Článek
/ Od zvláštního zpravodaje v Bruselu /
Schytat do břicha ránu železnou tyčí od mikrofonu nebylo příjemné. Novináři šermují dlouhými násadami, když se tísní u zábrany, která je odděluje od lídrů unijních států.
Boj s mikrofony je nutný, aby se snímače zvuku přiblížily k čerstvě příchozímu premiérovi Česka Andreji Babišovi. Ten právě předstupuje před chumel žurnalistů, aby promluvil o výsledcích summitu premiérů a prezidentů Evropské unie.
„Včera to bylo náročné, šli jsme spát ve dvě ráno. Debata ohledně Ukrajiny potvrdila, že Evropa není schopna se domluvit ani na tom, jestli bude jednat s Ruskem, nebo kdo za ni bude jednat. Také jsme se včera poprvé setkali s ostatními státy V4. Proběhlo to velice dobře a v úterý mám oficiální přijetí v Budapešti u nového maďarského premiéra. Potom proběhne plnohodnotné jednání V4,“ vyjmenovával body čtvrtečního jednání Babiš.
„Proběhlo i zasedání přátel koheze. Tento spolek představuje 16 členských států, které chtějí postupovat společně v rámci víceletého rozpočtu EU,“ uzavřel premiér úvodní slovo.
Spolek přátel koheze, kam kromě Česka patří například Slovensko či Polsko, má v současném dění EU jednu společnou prioritu. Sdružuje země, které patří mezi příjemce evropských financí z takzvaných kohezních fondů. Jejich cílem je poskytovat z rozpočtu EU finance méně rozvinutým členům sedmadvacítky, aby dohnaly své rozvinutější partnery.
Nejpalčivějším bodem červnového summitu lídrů Evropské unie je právě víceletý rozpočet na roky 2028 až 2034. Podle současné verze návrhu rozdělí mezi členské státy přibližně 1,7 bilionu eur, tedy přes 41 bilionů korun. Kdybyste se rozhodli tuto částku utratit rychlostí jeden milion korun za minutu, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, museli byste pokračovat stejným tempem bez přestávky 78 let.
Škrty pro Česko
Tuzemsku hrozí z kohezních fondů velké škrty, protože z hlediska evropských tabulek už patří mezi dostatečně rozvinuté státy. Původní návrh rozpočtu z pera Evropské komise by Českou republiku mohl připravit až o 243 miliard korun ze společné kasy Unie. Poslední probíraná verze rozpočtu už počítá s nižší ztrátou zhruba 205 miliard. Čísla se však mohou měnit.
Podle výzkumníka Institutu pro evropskou politiku Europeum Filipa Křenka souhrnně evropské fondy financují přibližně 40 až 50 procent veřejných investic v Česku. Výpadek z kohezních fondů by znamenal citlivé ztráty a to premiér společně s ostatními přáteli koheze nechce dopustit.
„Dnešní debata o rozpočtu bude klasicky o tom, že čistí plátci stojí proti příjemcům. Ti, co platí, se snaží nějakým způsobem dostat své peníze nazpátek. No a my, kteří jsme špatně privatizovali, a proto 280 miliard dividend odchází do zahraničí, argumentujeme tím, že my jsme sice dostali tisíc miliard za 20 let z EU, ale vy u nás dostáváte každý rok 280 miliard, protože jste si dobře nakoupili naše firmy,“ komentoval Babiš.
Vzhledem k tomu, že český premiér si přeje stejně jako ostatní členské státy větší kus rozpočtového koláče, vyplula na povrch otázka – kde má EU vzít peníze, které členským státům přerozdělí?
„Evropská komise chce vybírat nové daně a nám se to nelíbí. Ve finále je mi jedno, odkud přijdou, já chci peníze pro Českou republiku,“ sdělil premiér. Nápady, jak může Unie získat další prostředky, mají i další čeští politici. Europoslankyně Danuše Nerudová například doporučuje zdanit velké technologické společnosti z USA.
„Kdo říká více peněz, říká také vyšší odvody, a právě zde můžeme narazit na odpor zemí, které již dnes do evropského rozpočtu přispívají nejvíce. Premiér tak bude čelit tlaku států, jako je Německo, které s podobným řešením mohou mít problém. Bez nových zdrojů příjmů – a my jsme jako Evropský parlament například navrhli digitální daň pro technologické giganty – se obávám, že může celý návrh ztroskotat,“ napsala redakci.
Tento návrh ale u premiéra zřejmě nepochodí, protože by se nesetkal s pochopením amerického prezidenta Donalda Trumpa. I na něho došla řeč, především v kontextu nadcházejícího summitu NATO v turecké Ankaře, kde Česko bude „svítit“ mezi státy neplnícími své závazky vůči Severoatlantické alianci.
„Já se Trumpa neobávám. V privátu je to strašně příjemný člověk. My se známe, i naše manželky se znají. Měl jsem s ním pětkrát kontakt. Telefonoval mi 26. prosince, takže já se neobávám ničeho, protože jsem schopen argumentovat a vést tu debatu s ním. Jsme za minulý rok třetí nejhorší po Albánii a Slovinsku a nejtěžší úkol naší vlády je sestavit rozpočet na příští rok a vyjednat víceletý finanční rámec,“ uzavřel premiér.
