Ficův Směr ve volbách neuspěl. Hlasitý extremista prohrál méně, než se čekalo

Rok před parlamentními volbami je zpravidla začátkem kampaně. Po výsledcích sobotních regionálních voleb do ní premiérův Směr nevystartoval dobře. Slovensko si zvolilo župany – tedy obdobu českých hejtmanů – a také primátory a místní zastupitele.

Koaliční strany si udržely dva županské posty, z toho Směr jen předsedu Trenčínského kraje Jaroslava Bašku. Ten svým podporovatelům v sobotu v noci děkoval z okresní kanceláře Směru.

Poslední dvě volební období Směr v samosprávných volbách již nedominuje tak jako kdysi a tento trend se potvrdil i nyní, hodnotí komentátor portálu Aktuality.sk Martin Behul pro Seznam Zprávy. „Získat ztracené kraje zpět bylo v těchto volbách náročné, jelikož všude své posty obhájili úřadující předsedové, ale Směr nedokázal postavit ani konkurenceschopné kandidáty.“

Premiérské straně se nepodařilo to, co si stanovila za největší cíl – dostat se do vedení hlavního města, kde na primátora kandidoval nominant Směru v křesle ministra dopravy, ministr Jozef Ráž. Ten sice opakoval, že kandiduje jako nezávislý, ale od jeho výhry si Robert Fico sliboval „porážku liberálů a progresivistů v Bratislavě“. V sobotu k ní nedošlo. Neuspěl ani málo známý kandidát Směru, Hlasu a Slovenské národní strany (SNS) na bratislavského župana Rastislav Garajský. V jiných slovenských městech Směr výrazné kandidáty neměl.

Podle Behula tak lze označit výsledek Ficovy strany ve spojených komunálních a krajských volbách jako fiasko. V Košickém kraji totiž skončil jejich kandidát třetí, v Trnavském kraji dokonce čtvrtý, a to s výrazným odstupem. „V některých krajích dokonce Směr nepodpořil nikoho, což se minule nestalo. Vypadá to, že Směr na tyto volby do jisté míry rezignoval. Pokud nejsilnější strana takto vypustí regionální volby, dá se to považovat i za známku jejího slábnutí,“ říká Behul.

Po úspěšných volbách v roce 2013 Směr ovládal pět z osmi krajů. Dnes si koaliční strany udržely moc ve dvou krajích – Trenčínském a Nitranském.

Novinkou v těchto volbách je však tichá i méně tichá spolupráce koaličních stran s extremistickou Republikou, která se poslední měsíce v průzkumech veřejného mínění drží na třetím místě za Progresivním Slovenskem a Směrem. Několik kandidátů, například Igor Šimko či Peter Hambálek, kandidovalo s bannerem, kde byla loga jak vládních stran, tak Republiky.

Ve slovenském hlavním městě zpravidla dávají voliči přednost liberálním kandidátům. Ukazují to i výsledky parlamentních voleb – v těch posledních získaly strany současné vládní koalice plus extremistická Republika v Bratislavě jen třetinu hlasů.

Směr proto v předcházejících komunálních volbách vlastního kandidáta nestavěl. Tím posledním z řad strany Roberta Fica byla v roce 2006 současná europoslankyně Monika Beňová. Skončila tehdy druhá se ziskem 32 procent hlasů.

Poslední průzkum preferencí před sobotními volbami však ukazoval, že tentokrát může mít kandidát na primátora Bratislavy Jozef Ráž, kterého Směr podporoval, šanci na úspěch. Za současným primátorem Matúšem Vallem totiž v průzkumu pro televizi Joj zaostával jen o sedm procentních bodů. Nakonec se Rážovi prorazit nepodařilo, získal 32,3 procenta hlasů.

Primátorem se stal potřetí Matúš Vallo, který celou kampaň vedl s tím, že chce udržet Směr mimo Bratislavu. „Přestože se Směr po letech zapojil do bratislavské kampaně, očekával jsem tvrdší kampaň,“ zhodnotil po sečtení hlasů. V dalším volebním období by chtěl posílit městskou policii, pokračovat v rozšiřování tramvajové dopravy či budování bezbariérových přechodů.

V bratislavském volebním štábu Matúše Valla oslavovalo vítězství více opozičních kandidátů. „Bratislavu jsme si udrželi,“ konstatoval opětovně zvolený župan Juraj Droba po příchodu do volebního štábu primátora Valla. Komentoval i výhru dalšího kandidáta opozice na šéfa Prešovského kraje Milana Majerského. „Asi je to signál, že to děláme dobře. Kdyby Mazurek vyhrál, byla by to velmi špatná zpráva i pro příští parlamentní volby,“ dodal Droba.

Ještě hodinu po uzavření volebních místností, po sečtení hlasů v nejmenších okrscích v Prešovském kraji, vedl kandidát krajně pravicové Republiky, europoslanec Milan Mazurek. Pokud by byl úspěšný, šlo by o prvního extremistu na postu župana po úspěchu dnes již odsouzeného Mariána Kotleby z roku 2013. Mazurek přitom v politice začínal vedle Kotleby, vlastní stranu si založil až po stranických sporech po Kotlebově odsouzení.

