Po silných slovech ministra nastalo ticho. Kdo tedy selhal v kauze Viktorka?

„Byl psychiatrický pacient a bral drogy. Nerozumím tomu, že se nerozsvítilo červené světlo,“ řekl nedávno ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v rozhovoru pro podcast Seznam Zpráv Ve stínu, když komentoval okolnosti smrti tříleté Viktorky.

Dívku soud vrátil z pěstounské péče biologickým rodičům. Přestože úřady i soud měly k dispozici závažné informace o drogové závislosti otce, jeho psychiatrické nemoci, násilnické minulosti i omezení svéprávnosti. O pět a půl měsíce později ji otec zavraždil. Policie nyní řeší jeho trestní odpovědnost.

Ministr Juchelka při představování závěrů své Komise pro nepřirozená úmrtí dětí, která případ šest měsíců zkoumala, mluvil o „kolektivní nezodpovědnosti“. Podle něj bylo možné Viktorčině smrti zabránit, kdyby systém ochrany ohrožených dětí fungoval důsledněji.

„Tady šlo opravdu o lidské selhání na různých úrovních, včetně OSPOD.“

Aleš Juchelka zároveň vyzval příslušné kontrolní orgány, aby prověřily postup úředníků a vyvodily odpovědnost.

Jenže pátrání Seznam Zpráv nyní ukazuje, že od silných ministrových slov ke konkrétním krokům je daleko. Žádná bezprostřední cílená kontrola, která by měla určit případná pochybení konkrétních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), se zatím nechystá.

Středočeský kraj, který má kontrolovat postup kladenského OSPOD, už v červnu požádal ministerstvo, aby prověření případu převzalo samo. A ministerstvo mu dodnes neodpovědělo. Nyní říká, že taková kontrola není v jeho pravomoci.

Pražský magistrát zase dospěl k závěru, že při dosavadním posouzení postupu OSPOD Prahy 4 nezjistil pochybení, které by vyžadovalo okamžitou mimořádnou kontrolu. Řádnou kontrolu úřadu plánuje až na rok 2027.

Takže výsledek?

Ministerská komise popsala systémová selhání. Ministr mluvil o odpovědnosti konkrétních lidí. Dosud ale není doloženo, že by některý z příslušných kontrolních orgánů v souvislosti s případem Viktorky provedl cílenou kontrolu, která by určila, zda a kteří úředníci porušili své povinnosti.

Má toto být jeden ze závěrů vyšetřování případu, který skončil smrtí malého dítěte?

Na tuto otázku Seznam Zprávy v posledních dnech hledaly odpověď u příslušných úřadů i opětovnými dotazy na ministra práce a sociálních věcí.

Klíčová část příběhu se odehrává mezi Středočeským krajem a ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).

Právě kladenský OSPOD měl Viktorku dlouhodobě na starosti. Jeho pracovníci se podíleli na procesu, který vedl k návratu dítěte z pěstounské péče do biologické rodiny. Krajský úřad je přitom orgánem, který má výkon sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí v regionu kontrolovat.

Středočeský kraj Seznam Zprávám odpověděl, že už 10. června požádal ministerstvo, aby prověření postupu kladenského OSPOD převzalo přímo ono.

„Případ je mimořádně vážný, mluví o něm celá země a provází ho velký zájem médií. Proto je podle nás lepší, aby fungování kladenského OSPODu zkontrolovalo přímo ministerstvo, což mu umožňuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí,“ uvedla Zuzana Žídková, mluvčí Úřadu Středočeského kraje.

Kraj zároveň poukazuje na možné pochybnosti o vlastní nestrannosti, protože kladenský OSPOD spadá pod jeho metodické vedení.

Na červnový dopis ale podle krajského úřadu dosud nepřišla odpověď.

Juchelkovo ministerstvo na otázky Seznam Zpráv přiznalo, že nereagovalo, a to záměrně.

„Kontrolu OSPOD Kladno podle zákona vykonává krajský úřad. Ministerstvo kontroluje krajské úřady, nikoli OSPOD obcí s rozšířenou působností, a kontrolu OSPOD nemůže provést ani nařídit,“ uvedla mluvčí ministerstva Anna Vacková.

