Článek
Zdeněk Čížek sepsal jako soudní znalec 250 posudků s kulatým razítkem. Plus dalších 1500 odborných vyjádření. Vždy, jak říká, bez sebemenších pochybností o kvalitě a odbornosti.
Ale teď má poprvé ve své pětadvacetileté praxi černé na bílém, že je jeho práce nevěrohodná. „Je to nehorázné a nepochopitelné,“ odmítá Čížek.
Jako znalec v oboru odpadů, chemie a ochrany přírody zpracovával Zdeněk Čížek posudek v kauze haldy Heřmanice v Ostravě. Pozadí jedné z největších ekologických kauz Seznam Zprávy dlouhodobě mapují. Tři roky běželo vyšetřování, kdo toto obří území zavezl téměř 600 tisíci tunami odpadu. Podezřelou byla ostravská stavební firma Ridera Bohemia.
Po nástupu Igora Červeného (Motoristé) do čela Ministerstva životního prostředí si tento úřad vynutil, že kauzu finálně posoudí. A poté ji za podezřelých okolností zastavil: neuznal žádné klíčové důkazy proti firmě Ridera Bohemia a naopak plně souhlasil s její obhajobou.
A jak nově zjistily Seznam Zprávy, jedním z hlavních zpochybněných důkazů proti Rideře Bohemia se stal i posudek znalce Čížka.
Ministerstvo životního prostředí v červencovém rozhodnutí o ukončení šetření nepopřelo, že v haldě nelegálně leží statisíce tun odpadů. Ale Čížkově posudku dalo při posuzování výrazně nižší váhu čistě z formálního důvodu: V posudku totiž podle ministerstva chyběla takzvaná doložka - obvykle jeden list papíru, kde znalec na pár řádcích potvrzuje, že si je vědom následků. Tedy že může v krajním případě skončit před trestním soudem, pokud do posudku uvede nepravdivé údaje.
„Já to můžu nazvat jen totálním svinstvem,“ řekl nyní znalec Čížek o postupu ministerstva.
Stejně to ministerstvo provedlo i s dalším posudkem Jiřího Tylčera, znalcem v oblasti hydrogeologie a znečištění podzemních vod a půd. Ani v jeho případě nenašlo ve spisu doložku o odpovědnosti. A tak oba posudky označilo za dokumenty, jimž se nedá zcela věřit.
„Tím, že Ing. Zdeněk Čížek a Ing. Jiří Tylčer tuto doložku v rámci svých znaleckých posudků neuvedli…, se tak nevystavují riziku nepravdivého znaleckého posudku, a i proto je tedy snížena důvěryhodnost jejich závěrů,“ uvádí se v rozhodnutí Tomislava Střelce, ředitele ministerského odboru výkonu státní správy, jímž ministerstvo kauzu v červenci zastavilo s tím, že viník odpadové kauzy zůstává nezjištěný.
Mimochodem, Seznam Zprávy už před dvěma týdny napsaly, že úředník Střelec do rozhodnutí zkopíroval celé pasáže z oficiální obhajoby firmy Ridera Bohemia. A jak má verdikt vypadat, dostal předpřipravené od nadřízených.
Tím, že ministerstvo neukázalo na viníka, sejmulo z Ridery Bohemia hrozbu, že firma bude muset na své náklady odpad odvézt. Což podle odhadů může stát stamiliony, možná i miliardu. Zároveň jsou to náklady, které by tak za současné situace musel uhradit stát.
Řešil se papír. Ne obsah
Vyšetřování této odpadové kauzy vedla od roku 2023 Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Letos v dubnu si ministerstvo stáhlo případ pod sebe, a pak jej zastavilo bez určení viníka.
