Jak to bylo s jedy na Šumavě. Zakázka vzbuzuje podezření

Už 21. září by mělo na Šumavě začít velké čištění. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí upozornil na nález 200 sudů s chemikáliemi a tisíce tun kontaminované zeminy. Přespříští týden by tak na místo měla vyjet technika a zátěž začít odstraňovat.

Zatím ale není jasné, jaká firma by se o práce měla postarat a ani jakým způsobem bude zakázka za necelých 200 milionů přidělena. Snaha ministra Červeného přidělit ji výjimkou ve zrychleném režimu firmě Dekonta nevyšla, zatrhl to premiér Babiš. Vláda by se k tomu měla vrátit v pondělí.

Ministerstvo životního prostředí si však stojí za tím, že datum 21. září dále platí – to naznačuje, že se standardním řízením nepočítá.

Krok Červeného vyvolává podezření i proto, že podíl ve firmě Dekonta Holding má i kandidátka na primátorku Prahy za Motoristy Klára Sovová. Ona, firma i ministr souvislost odmítají. Bývalí členové vedení ministerstva mezitím vysvětlují, jak je možné, že k sanaci nedošlo už dříve.

Seznam Zprávy nabízejí shrnutí dosavadních událostí okolo kauzy nálezu toxických látek na Šumavě.

„Zrychlené zadání zakázky jsem navrhoval výhradně s ohledem na naléhavost zjištění z dodatečného průzkumu, která dle mého názoru vyžadovala bezodkladnou reakci. V případě standardního řízení by totiž sanace reálně mohla začít až na jaře příštího roku, kdy by toxické látky mohly dál unikat do půdy,“ zdůvodnil to nyní Červený pro Seznam Zprávy.

Společnost Dekonta podle svých slov oslovil proto, že už dříve v lokalitě prováděla předchozí průzkum i dílčí sanační práce. Připomněl, že se Dekonta zaměřuje na řešení podobných problémů, například na likvidaci následků havárie u Hustopečí. Podle něj existuje v Česku jen šest firem, které mohou čistit podobné nehody. Dekonta má navíc jako jediná oprávnění k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami od Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.

Informaci o návrhu Červeného přinesl Deník N, následně ho potvrdil i premiér Babiš. „Mně se nelíbí, že je tam jedna nabídka,“ řekl novinářům s tím, že se k věci vláda ještě vrátí. Další zasedání má v pondělí. Zároveň Babiš oznámil, že zadal ministryni financí Aleně Schillerové (ANO), aby její resort prověřil, které další firmy by se mohly o sanaci postarat. Červený ve čtvrtek večer v České televizi uvedl, že premiér požádal o spuštění poptávkového řízení.

„Ministerstvo financí aktuálně připravuje přehled společností se zkušenostmi se sanacemi ekologických zátěží vzniklých před privatizací, které by podle odborného názoru MF měly být schopny takovou zakázku zvládnout. Tato analýza, doplněná referencemi, může pomoci MŽP při hledání zhotovitele sanačních prací na Šumavě,“ uvedla k tomu v pátek mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Kroky ale zároveň podniká i resort životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí nyní na základě usnesení vlády provádí průzkum trhu, který prověří nejen cenové podmínky, ale také kvalitativní a časová hlediska,“ sdělila mluvčí Jana Schillerová a potvrdila, že ministerstvo „přepokládá zahájení prací v avizovaném termínu“.

Na přímý dotaz na to, zda proběhne standardní výběrové řízení, neodpovědělo ani jedno ze dvou ministerstev.

Červený zároveň tvrdí, že až do tohoto týdne netušil, že má ve společnosti Dekonta Holding, která Dekontu vlastní, podíl 7,5 procenta motoristická kandidátka na primátorku Prahy Klára Sovová. Ta byla mezi rokem 2021 a červnem 2026 členkou dozorčí rady Dekonta Holding, dříve pak zasedala přímo v představenstvu.

Odmítl, že by toto mělo hrát nějakou roli v kauze zátěže na Šumavě, a dodal, že Sovová kvůli pravidlům mlčenlivosti nemohla o zátěži vůbec vědět.

Svou účast na věci odmítlo vedení firmy a také sama Sovová. Seznam Zprávám řekla, že na toto téma s Červeným nikdy nemluvila. „Já jsem o tom přesvědčená, že to ani není vlastně jako možné. Jestli jsem dobře pochopila, tak snad Dekonta tam měla smlouvu uzavřenou nějak bůhví odkdy. To není žádná čerstvá věc,“ řekla.

