Článek
Kolem páté hodiny sobotního odpoledne se u radnice v Limoges sešlo několik stovek mladých lidí. Stejně jako další statisíce frustrovaných lidí v dalších francouzských městech protestovali proti vysokým cenám, nefunkčnímu státu nebo za vyšší mzdy či důchody. Francouzi jsou frustrovaní.
Protesty ve Francii vyústily v násilnosti ve více městech a během sobotní noci historická radnice z roku 1883 v Limoges shořela. Kromě toho protestující napadli policejní stanice, rabovali obchody a zapalovali auta. „Známe ty lidi, kteří v sobotu rozehnali policii a zapalovali instituce. Jsou to ultralevičáci. Stát v sobotu naprosto přestal fungovat,“ prohlásil starosta města Limoges Guillaume Guérin.
Francie je přitom v prekérní situaci, kdy potřebuje přesvědčit investory, že dokáže snížit schodek veřejných financí. Škrty ve veřejných výdajích a omezování štědrého sociálního státu ovšem zase vadí protestujícím.
Francouzští nespokojenci
Aktuální protesty přitom nevznikly kvůli úsporám. Francouzští středoškoláci od poloviny září blokují svá gymnázia kvůli nedostatku učitelů, přeplněným třídám, náročným rozvrhům i neudržovaným budovám. Podle CNBC zůstalo po jednom z protestů zavřených přes 400 škol.
Současně ve Francii proti plánovaným škrtům v rozpočtu probíhaly stávky ve veřejné správě. Část levice včetně strany La France Insoumise prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona studenty otevřeně podpořila.
Francouzští mladí protestují proti nefunkčnímu státu, který však kvůli tristní situaci veřejných financí bude muset výrazně škrtat. Deficit veřejných financí se aktuálně podle analytiků Citi pohybuje těsně pod 5,5 procenta HDP a z velké části je strukturální, takže zůstává i při rostoucí ekonomice.
Je to podobné jako v Česku – pouze s tím rozdílem, že v tuzemsku jsme mnohem méně zadluženi. Primární deficit Francie, tedy hospodaření bez splátek úroků, bude letos zhruba 2,8 procenta HDP.
Francouzský dluh.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která sama z Francie pochází, prohlásila, že řešení špatné finanční situace druhé největší ekonomiky Evropské unie leží uvnitř samotné Francie. „Existují specifické okolnosti, kvůli nimž jsou některé země zasaženy více, což je případ Francie. A v tomto konkrétním případě leží primární a základní řešení doma ve Francii, přičemž souvisí s fiskální politikou,“ řekla serveru CNN na konferenci v Bangkoku s odkazem na aktuální výprodeje dluhopisů po celém světě.
Zadlužení Francie se přibližuje 120 procentům HDP. Dluh dál roste, pokud je průměrný úrok na dluh vyšší než růst ekonomiky, a to tím rychleji, čím je dluh vyšší. Analytici počítají s tím, že se průměrný úrok bude zvedat, jak z dluhu postupně vypadávají levné emise z doby před rokem 2022. V základním scénáři, kdy se desetiletý výnos ustálí na 4,2 procenta, vzroste splácení dluhu do konce dekády na 3,7 procenta HDP a časem se přiblíží 4,8 procenta HDP. Na splátky tak padne podstatná část daňových příjmů státu.
Francouzská ekonomika tak rychle v příštích letech určitě neporoste, takže musí začít výrazně šetřit. Nespokojenost se tak zřejmě bude zvyšovat.
Vylekaní investoři
Mezinárodní investoři, kteří státní dluh Francie kupují, a tím financují provoz státu, se neobávají, že by Francie nezaplatila příští měsíc. Obávají se, že se dluh v příštích letech dostane na úroveň, která už nebude zvladatelná.
V pondělí vyletěl desetiletý výnos francouzských dluhopisů o 14 setin procentního bodu na 4,93 procenta, což je nejvýš od července 2002. Rozdíl proti německým bondům narostl o dalších zhruba deset bazických bodů na 1,48 procentního bodu, nejvíc od roku 2012. V březnu přitom tato prémie činila jen 0,58 bodu. V úterý se trh mírně uklidnil a výnos zůstal kolem 4,92 procenta.
Zásadní zkouškou budou prezidentské volby, které se konají 18. dubna a 2. května příštího roku. Nový prezident nastoupí 14. května a vzhledem k patu v parlamentu se čeká, že hned rozpustí Národní shromáždění. Parlamentní volby pak proběhnou nejpozději do 20. června. Důležitější než volba prezidenta tak bude složení dolní komory, protože vláda se ve Francii ustavuje v parlamentu.
Jakým způsobem se může vyvíjet francouzský státní dluh.
Vítězství může přitom poprvé v historii urvat politička extrémní pravice Marine Le Penová, jejíž šance se blíží 50 procentům. A mezi její priority šetření nepatří.
Krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon už také zmínil možnost, že by Francie přestala dluh splácet. Jeho šance zůstávají stejné jako na začátku roku a schvalování násilností ho spíše poškodilo. Volby v roce 2027 podle něj budou referendem o celém politickém establishmentu, zleva i zprava.
Na měnovém trhu se všechny tyto události promítají do eura. Stratég Kit Juckes ze Société Générale upozornil, že spekulanti drží největší čistou krátkou pozici v euru od ledna 2016. Sází na to, že euro prudce oslabí a oni vydělají.
Blíží se rovněž rozhodnutí agentury Moody’s, která má francouzskou známku o dva stupně výš než další ratingové agentury S&P a Fitch. Snížení ratingu by v tuto chvíli mohlo paniku ještě zvýšit.
Odkud může přijít záchrana?
Pokud by napětí ve Francii ještě eskalovalo, nenabízí se žádná záchrana. Mezinárodní měnový fond (MMF) by mohl teoreticky zemi ročně půjčit asi 50 miliard eur, ale maximálně 150 miliard. To by však nestačilo, protože hrubé emise dluhu v roce 2027 mají činit 340 miliard.
„Náš základní závěr v této souvislosti zní, že je nepravděpodobné, že by MMF poskytl Francii důvěryhodnou likvidní podporu. Příspěvek fondu by byl nanejvýš marginální,“ uvedl v aktuální analýze ekonom Citi Arnaud Marès.
Evropský záchranný mechanismus a unijní fondy jsou kryty zárukami členských států a ani ty nejsou tak velké, že by pro zemi velikosti Francie stačily. Zbývá tak Evropská centrální banka, avšak bez důvěryhodné francouzské vůle k nižšímu deficitu by její zásah byl odsouzen k neúspěchu – nehledě na to, že ostatní evropské země by to označily za měnové financování státu.
Radnice v Limoges je tedy ztracena. Na rozdíl od francouzských financí, které se napravit ještě dají. Jenže k tomu je potřeba politický mandát, který dnes nikdo nemá a který nejspíš nevznikne dříve než za osm měsíců.
Do té doby budou trhy nervózní. Jenže francouzští protestující už ukázali, že trpělivostí zrovna neoplývají.