Zasáhlo ministerstvo a viník není
Seznam Zprávy případ haldy Heřmanice v Ostravě jako první v roce 2023 podrobně popsaly: V rozlehlém stohektarovém areálu, tvořeném „pohořím“ z vytěžené hlušiny, nechal stát vybudovat takzvanou oddělovací stěnu. Halda totiž uvnitř hoří. A tato stěna - laicky obří příkop - měla zabránit, aby se podzemím oheň rozšířil až do sousední skládky vysoce jedovatých odpadů z výroby koksu. To by totiž znamenalo ekologickou pohromu.
Zasypat 440 metrů dlouhou a 40 metrů širokou průrvu kamenivem a směsí dalších bezpečných materiálů dostala na starosti ostravská společnost Ridera Bohemia. Najal si ji na to státní podnik Diamo, který heřmanický odval spravuje. Před třemi lety ale kontrola odhalila, že v tělese haldy se nacházejí kusy betonu, dřevo, plasty nebo kabely, tedy i hořlavé materiály.
Znalec Čížek dnes říká, že do této doby po něm zmíněnou doložku o odpovědnosti nikdo nechtěl - ani inspekce, ani ministerstvo. A že při správním řízení před úřady ani není zvykem ji k posudku přikládat. Čížek na základě své praxe tvrdí, že doložku vyžaduje jen policie nebo soudy.
Navíc chybějící doložka není ani podle judikatury nenapravitelným omylem. Stačí, aby úřad znalce vyzval, ať ji předloží. „Kdyby ministerstvo řeklo: Čížku, nemáš doložku, tak jsem jim ji vlastnoručně napsal,“ ujistil znalec. Podobně mluví i kolega Tylčer. „Ministerstvo ji po mně nepožadovalo. Nevyzvalo mě, ať ji doplním,“ reagoval Tylčer.
Stejně to vidí Česká inspekce životního prostředí, jíž ministerstvo vyšetřování případu na jaře odebralo. „Obecně platí, že případný formální nedostatek znaleckého posudku je odstranitelný a sám o sobě neznamená nesprávnost či nevěrohodnost jeho odborných závěrů,“ potvrdil mluvčí inspekce Tomáš Hulan.
Heřmanickou haldu spravuje státní podnik Diamo. Právě on si v roce 2023 najal na zpracování posudku znalce Čížka, aby dokázal, že má na svém území statisíce tun odpadu.
Rozhodnutí ministerstva, že kvůli chybějící doložce je Čížkův posudek nedůvěryhodný, považuje Diamo za příliš příkrý soud. A vyloučení posudku z kauzy za absurdní. „Posudek inženýra Čížka byl jediným znaleckým posudkem ve spise, který byl zpracován k tomu relevantním znalcem, tedy znalcem oprávněným posoudit, zda šlo o nakládání s odpady či nikoliv. Ostatní znalci touto odbornou specializací dle svých znaleckých doložek totiž nedisponovali,“ uvedl mluvčí státního podniku Tomáš Indrei.
Firma: Nebyl to fér proces, jsme nevinní
Ridera vždy opakovala, že oddělovací stěnu zavezla pouze předepsaným, certifikovaným materiálem. Nikoli nezpracovaným stavebním odpadem.
Dokládala to i znaleckými posudky. Upozorňovala také na to, že Česká inspekce životního prostředí případ posuzuje zaujatě.
„Inspekce za jejího bývalého vedení například nepořídila z heřmanického černouhelného odvalu vzorky, nenařizovala ústní jednání, neprováděla navržené důkazy, nedodržovala zákonné lhůty, nevedla řádně správní spis, vydávala chybná dílčí procesní rozhodnutí, nerozlišovala mezi znalcem a svědkem, znaleckým posudkem a listinným důkazem a k tomu všemu opakovaně žádala Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí, čímž sama zavdávala důvod k opodstatněným obavám, že buď věci nerozumí, nebo z podivných důvodů nechce rozhodnout,“ řekla mediální zástupkyně firmy Eva Kijonková.
Posudkem druhého znalce Tylčera zase v řízení argumentovala firma OKK Koksovny, které patří část haldy, kde se rovněž v útrobách vytěžené hlušiny objevilo ohromné množství odpadů.
