Článek
Z ložiska zlata u Zlatých Hor na Jesenicku lze v případě obnovení těžby ročně získat zhruba 620 kilogramů tohoto drahého kovu. Za deset let plánované těžby by tam tedy bylo možné vytěžit 6,2 tuny zlata z odhadovaných 11 tun geologických zásob. ČTK v úterý informaci získala z brožury, ve které státní podnik Diamo shrnul výsledky dosavadního průzkumu a první části studie proveditelnosti ložiska u Zlatých Hor. Při aktuálních cenách na světových trzích by 6,2 tuny zlata mělo tržní hodnotu přibližně 17,9 miliardy korun.
Podnik Diamo na jaře oznámil, že případné obnovení těžby zlata u Zlatých Hor má podle první části studie ekonomický potenciál a pomohlo by celému regionu. Podle studie by se v ložisku mohlo ročně vytěžit přibližně 200 000 tun rudy.
Vedle 620 kilogramů zlata by z ní bylo možné získat zhruba 1556 tun zinku a 265 tun mědi ročně. Za deset let by tak produkce těchto kovů činila 15 560 tun zinku a 2645 tun mědi. Jejich geologické zásoby v ložisku činí podle podniku Diamo přibližně 26 013 tun zinku a 5642 tun mědi. Další průzkum prověřuje také přítomnost galia.
Desetileté období těžby je podle odborníků zatím pouze výpočtovým rámcem, který umožňuje odhadnout náklady a výnosy projektu. Studie předpokládá 15 let, z toho tři roky přípravy, deset let těžby a dva roky na ukončení provozu, sanaci a rekultivaci.
Diamo ale upozornilo, že pokračující geologický průzkum může v ložisku u Zlatých Hor potvrdit další zásoby nerostů a dobu těžby prodloužit. Při zachování předpokládaného ročního objemu těžby by tak důl mohl fungovat i několik desítek let.
V případě obnovení provozu by se zlato a další kovy dobývaly pod zemí u Zlatých Hor pomocí vrtání a odstřelů. K ložisku by horníci využívali stávající důlní chodby. Vytěžená ruda by se zpracovávala především v bývalém průmyslovém areálu Rudných dolů. Studie nepočítá s použitím kyanidu, prověřuje například využití glycinu a dalších postupů při získávání kovů. Nové povrchové odkaliště se neplánuje.
Obnovení těžby by podle předběžných propočtů v regionu vytvořilo přibližně 120 pracovních míst. Zlaté Hory by mohly z úhrad za dobývání nerostů, dobývacího prostoru a daně z nemovitých věcí získávat přibližně 8,4 milionu korun ročně, sousední Heřmanovice zhruba 2,9 milionu korun. Skutečné příjmy by závisely na objemu produkce a cenách surovin.
Diamo upozornilo, že před obnovením těžby bude nutné zpracovat podrobnější studii, pokračovat v geologickém průzkumu a posoudit vlivy záměru na životní prostředí. Následovala by povolovací řízení a územní plánování. Zastupitelé Zlatých Hor loni záměr obnovit těžbu zlata odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ řekl tehdy ČTK starosta Zlatých Hor Milan Rác. V letošních volbách byl Rác lídrem uskupení Nezávislí 2026, které získalo nejvíc mandátů.
Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy s obsahem zlata.
