Článek
Evropu trápí dohoda amerického prezidenta s Ruskem na obnovení dodávek nafty. O Trumpově postupu budou jednat evropští lídři na summitu v Bruselu. Chtějí naopak další posílení tlaku na Rusko. Co může unie udělat? A jak dopadla ODS v komunálních volbách?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Lídři členských zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše (ANO), se zítra sejdou na dvoudenním summitu v Bruselu k cenám energií, novému rozpočtu i situaci na Ukrajině a ruským hybridním hrozbám. Probírat chtějí i dohodu amerického prezidenta Trumpa s Moskvou o dodávkách nafty.
Trump se minulý týden domluvil s ruským vládcem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300 tisíc tun ruské nafty na americký a světový trh. V dalších měsících pak mají následovat další dodávky. Rozhodnutí vyvolalo kritiku nejen na Ukrajině, ale i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ reagovala rada.
„Tento krok je skutečně dýkou Ukrajině do zad,“ podotkl v rozhovoru pro Ptám se já europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který zároveň dodal:
„Když si ale vezmeme statistiku, kolik kdo dováží ruského plynu, včetně LNG, tak tam suverénně vítězí Evropa. A není to jenom Slovensko nebo Maďarsko, ale především Španělsko, Francie, Belgie. My si tady musíme také nejdřív zamést před vlastním prahem.“
„Není to úspěch ODS“
Alexandr Vondra v rozhovoru také komentoval letošní senátní a komunální volby. Výsledek ODS označil za neúspěch.
Za úspěch nepovažuje ani situaci v Praze, kde občanští demokraté skončili těsně druzí. Podle něj strana potřebuje „mladou krev“ a „lidi s drajvem“. To byl podle něj problém hlavního města.
„Všude slyším o spícím primátorovi. Nechci se dotknout člověka, který se zasloužil o ODS, ale někdy přijde čas, že musíte předat žezlo někomu jinému. Lidé tohle prostě vnímají,“ řekl Vondra na adresu Bohuslava Svobody.
Jak rozumět krokům amerického prezidenta? Máme si v Evropě dát pozor na nárůst fašistických politických sil? A co by si ODS měla odnést z výsledku komunálních a senátních voleb?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Začneme nejprve mezinárodní politikou. Jak vy jako v podstatě celoživotní diplomat, pokud jde o politickou kariéru, vnímáte dohodu Ameriky a Ruska na obnovení dodávek nafty? - Pro Ukrajinu a pro nás všechny, kdo stojíme na straně Ukrajiny a víme proč, tak je to nůž do zad, samozřejmě. Spíše teda v signální rovině, protože věcně, upřímně řečeno, množství toho dieselu, které umožní ta dohoda udat na americký trh, je v zásadě zanedbatelné. Takže zase až tolik to Rusku nepomůže. S cenou nafty to taky neudělá žádný zázrak směrem dolů, protože důvody vysoké ceny jsou především ve zvrtané válce v Perském zálivu.
2:00 Ale Trump bojuje samozřejmě teď před volbami, protože hrozí, že republikáni přijdou nejenom o sněmovnu, ale i o senát. Tak si myslím, že se snaží dělat gesta, aby to na poslední chvíli nějak zvrátil nebo alespoň tu porážku ztlumil. Nicméně Evropa může poukazovat na dýku do zad. A chápu proč. Ale když si třeba vezmeme statistiku, kolik kdo dováží ruského plynu, včetně LNG, tak tam Evropa suverénně vítězí. A není to jenom Slovensko nebo Maďarsko, ale především Španělsko, Francie, Belgie, za letošní rok největší dovozci zemního plynu. - Na to ostatně upozorňoval i americký prezident. - Já se nedivím. Evropa, my si tady musíme také nejdřív zamést před vlastním prahem. I když znovu říkám, tento Trumpův krok je skutečně dýkou Ukrajině do zad. Ale spíš v rovině PR než věcně.
3:30 A jeho kroky, ať už naftová dohoda, nebo zostřená rétorika vůči Ukrajině, kde začal na Ukrajinu tlačit, že je překážkou jednání o mírové dohodě a měla by přestat útočit na ruské rafinerie, souvisí hlavně s náladou ve Spojených státech před volbami? Nakolik to máme brát vážně? Bude to třeba za měsíc zase jinak? - Částečně to souvisí s volbami v Americe, protože Donald Trump při nástupu do úřadu sliboval, že tu válku rychle ukončí. A uplynuly dva roky a neukončil nic. Válku neukončil, protože Vladimír Putin ji nechce ukončit. To je jednoznačné, chce prostě urvat víc. To, kde je dnes ta fronta zabetonovaná, neumí Putin interpretovat jako svoje vítězství.
