavého pátku“, během něhož mělo dojít ke koordinovaným útokům ve školách.

Policie žádný takový plán nepotvrdila. Přesto v pátek zahájila mimořádnou bezpečnostní akci, do níž se zapojilo přibližně 24 tisíc policistů. Provedli desítky tisíc kontrol škol a jejich okolí a v souvislosti s výhrůžkami či držením nebezpečných předmětů zadrželi 117 lidí.

Premiér Tusk pak po nedělním jednání varoval před rostoucí fascinací násilím, kterou podle něj posiluje internetové prostředí.

„Nemáme co do činění s žádnou rozsáhlou organizovanou skupinou lidí, kteří by měli plán vytvářet pocit ohrožení,“ prohlásil premiér. Incidenty podle něj často vznikají spontánně a souvisejí s aktivitou mladých lidí na internetu.