Článek
Už teď v Česku chybí přes 10 tisíc lůžek v domovech pro seniory, a to jsme ještě před nástupem nejpočetnějších ročníků. Náhradový poměr mezi státním důchodem a hrubou mzdou je nyní kousek pod polovinou, bez reformy doklesá na čtvrtinu. Ve velkých městech nejsou místa na středních školách a v nejbohatším městě republiky je každoroční sedmitisícový převis poptávky nad nabídkou.
Zdravotnictví polyká od roku 2019 obrovské sumy navíc, ale přitom na něj ještě neudeřil tlak spojený se stárnutím (nemocného) obyvatelstva. Armáda nutně potřebuje další vojáky a více peněz. A i když nic pořádně neřešíme, nejsme schopni zkrotit naše každoroční stamiliardové schodky státního rozpočtu, což v éře drahých peněz bude opravdu drahé.
Tak co s tím?
Vyřešit to!
To by ale mohlo stát voličskou podporu!
Tak jak se s tím vypořádat?
Přece rozpoutat sérii kulturních válek, které ničemu nepomohou, avšak lidé zapomenou na skutečně důležité věci.
Na barikády!
Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na prohru v senátních volbách připomněl, že vláda se zaměří na ty body ze svého programu, které zatím nestihla realizovat, a jmenoval dokončení převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. To je sázka na jistotu. Místo osmi miliard budou sice občané nesmyslně platit každý rok při pětiprocentním úročení desetiletého státního dluhopisu 8 miliard a 400 milionů, ale válka o StarDance nepochybně na čas překryje aktuální problémy republiky.
To však není zdaleka vše: stačí nahlédnout do plánu legislativních prací Babišova kabinetu na příští rok a zjistíme, že z emocionálního víru ani na chvíli nevypadneme.
Opoziční strany se nyní radují z vítězství v senátních volbách, ale moc dlouho jim to nevydrží. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už za pár měsíců pošle do politické mlýnice ústavní zákon, který má v Ústavě ukotvit českou korunu a právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo. To nejprve rozklíží ODS ve Sněmovně a kdyby se v dolní komoře snad našla nutná třípětinová většina, úplně to rozloží opoziční senátní kluby.
Přečtěte si také:
Ani si neodpočineme a včerejší ultraliberál Oto Klempíř nás zahrne svou nově objevenou ultrakonzervativní láskou k české kultuře. Takže bude příští rok hledat kulturní památky, které – nechme ho promluvit – „mají zásadní vztah k české státnosti, patří mezi nejvýznamnější reprezentanty našeho kulturního dědictví a jsou dokladem úcty českého národa k významným dějinným událostem“.
To by bylo, abychom se u toho nepošavlovali a nad hádkou o kdejaký středověký arkýř na chvíli nezapomněli na krachující ekonomiku a sociální systém.
Pak tu bude čím dál větší problém s obranou. Máme málo vojáků a do obrany dáváme také málo. Argument Babiše, že se jako první dostane na dvě procenta HDP, už moc nefunguje, když všichni kolem – včetně Putinova blížence Roberta Fica – dávají více. Obrana se zároveň posilovat nesmí, pokud chcete mít ve vládě SPD, jediného skutečného reprezentanta národních zájmů, i když zrovna ne českých. Tak co s tím?
Co třeba zřídit civilní rezervy, „jejichž účelem bude na bázi širokého zapojení veřejnosti posilovat připravenost společnosti tak, aby byla schopna čelit vážným bezpečnostním krizím budoucnosti“? To by šlo. Místo potřebné armády budeme mít jakési nové Lidové milice, z toho by mohla být pěkná mnohaměsíční celonárodní hádka (než ji nově založené Lidové milice ukončí).
Samozřejmě je možné se vždy spolehnout na pilíře vlády – pokud ministerstvo životního prostředí anoncuje „zjednodušení procesů“ při nakládání s odpady, tak z toho bude střet, který si dojista užijí příznivci i odpůrci motoristického řádění. A několik dalších sponzorů snad dostane tolik potřebný klid na práci.
Povolební rozbor Vlevo dole:
Ministerstvo pro zájmy Agrofertu samozřejmě také nezůstane pozadu – ministr zemědělství navrhne předkupní právo pro aktivní zemědělce. Zamezí to prý spekulacím, posílí potravinovou suverenitu a co je nejlepší – příkaz prodat půdu Agrofertu a dalším velkým nájemcům pod cenou prý „posílí suverenitu podnikání“.
To se tam omylem dostalo asi z nějaké učebnice socialistického centrálního plánování z 80. let. Anebo ministr chtěl mít jistotu, že se nad tím zhádá celá republika.
A je tu konec roku…
Nebudeme ani vědět jak, a bude tu konec roku 2027. Na barikádách kulturních válek jsme si to tak užili, že jsme ani nepostřehli, jak ten čas letí.
A místa v domovech seniorů dál nejsou. Reforma penzí nadále není. Středoškolská místa také ne. Zdravotnictví potřebuje další finanční injekci. Armáda si už zvykla, že peníze nedostane. Spoleh je jen na deficit státního rozpočtu, jehož financování je čím dál dražší.
Nejvyšší čas vymyslet další kulturní války!