4:00 Takže to samozřejmě souvisí s volbami, ale já bych od Ameriky nějakou výraznou pomoc ve vztahu k Ukrajině nečekal. Já jsem tam byl po nástupu Donalda Trumpa asi třikrát, bavil jsem se s nimi. A republikáni jednoznačně říkali, že Ukrajina, je věc Evropanů. Mimochodem, myslím, že pro Ukrajinu je daleko bolestivější, jestli jim skutečně Starlink přestal dávat některé lokalizační údaje. A to si myslím, že Ukrajinu může bolet víc. Ale zase, Evropa se musí chytit za nos, proč jim není schopná poskytovat nějakou srovnatelnou kompenzaci. Protože je to skutečně především v zájmu nás v Evropě, aby Putin tuhle válku nevyhrál.
5:00 I vy sám mi to tady v rozhovorech opakujete po několikáté, minimálně od doby, co nastoupila Trumpova administrativa, že teď nemáme od Ameriky nic čekat. A že nám dává systematicky najevo, že to je evropská válka. A my jsme v tom moc nepokročili. - Evropa je silná ve slovech a slabá v činech.
6:00 A s naftovou dohodou, předpokládám, Evropa nemá sílu cokoliv udělat? - Ne, to určitě ne. Evropa má jedinou sílu: zkusit přestat dovážet ruský LNG. Ale to je primárně věc Francie, Španělska, Belgie. To jsou největší importéři. Myslím, že tam je snaha to nějakým způsobem uzavřít, ale nechtějí to udělat hned. Protože by samozřejmě museli platit, když vypoví dohodu, která platí. A tohle je někdy i na základě dlouhodobějších dohod. Ale tohle je dominantně evropský problém. Američané nemají žádný závazek bránit Ukrajinu, Ukrajina není v NATO. Američané mají závazek, pokud by bylo napadeno třeba Polsko nebo Baltské státy.
7:00 Evropa chce na summitu, který zítra začíná, mimo jiné řešit další vlnu ekonomických sankcí vůči Rusku, další zpřísnění ekonomického tlaku na Rusko. Ale vidíme, že předchozí sankce mají jenom omezený dopad. Ne, že by nefungovaly, ale ke konci války prostě nevedou. - Mají. A válka už trvá skoro pět let, to je hodně dlouho. A Putin provokuje, jemu ta podpora vadí. Nechci říct, že Evropa nic nedělá. Třeba jenom kolik dává Německo na to, aby se Ukrajina mohla řádně dozbrojovat a ubránila se. Je to hodně. Dnes dávají víc než Američané. Čili Němci a mnozí další v Evropě dělají poměrně dost. Ale myslím, že by bylo fakt na místě si v Evropě sednout a definovat si, jaký je náš cíl v této válce a co jsme za něj ochotni nebo schopni zaplatit. A pak přijít před Putina a říct mu: „Ber, nebo běž.“
9:00 K tomu ale Evropa potřebuje nějakého lídra nebo politiky, kteří jsou schopni se postavit do čela takových jednání nebo takových tlaků, nebo tomu dát alespoň směr a formu. A to za situace, kdy německý kancléř Merz oslabuje v rámci německých regionálních voleb. Ve Francii jsou před prezidentskými volbami kandidáti, kteří dost často kandidáty poměrně extrémních politických sil. - Extrémy rostou, protože politika establishmentu nebo toho centra, těch, kdo vládnou, je prostě slabá. Jsou to slabé osobnosti, nedokážou řešit problémy doma, uhýbají před nimi. Myslím, že na Německu se to dá ilustrovat. Teď jsem ho pochválil, že pro Ukrajinu dělá dost, ale zase lidé v Německu posuzují primárně, stejně jako všude, výsledky vládnutí skrze peněženky. Ne skrze nějaké zahraničně politické akce. To koneckonců v případě Donalda Trumpa platí také.
15:00 Pokud by německá AfD dokázala vyhrát celostátní volby, co by to znamenalo pro Evropu? Na co se pak máme připravit? - Já si vítězství AfD nepřeji, protože AfD je skutečně proruská strana. Abychom byli měřili férově, třeba z Evropského parlamentu vím, že pokud jde o některé ekonomické věci, třeba právě energetiku, automobilový průmysl, tak je možné se s nimi dohodnout jednodušeji než s německou sociální demokracií, která je stále neuvěřitelně zelená.