Proč tedy ministerstvo na červnovou žádost kraje vůbec neodpovědělo?

„Protože to zákon upravuje jednoznačně, ministerstvo k tomu nevydávalo samostatné stanovisko,“ reagovala Vacková.

K prověření postupu kladenského OSPOD přitom ministra Juchelku vyzval také jeho vládní kolega, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Už na začátku července, kdy oznámil podání kárné žaloby na soudkyni, která rozhodla o návratu Viktorky k rodičům, informoval, že Juchelkovi zaslal podnět k prověření postupu kladenských sociálních pracovníků.

Juchelka tehdy Tejcovu iniciativu ocenil, zároveň ale zdůraznil, že cílem není hledat viníky, nýbrž odstranit systémové nedostatky.

Středočeský kraj tedy požádal o převzetí kontroly, ministr spravedlnosti vyzval svého vládního kolegu k prověření postupu kladenského OSPOD. Juchelkovo ministerstvo na žádost kraje neodpovědělo, protože se domnívá, že takový postup zákon neumožňuje. A cílená kontrola, která by měla posoudit, zda pracovníci kladenského OSPOD při ochraně Viktorky porušili své povinnosti, se nekonala.

Přitom právě k dlouhodobému vedení případu kladenským OSPOD se vztahují nejkonkrétnější výtky ministerské komise.

Její závěrečná zpráva například uvádí: „Informace ohledně omezení svéprávnosti otce byla ve spisové dokumentaci OSPOD zaznamenána, avšak nebyla systematicky rozpracována, vyhodnocení situace dítěte s tím vůbec nepracuje.“

Komise také upozornila, že OSPOD dostatečně nezohlednil ochranné psychiatrické léčení otce, které mu uložil trestní soud. Závažné informace o jeho zdravotním stavu a minulosti tedy existovaly, ale nebyly propojeny a promítnuty do vyhodnocení rizik pro dítě.

Právě tato zjištění vyvolávají otázku, kdo z lidí, kteří měli Viktorku chránit, porušili konkrétní povinnosti.

Jiná je situace v hlavním městě.

OSPOD Prahy 4 převzal případ až v posledním měsíci Viktorčina života, tedy v době, kdy už byla v péči biologických rodičů. Jeho role proto byla odlišná od dlouhodobého působení kladenského OSPOD.

Pražský magistrát Seznam Zprávám sdělil, že si po tragédii vyžádal příslušný spis a provedl metodické a dohledové posouzení postupu úřadu.

„Nebylo shledáno pochybení na straně Úřadu městské části Praha 4, které by samo o sobě zakládalo důvod k okamžité mimořádné kontrole,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Nešlo však o hloubkovou kontrolu. Podle magistrátu šlo o „metodickou dohlídku ihned po události“, při níž si vyžádal spis z městské části a následně jeho kopii předal ministerstvu.

Na červnovou žádost ministerstva o provedení hloubkové kontroly magistrát odpověděl takto:

„Kontrola na úseku SPOD Úřadu městské části Praha 4 bude zahrnuta do plánu kontrol na rok 2027 (I. pololetí uvedeného roku) a bude provedena jako řádná kontrola ve všech kontrolovaných úsecích, tj. včetně oblasti SPOD.“

To napsal 25. června Pavel Uhlík, ředitel odboru sociálních věcí magistrátu, v dopise ministerstvu.

V nedávném rozhovoru pro pořad Ve stínu dostal ministr Juchelka otázku, zda takovou odpověď magistrátu nepovažuje za nepatřičnou.

„Určitě. Myslím si, že bychom právě u těchto případů měli být důslednější. Důslednější v celém systému péče o ohrožené děti,“ odpověděl.

Jenže při dalším dotazování Seznam Zpráv se ministerstvo za postup magistrátu postavilo.

