Článek
Německo uvalí daň na slazené nápoje, která se bude odvíjet od obsahu cukru na 100 mililitrů, tedy jedno deci. Cílem je zvýšit příjmy do zdravotnického systému a zároveň tím pomoct v boji s obezitou. Spolková vláda se v tomhle odkazuje na zkušenosti z jiných evropských zemí, kde se daň osvědčila.
Novinka má platit od léta příštího roku a litr limonády kvůli ní podraží v přepočtu asi o 7,80 korun. U méně sladkých nápojů to bude zhruba o 6,33 koruny. Opatření míří především na kolové a jiné limonády, energetické nápoje anebo na ovocné nektary.
Daň se naopak nebude týkat například stoprocentních džusů, slazených mléčných nápojů ani nealkoholických piv. Výjimku dostanou i menší výrobci, které by dodatečné zdanění mohlo existenčně ohrožovat. Zdanění se nijak netýká ani nápojů obsahujících alkohol.
Spolková vláda argumentuje tím, že chce chránit děti a mládež před závislostí na sladkém. Řešení problémů spojených s vysokou spotřebou cukru prý vyjde zdravotnický systém v přepočtu na více než 50 miliard korun ročně.
Německo si tím ale zároveň zajistí nové příjmy do státního rozpočtu, kde musí omezovat schodek a zároveň pracovat s vysokými výdaji. Výběr daně ze slazených nápojů by měl totiž ročně přinášet v přepočtu přes 20 miliard navíc.
Daň ze slazených nápojů se jinde osvědčila
- Cukr v limonádách je zdaněný v celé řadě zemí EU. Například v Polsku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Portugalsku či na Slovensku. K opatření sáhlo například i španělské Katalánsko.
- Inspirací jsou zkušenosti z Velké Británie. V té daň ze slazených nápojů platí od roku 2018 a potravináři kvůli ní obratem snížili obsah cukru v limonádách. Objem prodaného cukru v tzv. soft drincích rychle klesl zhruba o třetinu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace pak u Britů výrazně klesla spotřeba cukrů jak u dospělých, tak i u dětí.
- V Polsku platí daň na cukr v limonádách od roku 2021. Výrobci tomu rychle přizpůsobili nabídku nápojů se sníženým obsahem cukru anebo s alternativními sladidly. Polsko zároveň daní i energetické nápoje s kofeinem a taurinem bez ohledu na jejich způsob slazení.
Návrh zákona teď musí projít parlamentem, a později ho musí schválit ještě zástupci regionů, které by mohly mít své výhrady. Debatu o zdanění cukru už měsíce provází bouřlivá debata, ve které potravináři logicky hájí své zájmy a snaží se novince zabránit.
Německý svaz pivovarů už nyní vzkazuje, že opatření povede k ještě větší byrokratické zátěži pro výrobce. Spotřeba piva navíc klesá a pivovary hledají odbyt v nových odvětvích.
„Nealkoholické nápoje se pro řadu našich podniků staly druhým pilířem jejich podnikání,“ uvedl ředitel svazu pivovarníků Holger Eichele pro oborový server Getränke News. Eichele prý doufá, že se do návrhu ještě zapracují výjimky, protože daň takto tvrdě zasáhne i pivovary, co se snaží diverzifikovat.
Původně se měly danit i „zero“ nápoje
Spolkové ministerstvo financí přitom chtělo zajít ještě dál. Jeho původní návrhy počítaly i se zdaněním nápojů s alternativními sladidly.
Úředníci se totiž opírali o nejasnosti ohledně toho, zda jsou tyto nápoje opravdu bezproblémové. Mnoho lidí si kvůli nim může navyknout na extrémně sladkou chuť a to se pak odrazí na jejich celkovém životním stylu. Z pohledu ministerstva tak nebylo jasné, že jsou zdravotně zcela nezávadné a danit se mělo třeba také ovesné mléko.
Tyto návrhy během léta ale unikly na veřejnost a vedly k hlasité kritice. Ministr financí Lars Klingbeil následně ujistil, že jde pouze o pracovní verzi zákona a z té finální se tyto alternativní nápoje škrtnou.
„Nedává smysl, aby se daň na cukr uvalila na nápoje bez cukru,“ vzkázal koncem srpna Klingbeil, který byl i nadále pod tlakem. Jeho plány dlouhodobě kritizují potravináři a zhruba 300 výrobců v otevřeném dopise vzkázalo, že daň na cukr může položit některé malé a střední firmy.
Na stranu byznysu se postavili i někteří vlivní členové vládní strany CDU. Její předseda a kancléř Friedrich Merz nakonec jejich kritiku vyslyšel a Klingbeilovy návrhy zablokoval až do chvíle, než je rezort výrazně přepracuje.
Merz poslední dobou čelí vnitrostranické kritice za to, že Klingbeilovým sociálním demokratům vychází příliš vstříc a konzervativci ho nabádají, aby začal být ráznější. Kancléř se pro to rozhodl právě u návrhu, který v podstatě neustále provází kontroverze.
Na výběr daně mají dohlížet stovky úředníků
Kolem daně z cukru se ale i nadále objevují otazníky. Nad samotným přínosem pro zdravotnictví se nijak nediskutuje, jiné je to ale s jejími dopady na byznys a státní správu. Ta bude od příštího léta nově vybírat nejen daň na sladké nápoje, ale i na plastové obaly, a potřebuje na to posily.
Deník Bild nedávno zjistil, že ministerstvo financí kvůli novinkám potřebuje více než tisíc úředníků. Rezort sice neupřesnil, jestli musí nabírat lidi zvenku, anebo to vyřeší přesunem zaměstnanců z jiných oddělení. Vláda ale obě chystané daně vysvětluje i potřebou šetřit.
Státní rozpočet je dlouhodobě napjatý a ministerstvo financí v něm pracuje s miliardami eur, u kterých zatím neví, odkud je stát sežene. A jedním z řešení mají být právě i zmiňované daně. Zprávu, že ministerstvo kvůli nim potřebuje další úředníky, aby je mohlo vůbec vybírat, už odsoudil třeba i německý svaz daňových poplatníků.
Drtivá většina pozic má ale vzniknout kvůli dani na plastové obaly, nad kterou panuje konsenzus a měla by omezit plýtvání. Samotný výběr daně z cukru by podle rezortu mělo zvládnout zhruba 220 lidí.
