Nová data o úmrtích v létě: Česko zažilo nejsmrtelnější den za 30 let

Vedra jako letos v létě Česko dlouho nezažilo. Na konci června teploty překonávaly rekordy a spolu s nimi prudce rostl i počet zemřelých. Za celé letošní léto, tedy od začátku června do konce srpna, zemřelo v Česku 26 851 lidí. Vyplývá to z aktualizovaných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která analyzovaly Seznam Zprávy.

„Letní počet zemřelých je početně srovnatelný s rokem 2024, kdy zemřelo 26 743 obyvatel Česka,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. V roce 2025 zemřelo během léta o 520 lidí méně, v roce 2022 naopak o 593 více.

Nejvýraznější nárůst úmrtí přišel právě na přelomu června a července. Jen během dvou týdnů, od 22. června do 5. července, zemřelo 4681 lidí. V následujících týdnech už počty zemřelých podobně vysokých hodnot nedosahovaly.

Nejkritičtější období přišlo na konci června. V neděli 28. června vystoupala teplota v Doksanech na Litoměřicku na historických 41,9 stupně Celsia. Průměrná teplota za celý den a noc dosáhla 28,3 stupně, tedy o 11 stupňů více, než je dlouhodobý normál.

Následující den zemřelo v Česku podle aktualizovaných statistik 432 lidí. Jde o nejvyšší počet úmrtí za jediný letní den za více než třicet let. Hranici 400 úmrtí přitom statistici nezaznamenali ani během vln veder v letech 2015 a 2018. Podobné hodnoty se naposledy objevily v roce 1994 a v několika dalších dnech na začátku 90. a konci 80. let.

„Tehdy však byly obecně úmrtnostní podmínky v Česku jiné – celkově vyšší počet zemřelých a naděje dožití byla o sedm až osm let nižší,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. Více do minulosti se podívat nelze, denní údaje o počtu zemřelých mají statistici k dispozici od roku 1986.

„Takto zvýšená úmrtnost v letních měsících je neobvyklá a vzhledem k tomu, že v těchto dnech (nejen) v Česku panovaly vysoké teploty, souvislost s extrémním horkem se nabízí a je velmi pravděpodobná,“ sdělila Štyglerová.

Zvýšená úmrtnost se projevila také v týdenních statistikách. Od 29. června do 5. července zemřelo 2366 lidí. Oba týdny na přelomu června a července přitom výrazně vyčnívaly nad ostatními letními týdny.

Nešlo však o nejvyšší týdenní počet úmrtí za celé sledované období. Například v roce 2015 zemřelo během 33. týdne 2521 lidí, tedy o 155 více než při letošním nejvýraznějším výkyvu. Zvýšenou úmrtnost během vln veder statistici zaznamenali také v letech 2013, 2018 nebo 2022.

Po rekordním přelomu června a července počty zemřelých výrazně klesly. Zatímco v nejtragičtějším týdnu zemřelo 2366 lidí, v tom následujícím už jich bylo 1905. Rozdíl tak činil 461 úmrtí.

Podle demografky Markéty Šafusové se situace po vlně veder rychle vrátila k normálu. Denní počty zemřelých 6. a 7. července dokonce patřily k nejnižším v dosavadním průběhu roku. Jedním z možných vysvětlení je, že extrémní horko uspíšilo úmrtí některých lidí, kteří by jinak zemřeli až později.

V dalších týdnech se počty zemřelých pohybovaly převážně v rozmezí předchozích let. Výraznější nárůst přišel ještě na začátku srpna, kdy od 3. do 9.srpna zemřelo 2144 lidí. V posledních třech úplných srpnových týdnech se počet zemřelých držel pod hranicí dvou tisíc.

Zvýšená úmrtnost na přelomu června a července zasáhla především nejstarší obyvatele. Ve srovnání s 24. týdnem zemřelo během 27. týdne o 141 více lidí ve věku nad 85 let, ve skupině 75 až 84 let přibylo 101 úmrtí. „S každou mladší věkovou skupinou byly nárůsty úmrtnosti méně patrné,“ uvedla Šafusová. U dětí a dospělých do 44 let se podle ní letní výkyvy teplot na úmrtnosti prakticky neprojevily.

Právě senioři a lidé s chronickými onemocněními patří během veder k nejohroženějším. Vysoké teploty představují zvýšené riziko například pro pacienty s nemocemi srdce či ledvin. Organismus totiž ztrácí více tekutin a minerálů, což může vést k poklesu krevního tlaku a zhoršení zdravotního stavu.

„Odvodnění způsobuje pokles krevního tlaku, a když užívají léky, které jim tlak snižují, může to být příliš,“ vysvětlil Aleš Linhart, lékař Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Přestože se nejvýraznější nárůst počtu zemřelých časově shoduje s rekordními teplotami, nelze přesně určit, kolik lidí zemřelo přímo v důsledku horka. Podle Šafusové by více mohly napovědět statistiky příčin úmrtí, zejména u onemocnění, která vysoké teploty zhoršují. Z dostupných dat však nelze jednoznačně určit, kolik úmrtí vedra uspíšila.

Podobné výkyvy úmrtnosti však zaznamenaly i další evropské země. Podle srpnových údajů, o kterých informoval britský deník The Guardian, mohlo v Evropě v souvislosti s letošními vlnami veder zemřít nejméně 35 tisíc lidí. Například Německo hlásilo přibližně 15 800 úmrtí nad dlouhodobým průměrem, Španělsko od začátku června do 19. srpna evidovalo zhruba 4 500 úmrtí spojovaných s horkem.