OKK Koksovny namítají, že Ministerstvo životního prostředí nahlíželo na případ vadně: Tím, že se nezabývalo skutečným obsahem posudků - to znamená nálezem odpadů. A místo toho řešilo doložky, tedy administrativní okolnost. „Ministerstvo životního prostředí tedy zjevně postupovalo při formálním hodnocení dodaných posudků selektivně. I při nedostatcích ve formálních náležitostech dokumentu může takový znalecký posudek sloužit přinejmenším jako listinný důkaz a jeho odborný obsah nelze automaticky pominout,“ řekl Jindřich Vaněk, mluvčí OKK Koksovny.
„Je to černá skládka“
Posudky znalců Čížka a Tylčera byly pro posouzení kauzy zásadní. Oba potvrzovaly, že se na stohektarové haldě nachází nezpracovaný stavební i komunální odpad. „Materiál návozu má do značné míry charakter netříděného a neupraveného demoličního odpadu s příměsí tuhého komunálního odpadu,“ napsal znalec Čížek do posudku. A vyjmenoval, co konkrétně během zkoumání v tělese haldy objevil: Kovové části potrubí, kabely, dráty, materiálově kombinované frakce, dřevo, papír, plasty nebo pryž.
„Že tam vznikla černá skládka je věc naprosto nezpochybnitelná,“ řekl nyní znalec Čížek.
Jednoznačný závěr o odpadech napsal do svého posudku i znalec Tylčer. „Stavební a demoliční odpad nevykazuje žádné známky úprav jako podrcení, přetřídění a odstranění kovů, plastů a tak dále,“ konstatoval.
Neupravený odpad v haldě jednoznačně objevil i znalec Zdeněk Čížek v roce 2023. Fotografie použil do svého posudku.
Ministerstvo v usnesení o ukončení vyšetřování také oba znalce kritizuje, že jejich posudky „poskytují nesprávné závěry, přičemž při jeho zpracování nebyla použita správná metodika a jejich závěry jsou nepřezkoumatelné“.
Že tam vznikla černá skládka, je věc naprosto nezpochybnitelná.
Neupřesňuje, jaké závěry a v čem jsou nesprávné. Vypichuje také použití „nesprávné metodiky“. Opět bez vysvětlení. „Tvrzení Ministerstva životního prostředí o použití nesprávné metodiky při zpracování posudku je prapodivné, když tento orgán v rozhodnutí neuvádí, jaká metodika je ta správná,“ uvedl Indrei, mluvčí státního podniku Diamo.
Ministerstvo své rozhodnutí nekomentuje. Odkazuje na to, že kolem případu v létě padlo trestní oznámení na postup úřadu. „S ohledem na probíhající šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení nebudeme odpovídat na dotazy související s případem Heřmanické haldy,“ vzkázala mluvčí Jana Schillerová.
Přitom o prošetřování nálezu chemikálií na Šumavě ministerstvo pravidelně informuje. Zveřejnilo, že podalo trestní oznámení a minulý týden i to, že policejní prošetřování dozoruje konkrétní státní zastupitelství.
Kromě uvedených posudků neuznalo ministerstvo jako důkazy například ani fotografie, které na haldě v průběhu let pořídil její správce, státní podnik Diamo. Část snímků vyřadilo s tím, že není jasné, kdy a kde vznikly. Některé však v sobě nesou GPS souřadnice a přesné datum. U nich ale ministerstvo konstatovalo, že pocházejí z doby, kdy Ridera Bohemia už na haldě nepůsobila.
Firma pracovala na haldě do roku 2022, kdy kontrola složená například ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu zde poprvé našla neupravené odpady. Poté zde působení firmy ustalo.
Případ se teď ocitl ve zvláštní situaci: Odpad se v haldě prokazatelně nachází, pouze není známý viník. Tedy ten, kdo jej do tělesa odvalu dlouhodobě navážel, a ušetřil tak stamiliony za uložení na řádnou skládku.