Dodala, že když ji oslovili Motoristé, na svou funkci v dozorčí radě rezignovala. „V Dekonta Holdingu jsem vždycky byla jenom v dozorčí radě, ne ve výkonné funkci. A je to způsobené tím, že já jsem právník, nejsem chemik. O ničem jsem nevěděla,“ doplnila.

Ministr Igor Červený již při pondělním oznámení nálezu sudů hned v úvodu obvinil ze selhání minulé vedení ministerstva v čele s předchůdcem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Tvrdil, že o rizikové situaci Hladík a jeho někdejší náměstek Tomáš Tesař (TOP 09) věděli a nijak ji neřešili.

Hladík to vzápětí odmítl s tím, že jeho poslední informace byla taková, že v roce 2023 na místě proběhla sanace.

Šířeji se následně k postupu ministerstva vyjádřil jeho bývalý náměstek David Surý. Ten v letech 2022 až 2026 vedl sekci, do jejíž působnosti spadaly sanace a likvidace ekologických zátěží. Obvinil ministra Červeného, že lže - podle něj začalo problém řešit už předchozí vedení ministerstva.

Zmínil to, o čem už dříve hovořil reportér Seznam Zpráv s místními v Hartmanicích nedaleko dotčeného místa. Tedy že nebezpečné látky nalezli v propadlém sklepě bývalého vojenského objektu, a to v roce 2020.

„Od února do května 2021 byl objekt sanován. Ještě v roce 2021 provedla Česká geologická služba základní analýzu kontaminace vodních zdrojů. Kontaminace nebyla prokázána,“ uvedl Surý.

V roce 2022 pak podle něj dostal další náměstek Tomáš Tesař, pod nějž spadaly národní parky, zprávu o tom, „že by se v lokalitě Prášily mohlo něco nacházet“, a požádal NP Šumava o zadání studie.

„Byly zahájeny průzkumné práce, nalezeny ampule, bojové látky však prokázány nebyly. Proběhla sanace území a v srpnu byla vypracována závěrečná zpráva s doporučením dalšího postupu,“ napsal Surý. Zpráva uváděla, že by území mělo být dále zkoumáno a podrobeno průzkumným pracím.

Následně ale zmiňuje, že se o problematice dozvěděl až na podzim 2025 a Tesař tedy podle něj ostatní členy vedení ministerstva o situaci neinformoval. „V listopadu jsem si přečetl zprávu společnosti Dekonta a předal ji kolegům z odboru sanací. Po jejím vyhodnocení jsme kontaktovali svůj protějšek na ministerstvu obrany,“ dodal.

Tesař situaci okomentoval pro Deník N. Uvedl, že ho stejně jako Červeného Dekonta informovala o riziku, že se na místě mohou nacházet nebezpečné látky včetně bojových plynů. A rozhodující pro něj bylo, že se toto nepotvrdilo, což podle svých slov sdělil i vedení ministerstva.

„Samozřejmě v závěru zprávy bylo napsáno, že doporučují sanaci. Protože samozřejmě další kšeft – to je to, co se teď odehrává. Nejsem proti tomu, aby se území sanovalo, ale principiálně šlo o ověření, že tam nejsou tyto látky ohrožující lidský život,“ řekl Tesař Deníku N.

Surého slova následně popřelo ministerstvo životního prostředí. „Po průzkumu lokality žádná další sanace neproběhla, jak bývalý zaměstnanec tvrdí. Sanován byl pouze původně propadlý bunkr. Následné průzkumné práce přitom přinesly závažná zjištění. Stejně tak není pravda, že závěrečná zpráva z roku 2023 pouze doporučila další průzkum území. Zpráva identifikovala závažná rizika pro životní prostředí a doporučila sanaci,“ sdělilo ČTK ve čtvrtek večer.

Hladík se ve čtvrteční debatě v pořadu Události, komentáře na České televizi Červeného naopak tázal, proč nejednal dříve, pokud se podle něj opravdu jedná o závažnou ekologickou katastrofu. Například starostové dotčených obcí se o situaci dozvěděli až během tiskové konference.

Exministr upozornil, že zprávu o stavu lokality mělo ministerstvo dostat už 21. srpna, tedy více než dva týdny před první zmínkou na pondělní vládní tiskové konferenci.

„Pokud to bylo tak krizové, měli jste přece svolat krizový štáb, měli jste okamžitě informovat ORP, starosty, hejtmana, vodoprávní úřad,“ vyčetl mu Hladík.

„My jsme ještě došetřovali další informace, pak jsme nachystali informace pro vládu, následně jsme začali komunikovat se všemi zapojenými aktéry. Neměl jsem, co bych těm starostům řekl. Já jsem nevěděl, jak se k tomu vláda postaví,“ vysvětlil ministr.

S přispěním Barbory Kučerové.