Premiér Robert Fico již na jaře ve Slovenském rozhlase prohlásil, že si voliči Směru budou umět vybrat mezi Majerským a Mazurkem. „A nebude to Majerský,“ zněla jeho slova. Přesto byla podpora Směru před volbami jen „tichá“. Ještě týden před volbami se zdráhal voličům Mazurka doporučit místopředseda premiérské strany Tibor Gašpar. „Nebudeme v tuto chvíli říkat přímo, koho volit. Zejména pokud to není náš kandidát. Budeme říkat, koho nevolit,“ říkal Gašpar. Ale Směr, stejně jako Republika, vykresloval Majerského v kampani jako křesťana, který zradil křesťanské hodnoty spoluprací s Progresivním Slovenskem v parlamentu. Majerský jako předseda KDH organizoval opoziční protesty proti krokům vlády, jako byla změna trestních zákonů, ale společně s koalicí hlasoval pro zachování dvou pohlaví ve slovenské ústavě.

Po deváté večer byla nálada ve štábu Milana Majerského veselá. Oslavovali, Majerského tým se opíral o paralelní sčítání, které dělali jejich okrskáři ve volebních místnostech a výsledky posílali do štábu dříve, než je zveřejňoval statistický úřad. „Jsem rád, že lidé pochopili, že nechtějí extrém a nechtějí změnu ve vedení kraje,“ prohlásil Milan Majerský.

Přesto byl rozdíl mezi ním a Mazurkem těsnější než u jiných županů. „Nárůst extrémistů je v Evropě a ve světě patrný. Politická strana Republika, kterou reprezentuje pan Mazurek, překročila na celostátní úrovni deset procent, nebyl to lehký soupeř,“ reagoval Majerský.

Pro Mazurka s Majerským šlo už o druhý volební souboj, střetli se i před čtyřmi lety. Tehdy však Mazurek za dvěma hlavními kandidáty výrazně zaostával. Nyní vsadil na kampaň na sociálních sítích a billboardy s výzvou k postavení kraje „opět na nohy“. Pomohli mu chybějící soupeři z politických stran stejného spektra. Milan Mazurek zatím výsledek krajských voleb nekomentoval.

Co tedy je za Mazurkovým pětatřicetiprocentním výsledkem? „Zjevně Mazurek dokázal podchytit strach z migrace a podporu mladé generace. Mazurek je vysloveně imitátor Adolfa Hitlera, když Hitler křičel, Mazurek dělá totéž, stejná gesta, intonace, neurvalost, zjevně to některé lidi oslovuje,“ komentoval Marián Leško v Denníku N. Pro Směr a Republiku to však byl podle prezidenta Unie měst Slovenska Richarda Rybníčka lakmusový papírek spolupráce před příštími parlamentními volbami. „O ten kraj vůbec nešlo, to je jen politické divadlo a testovali si svoji sílu,“ komentoval pro portál 360tka Rybníček.

Bližší spolupráci mezi Směrem a Republikou po regionálních volbách očekává i ministr pro informatiku Samuel Migaľ, který se také ucházel o křeslo župana. Migaľ, který se po koaliční krizi a vyloučení z mateřské strany Hlas stal ministrem za stranu Směr jako řešení na udržení vládní většiny, říká, že Mazurkův výsledek „něco symbolizuje a má nějaký vzkaz“.

Majerský upozornil i na další kuriozitu, kandidátka Směru Judita Laššáková, která před volbami ohlásila odstoupení, tak učinila pouze před kamerami. Na volebních lístcích zůstala. Koaliční poslanci po odstoupení Laššákové mimo záznam říkali, že k tomuto kroku přistoupila, aby se koaliční strany s Republikou dokázaly dohodnout na společných kandidátech v jiných krajích. Stejně, ale přiznaně ve prospěch Mazurka, odstoupila i kandidátka SNS Monika Lešková.

Chybějící protikandidáti z Hlasu, SNS či Republiky pomohli k výsledku i Branislavu Becíkovi, který kandidoval s přiznanou podporou extremistické Republiky. Becík obhájil post župana v Nitranském kraji s přibližně dvacetiprocentním náskokem vůči druhému nejúspěšnějšímu kandidátovi většiny opozičních parlamentních stran Henrichu Vargovi.

Velmi těsný souboj byl i v Košické župě, kde současnému županovi Rastislavu Trnkovi (nezávislý) pár týdnů před volbami doručil okresní soud obžalobu. Ta se týká případu nákupů bezkontaktních průchodových teploměrů ze září 2022 a po policejní akci Valentín z února 2023 přibyla i obvinění za podezřelé obstarání čtyř sypačů značky Tatra pro silničáře na zimní údržbu s celkovou škodou v obou případech přes pět set tisíc eur.

Trnka je ve funkci od roku 2017, kdy se stal jako třiatřicetiletý nejmladším županem. Trnkovi podle šéfa průzkumné agentury AKO Václava Hřícha obvinění v kampani neublížila. „Zdá se, že se voliči dívali na jiné věci – na silnice druhé, třetí třídy, které denně využívají. Myslím, že pan Trnka říkal, že jich už tisíc kilometrů opravil a plánuje dalších pět set. Nějakým způsobem vidí výsledky jeho práce a z tohoto pohledu se jim to zdálo okej,“ řekl Hřích pro televizi Joj.

Trnkovy problémy s policií byly jedním z témat kampaně. Jeho hlavní vyzyvatel, kandidát za PS, SaS a Demokraty Marián Porvažník, získal o dva procentní body méně. Lídr opozice Michal Šimečka po zveřejnění definitivních košických výsledků řekl, že je zklamaný.

Robert Fico o sobotní noci výsledky své strany nekomentoval.