„Hodnotit postup OSPOD Praha 4 a plánovat kontroly přísluší magistrátu, do toho ministerstvo zasahovat nemůže. Magistrát si vyžádal spis a odborně ho posoudil, což je obsahově obdobný proces jako kontrola. Bez nových skutečností nelze čekat, že by formální kontrola dospěla k jiným závěrům,“ uvedla mluvčí ministerstva Anna Vacková.

Kdo tedy ponese odpovědnost za „opravdu lidské selhání na různých úrovních, včetně OSPOD“, jak o něm mluvil ministr Juchelka?

Zatím není známo, že by některý z pracovníků OSPOD byl v souvislosti s případem Viktorky na základě cílené kontroly shledán odpovědným za konkrétní porušení povinností.

Ministerstvo zdůrazňuje, že jeho Komise pro nepřirozená úmrtí dětí individuální odpovědnost nezkoumala. Nadřízené úřady zase dosud nepředložily výsledek kontroly, která by takovou odpovědnost v případě Viktorky posoudila.

Seznam Zprávy se proto ministra Juchelky znovu zeptaly, zda považuje za přijatelné, že po zveřejnění závěrů komise stále nemáme doložený výsledek cílených kontrol, z nichž by bylo možné určit konkrétní odpovědnost.

Toto je jeho odpověď: „Komise odhalila systémová selhání v koordinaci, sdílení informací, vyhodnocování rizik a kontinuitě ochrany dítěte. Individuální odpovědnost neposuzovala a neshledala důvod k podání podnětu orgánům činným v trestním řízení. Ministerstvo závěry promítá do připravovaných změn: multidisciplinární spolupráce, Informační systém SPOD, jednotné metodické vedení a kontrola. Případ zároveň ukazuje, že ochrana dětí potřebuje jednotné řízení ve smyslu Úřadu pro rodinu a ochranu dětí (ÚROD), aby měly děti stejnou úroveň ochrany bez ohledu na místo pobytu.“

Přitom v rozhovoru pro pořad Ve stínu ministr říkal: „Nerozumím tomu, že se nám tisíckrát nerozsvítilo červené světlo, že dáváme tomuto člověku tříleté dítě.“

A také: „Kdyby ten systém fungoval a byl důsledný, tak tomu stát skutečně zabránit mohl.“

Nyní ministerstvo odpovídá především výčtem připravovaných systémových změn.

Ve svém písemném vyjádření se také odmítlo vyjádřit k tomu, že dosavadní prověřování nevedlo k určení odpovědnosti konkrétního pracovníka OSPOD.

„Ministerstvo není zaměstnavatelem dotčených pracovníků, a informace o případných opatřeních proto nemá. Mohou je poskytnout pouze příslušní zaměstnavatelé,“ napsala mluvčí Anna Vacková.

Novou informací je, že policie podle Vackové požádala MPSV o stanovisko či podklady: „Trestněprávní odpovědnost prověřuje policie. MPSV bylo v této věci požádáno o stanovisko či podklady a poskytuje maximální míru součinnosti.“

Z odpovědi ale není patrné, zda se policejní prověřování týká také možného pochybení pracovníků OSPOD, nebo pouze okolností trestního řízení vedeného s Viktorčiným otcem.

Ministr Aleš Juchelka při zveřejnění závěrů komise nešetřil kritikou práce OSPOD. Písemná zpráva komise ale používá podstatně zdrženlivější jazyk.

Popisuje nedostatky v koordinaci institucí, sdílení informací, vyhodnocování rizik a kontinuitě ochrany dítěte. Neurčuje konkrétní osoby, které porušily své povinnosti.

A právě tento rozdíl nyní ostře kritizuje senátorka a advokátka Hana Marvanová, která zastupuje Viktorčinu pěstounku a část pozůstalé rodiny.

„Myslím si, že pan ministr tu zprávu nečetl. Protože to, co prezentoval u vás na Seznamu, vůbec neodpovídá jejímu obsahu,“ říká Hana Marvanová. „Ve zprávě není napsáno, že by někdo selhal. Je tam napsáno, že chybělo propojení informací mezi dotčenými institucemi. To přitom není pravda. Navíc zpráva vůbec neobsahuje všechny relevantní informace o případu Viktorky, ani základní popis situace, za níž byla Viktorka předána do rodiny.“

Podle Marvanové zpráva nedostatečně zachycuje nejzávažnější okolnost celého případu: že informace o rizicích spojených s biologickým otcem byly odpovědným institucím dostupné.

