Článek
Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích přes 1800 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez. Na síti X dále informoval o více než 500 zraněných policistech a hasičích a značných materiálních škodách.
V zemi protestovaly stovky tisíc lidí proti vysokým životním nákladům, na některých místech se odehrály střety s policií, rabování či útoky na radnice. V Paříži zemřel jeden z protestujících, kterého postihla srdeční a dechová zástava, uvádí stanice France 24 a RTL. Prezident Emmanuel Macron večer projedná události s členy vlády a ve 20:00 promluví k národu, uvádí web Le Figaro.
V samotné metropoli bylo v souvislosti se sobotními demonstracemi zatčeno rekordních 855 lidí, oznámila podle médií policie. Zadržených dál v Paříži zůstává 517 lidí, z nichž 346 je dospělých a 171 nezletilých, uvedla prokuratura, podle níž se tato bilance ještě může měnit. Policie tyto lidi zadržuje mimo jiné pro podezření z přechovávání kradeného zboží, přípravy násilných činů nebo vandalismu.
„Demonstrace je základním právem. Vyvolávání nepokojů prostřednictvím násilí a koordinovaných akcí nikoliv,“ uvedl Nuňez, který z násilností obvinil mimo jiné přívržence krajní levice. Ti podle něj napadali veřejné budovy a bezpečnostní složky. „Následně se k nim přidali delikventi, kteří drancovali a demolovali obchody v několika francouzských městech: Paříži, Marseille, Lyonu, Bordeaux, Rennes, Štrasburku, Grenoblu, Nice, Limoges a dalších,“ uvedl ministr. Francouzský premiér Sébastien Lecornu dříve hovořil o 1200 zadržených.
„Ačkoliv přesný počet poškozených či vypleněných podniků zatím nebyl stanoven, rozsah zaznamenaných škod je značný,“ uvedla pařížská policejní prefektura podle serveru Le Figaro.
Policie mezitím podle France 24 informovala o smrti jednoho z účastníků demonstrací, tato smrt podle ní nesouvisela se zásahem bezpečnostních složek ani střety, které se odehrály na okraji rozsáhlých protestů v metropoli. RTL píše, že podle jejích informací dotyčný podlehl náhlé srdeční a dechové zástavě. Ohledně počtu zraněných demonstrantů zatím nejsou k dispozici žádné odhady, napsala France 24 a připomněla, že sedmnáctiletému mladíkovi ve městě Saint-Etienne utrhl ruku policejní omračující granát.
Rabování, požáry a vandalismus
Při protestech bylo poničeno kolem 1500 obchodů, mnohé z nich byly vypleněny, řekl dnes podle agentury AFP předseda sdružení zastupující tento sektor. Škody, které tyto podniky utrpěly, se podle Alexandra Bomparda z Federace maloobchodu a obchodu vyšplhají do výše několika set milionů eur. Premiér Sébastien Lecornu podle France 24 svolal na večer meziresortní krizovou schůzku, která se má zaměřit na hospodářské dopady vandalství.
Požár, který zpustošil historické sídlo radnice v Limoges na jihozápadě země, se podařilo dostat pod kontrolu, oznámily ráno podle AFP místní úřady. „Požár byl založen úmyslně,“ prohlásil místní prefekt Maurice Barate. Už dříve řekl, že budova z 19. století je z velké části ztracena, protože se zřítila část střechy. Podle záběrů z místa se zřítila i radniční věž. Barate uvedl, že požár je výsledkem „úmyslného činu vandalů“. Při střetech se zamaskovaní lidé dostali i do budov radnic v Marseille, Lille či Angers, kde ale způsobili menší škody.
V sobotu se v celé Francii konaly demonstrace proti zvyšování životních nákladů, kterých se zúčastnily statisíce lidí a které byly na řadě míst pokojné. Na některých místech však propuklo násilí. Policie se střetla s demonstranty v Paříži, ale také například v Lyonu, Bordeaux, Lille či Marseille a použila slzný plyn a vodní děla. V Paříži či Marseille média informovala o rabování luxusních butiků i supermarketů a útocích na sídla úřadů. V Lyonu hořelo sídlo místní turistické centrály. Vláda výtržnosti přičetla osobám z řad krajní levice.
Francie zažila v posledních týdnech demonstrace středoškolských studentů, kteří kritizují špatné podmínky panující ve školách. V zemi je situace napjatá i kvůli růstu inflace, za který může také zdražení pohonných hmot v důsledku války USA proti Íránu. Vláda připravuje rozpočet na příští rok a chtěla by dosáhnout snížení deficitu. K tomu ji tlačí mimo jiné nárůst výnosů francouzských státních dluhopisů v posledních týdnech. Pokles deficitu se však zřejmě neobejde bez škrtů některých výdajů či zvýšení daní.
