Článek
Jmenuje se Hana Nguyen, ale říká si prostě Večerka. Pod tímto pseudonymem vystupuje v klubech po celém Česku a na večerech slam poetry publiku recituje básně o svých niterných pocitech. Doma v rodném Sokolově je totiž moc sdílet nemohla.
„U Vietnamců se o emocích a potřebách moc nemluví. Nemáme na to slovník,“ vysvětluje básnířka, když se štábem dokumentární série Neklid vyráží na místa svého dětství. „Nevím, jak se vietnamsky řekne spousta druhů emocí, protože jsem je svým rodičům nikdy neřekla. V tomhle jsme vyrůstali. V tom, že jsme neuměli sdílet svoje pocity skrz jazykovou bariéru. Takhle se to s námi často táhne až do dospělosti,“ poznamenává.
Ve třetí epizodě Neklidu, sérii o tom, co prožívají umělci generace Z, mluví Hana Nguyen také o svém odchodu z domova. „Potřebovala jsem nebýt v kontaktu s rodinou. Aby ze mě mohl být lepší člověk, který může vést takový život, jaký si vybere. Téma komplikovaného vztahu s rodiči je něco, co bych chtěla, aby Vietnamci verbalizovali víc. Nejsem jediná, komu se to stalo.“
Z dětství si pamatuje také tvrdou disciplínu, pocit kontroly i uzavřenost vietnamské komunity v Sokolově. „Panovala tu inherentní nedůvěra vůči Čechům, hodně zakořeněná. Říkali mi, že si Čecha nemám brát. Máte vysokou rozvodovost. Což je pravda, ale nevím, jestli je to dobrý způsob, jak si vybírat partnera,“ uvažuje.
Neklid
Co prožívají umělci a umělkyně generace Z? Nová minisérie Seznam Zpráv Neklid zkoumá, jak vypadá zkouška dospělosti, co znamená žít uprostřed dvou kulturně odlišných světů nebo jak drastické změny přináší do uměleckého života rodičovství.
Jednotlivé epizody: Oskar Hes • Gufrau • Večerka • Simona Lewandowska • Adam Mišík • Lucie Rosická • Jan Černý • Luciana Tomášová
Redaktor Jonáš Zbořil se spolupracovníky Jindřichem Soukalem a Jakubem Zemanem sledovali osm umělců při práci celý rok. Nové díly vycházejí každý pátek na webu Seznam Zpráv.
Když odjela do Prahy, prvních pár dní jen jezdila tramvajemi a užasle sledovala, jak dlouho trvá dostat se na konečnou. Cítila úlevu.
Nedlouho po přestěhování do Prahy zjistila, že trpí bipolární poruchou. „Je to jízda,“ popisuje jednoduše svůj stav, při němž depresivní epizody střídají manické stavy. „Myslím, že ti ta porucha dává široké spektrum emocí, se kterými musíš pracovat. Ale velmi mi to pomohlo při psaní o komplikovaných tématech.“
Jedním z nich je i pocit vykořeněnění. „Člověk není ani Vietnamec, ani Čech. Žádnou tu identitu neumí pořádně,“ popisuje svůj životní paradox Večerka. „Imigrantská zkušenost je specifická. Často mi pro ni nestačí běžná slova. Když o ní ale začnu psát slam nebo báseň, vnímám, jak to ze mě jde mnohem snáz. Jako bych mluvila jazykem, který česko-vietnamskou zkušenost dokáže přemostit.“
Jak se žije na pomezí dvou kultur? Kdy nastane správný čas na to, znovu navázat kontakt s rodinou? A co všechno pro Večerku znamená slam-poetry? Třetí epizodu série Neklid si pusťte v úvodním videu.