Nešlo tedy podle ní pouze o to, že se informace mezi úřady nepředávaly. Podstatné je, že úředníci, soud i znalci měli varovné informace k dispozici, ale při rozhodování o osudu dítěte jim nepřikládali odpovídající váhu.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive jeho Komise pro nepřirozená úmrtí, neodvedlo dobrou práci. Nejenže případ nebyl prověřen, přestože ministerstvu tuto kompetenci má, ale je dokonce nečinné, když mu Úřad Středočeského kraje oznámí, že on kontrolu dělat nebude, ať ji udělá ministerstvo samo. Takže úřad Aleše Juchelky docílil jediného - kontrolu neudělá nikdo a nikdo nevyvodí zodpovědnost.“

Zpráva komise se musí podle Hany Marvanové kompletně přepracovat.

Stejně tak považuje za mimořádně nevhodné, že členy komise byli zaměstnanci Úřadu Středočeského kraje, který přitom v reakci na ministrovu výzvu ke kontrole reagoval tím, že jeho zaměstnanci jsou v této věci podjatí. Byli to totiž právě oni, kdo měli metodicky dohlížet na činnost kladenského OSPODu.

Hana Marvanová je přesvědčena, že ministerstvo práce a sociálních věcí má zákonné nástroje, jak se postupem kladenského OSPOD zabývat. Odvolává se přitom na paragraf 63, odstavec 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí – stejně jako Úřad Středočeského kraje ve své žádosti ministerstvu.

Juchelkův úřad ale toto ustanovení vykládá odlišně. Podle něj umožňuje vyžádat si spisovou dokumentaci, nikoli převzít kontrolní pravomoc krajského úřadu.

Hana Marvanová nyní oznamuje, že se na ministerstvo obrátí se stížností a podnětem, v němž bude požadovat prověření postupu OSPODů v Kladně a Praze 4 a vyvození konkrétních důsledků.

Podle ní totiž nestačí připravovat pouze systémové změny, které mají podobným tragédiím v budoucnu zabránit, navíc v případě, kdy ani tento případ nebyl pořádně vyšetřen. Zásadní je zjistit, zda a kdo při ochraně Viktorky porušil své povinnosti.

Pokud ministerstvo nebude jednat, chce Marvanová otevřít případ také na parlamentní půdě: „Budu žádat, aby se o případu jednalo v Parlamentu, v Senátu i v Poslanecké sněmovně.“

Ministr Aleš Juchelka veřejně prohlásil, že úřady při ochraně Viktorky selhaly a její smrti bylo možné zabránit. Zpráva jeho komise popsala závažné systémové nedostatky. Kdo konkrétně při ochraně dítěte porušil své povinnosti, ale stále není jasné.

Přitom v dalších částech kauzy už se odpovědnost konkrétních lidí řeší.

Ministerstvo spravedlnosti zahájilo přestupkové řízení se znalkyní Jitkou Vávrovou. Prověřuje, zda při vypracování posudku na Viktorčina otce nepřekročila rozsah své odbornosti a neporušila povinnost vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí.

V listopadu se má rozhodovat o kárné žalobě na benešovskou soudkyni Sandru Kimmelovou, která návrat Viktorky k rodičům schválila. Ministr spravedlnosti jí vytýká nedostatečné zjištění okolností důležitých pro rozhodnutí. Soudkyně pochybení odmítá.

Pokračuje také trestní řízení s Viktorčiným otcem. Policie původní obvinění z vraždy v srpnu změnila na trestný čin opilství. Dozorové státní zastupitelství si ale vyžádalo doplnění znaleckého posudku, na němž změna právní kvalifikace stojí.

Zatímco se tedy zkoumá odpovědnost soudkyně, znalkyně i Viktorčina otce, otázka odpovědnosti pracovníků OSPOD zůstává otevřená.

Případ sledujeme dál.