15:30 Ale problém je třeba ve vztahu k Rusku, kde jsou skutečně proruští, já to znám třeba z výboru pro obranu. Tam je jeden jejich politik, kvůli kterému radši uzavíráme zasedání, aby to jako nešlo přímo do kanceláře v Kremlu. Důležité je ptát se, co tedy dělat, aby nenastala ta situace, že AfD vyhraje celoněmecké volby. Takže podle mého soudu se musí německá standardní politika probudit, protože není možné, aby pokračovalo to, co se třeba děje s automobilkami. Vždyť to vidíme na Volkswagenu, tady je dnes drží Škodovka, klobouk dolů před Škodovkou, ale za tři, čtyři roky, pokud se bude pokračovat v této politice, tak ani Škodovka nebude schopna konkurovat Číně. Ani cenou, ani kvalitou.
17:30 A jak by tedy Evropa mohla být aktérem nějakých případných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem? Jak se k tomu dopracovat? - Musí se domluvit. Musí být nějací lídři, kteří se domluví na nějakém strategickém postupu a pak ho budou naplňovat. A musí dělat politiku, která Evropu bude posilovat a ne dál oslabovat. Celá ta zelená politika nás strašně oslabuje. Jasně, máme nějaké vznešené cíle. Číňané, Indové, Američané, Rusové, Brazilci na ně z vysoka kašlou. Vlastně se nám dnes smějí.
21:00 A pro nás, pro Českou republiku, znamená posilování sil, jako je AfD v Německu, co? Máme se i my připravit na to, že u nás tyto síly budou dál růst a posilovat a že strany jako vaše mateřská ODS, tomu nedokáží čelit? - Je to samozřejmě varování, protože dnes je obecně problém, že do politiky se nehrnou ti nejlepší lidé. My, Němci, Francouzi, Amerika, celý Západ, jsou bohaté společnosti. A kvalitní lidé mají příležitosti jinde. A proč by se obětovali a šli do politiky, kde musejí udělat striptýz, kde obětují soukromí, kde pokud nekradou, tak si ani nevydělají. Nemají čas na rodinu, je to práce 24/7, musíte obětovat všechny víkendy. Takže je fakt nutno natáhnout do politiky lidi, občerstvit to, inspirovat se i byznysem. Ale to je samozřejmě běh na dlouhou trať.
22:00 Ale ptáte-li se mé čtení voleb: ODS neuspěla. Praha, typicky. A proč to je? Pan docent Svoboda, primátor. My jsme teď vyhráli v Litoměřicích, čistá ODS, 31 procent. Ale před čtyřmi lety jsme prohráli, protože jsme měli skvělého starostu Láďu Chlupáče, 20 let. A já jsem rok před volbami říkal: „Hele, předej to mladýmu.“ Ale nechtěl. Chtěl si dotáhnout těch 20 let. Prohráli jsme, pak neuspěl ani v Senátu, kde zkoušel obhájit křeslo. Tak jsme byli čtyři roky v opozici, udělali jsme nějakou generační výměnu a vyhráli jsme o parník, přestože tam bydlí Richard Brabec.
23:00 Takže ODS nevyhrála v Praze proto, že nedokázala včas vyměnit primátora? - Byl to jeden z klíčových faktorů. Kudy jsem šel, mluvili o spícím primátorovi. Všechna čest, nechci se dotknout člověka, který se zasloužil o dobré výsledky ODS, všichni ho tady znali jako respektovaného porodníka, lékaře. Ale prostě někdy přijde čas, že musíte předat žezlo někomu jinému. Lidé tohle prostě vnímají.
24:00 Myslím si, že výsledek voleb pro nás není žádná tragédie. Ten výsledek není dobrý, zejména ve městech. V komunálu jsou příklady, kde je výsledek dobrý. A když čteme, proč je tam dobrý, tak je to proto, že dokázali přitáhnout nové lidi na kandidátku, třeba nestraníky s nějakým renomé v příslušném místě. Dali tam nové, mladší lidi, a pak to dobře dopadne. Protože politika je dnes o lidech daleko více než dřív, protože ve věku sociálních sítí komunikují přímo ti lidé. Podívejte na Grolicha, ten měl skvělou kampaň.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
