Článek
Návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího víceletého rozpočtu EU jsou pro Česko naprosto nepřijatelné, uvedl před začátkem summitu EU premiér Andrej Babiš. Předsedovi české vlády vadí zejména to, že část příjmů ze spotřební daně z tabáku, emisních povolenek ETS a uhlíkového cla CBAM by nově směřovala právě do rozpočtu EU.
Návrh nového sedmiletého rozpočtu EU bude jedním z hlavních témat summitu EU, který dnes začíná v Bruselu. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl původní návrh Komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojeny.
Předseda Evropské rady António Costa doufá, že se podaří dosáhnout dohody o rozpočtu do konce letošního roku. Podle Babiše je to otázkou, protože názorové rozdíly jsou obrovské. „My samozřejmě budeme bojovat za to, abychom získali maximum prostředků pro náš rozpočet,“ řekl. ČR se podle něj stále více přibližuje pozici čistého plátce. „Ty peníze, které potom vyjednáváme, tak Evropa nám vnucuje své různé ideologické věci, což je pro nás nepřijatelné,“ dodal.
Babiš se v Bruselu už ve středu večer sešel s lídry zemí Visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), o rozpočtu podle něj nejednali. „Domluvili jsme se, že se operativně můžeme setkat v průběhu dnešního dne, ale čekáme teď na návrh Slovenska, které má předsednictví (V4), ohledně toho textu závěrů Rady,“ uvedl.
Irské předsednictví o víkendu navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025.
Mezi prvními reagovalo na nový návrh Švédsko, které ho označilo za nepřijatelný. Podobně se později vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina 17 zemí známá jako „Přátelé koheze“, mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko či Česká republika.
„Nizozemsko nepodpoří současný návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU,“ uvedl dnes ráno nizozemský premiér Rob Jetten. „Je lepší uzavřít dobrou dohodu než špatnou,“ prohlásil s tím, že je třeba rozpočet ještě více seškrtat. Nizozemsko chce, aby se rozpočet zaměřil na konkurenceschopnost, bezpečnost a budoucí prosperitu Evropy. „Pokud chceme rozpočet, který tomu bude odpovídat, musíme současný návrh zredukovat a zmodernizovat,“ dodal Jetten.
I podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je návrh rozpočtu „příliš velký, příliš drahý a zcela nepřijatelný“, neboť by zvýšil čistý příspěvek Švédska o 60 procent. „Dnešním návrhům zkrátka řeknu ne. Tudy cesta nevede,“ uvedl Kristersson.
Za nepřijatelný označil irský návrh i maďarský premiér Péter Magyar, nicméně z jiného důvodu než takzvaní frugálové, tedy státy, které chtějí šetřit. Příspěvky do rozpočtu, které se očekávají od Maďarska a od dalších kohezních států jsou podle Magyara stále příliš vysoké. Maďarský premiér uvedl, že dnes očekává intenzivní debatu a stejně tomu bude i na summitu, který se uskuteční v prosinci.
Předseda Evropské rady Antonio Costa již dříve několikrát uvedl, že by chtěl dosáhnout dohody o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) do konce letošního roku. Nejnovější verze návrhu závěrů summitu však tento cíl formuluje méně jednoznačně. Zatímco předchozí text výslovně počítal s dosažením konečné dohody do konce letošního roku, nový návrh hovoří obecněji o včasné dohodě. Zároveň upozorňuje, že dohoda ještě před koncem letošního roku by umožnila přijmout potřebné legislativní akty v roce 2027 a zajistit, aby se financování EU nepřerušilo v lednu 2028.
Skupina Přátelé koheze koordinovala své pozice ještě před začátkem dnešního jednání, schůzky se zúčastnil i premiér Babiš. Italská premiérka Giorgia Meloniová následně na síti X uvedla, že se členové skupiny při vyjednávání o rozpočtu zaměří na nutnost zachovat silnou politiku soudržnosti a zemědělské politiky i dostatečné prostředky na řešení všech společných priorit. Postupovat chtějí jednotně. Stejné prohlášení sdílel i rumunský prezident Nicušor Dan. Čtvrteční jednání Přátel koheze pořádaly právě Itálie a Rumunsko.
