Studenti porazili autoritáře, Srbsko slaví. Čekají se velké změny

Aleksandar Vučić po více než deseti letech dominance v srbské politice utrpěl zásadní porážku.

V nedělních předčasných parlamentních volbách zvítězila Studentská kandidátka, která vzešla z protestního hnutí proti korupci a vládě jedné politické garnitury. Když Vučić přiznal prohru, v ulicích Bělehradu vypukly oslavy.

Studentské protesty, které Srbskem otřásaly poslední dva roky, tak přinesly výsledek, v nějž jejich účastníci ještě před několika měsíci jen doufali. Zda se jim ale podaří přetavit volební vítězství ve skutečnou proměnu země, ukážou nadcházející měsíce.

„Je jasné, že jsme tyto volby prohráli,“ řekl Vučić v neděli večer, kdy uznal porážku svého politického tábora. Podle předběžných výsledků by Studentská kandidátka měla v 250členném parlamentu získat 135 až 140 křesel, kandidátka vedená Vučićovou Srbskou pokrokovou stranou (SNS) pak přibližně 105 mandátů.

Zatímco srbská politika se v posledních letech točila především kolem jednoho muže, studentské hnutí se od začátku snažilo ukázat, že nechce stát na jediném vůdci. Teď musí dokázat, že dokáže zemi skutečně řídit.

„Zítra začneme pracovat na budování právního státu,“ prohlásil po vítězství Ilija Srdanović, jedna z hlavních tváří Studentské kandidátky.

„Ukázali jsme, že změna je možná, když je vůle ji uskutečnit. Nyní musíme dokázat, že jsme hodni tohoto okamžiku. Studenti vyhráli. Chceme společně vybudovat zemi, kde má každý právo na pravdu, hlas a budoucnost,“ dodal s tím, že chtějí „osvobodit zemi od tyranie“.

Před novým politickým uskupením stojí náročný úkol. SNS totiž v posledních letech ovládala výkonnou moc, měla silnou parlamentní většinu a dominovala místní politice. Prostřednictvím rozsáhlé sítě politických a institucionálních vazeb si zároveň upevňovala vliv napříč státem.

Více než deset let se opoziční strany pokoušely tuto dominanci prolomit, ale bez výraznějšího úspěchu. Studentské hnutí dokázalo oslovit voliče, kteří se nemuseli shodovat na konkrétním politickém programu, spojovala je ale nespokojenost s fungováním státu.

Studentská kandidátka přitom není klasickou politickou stranou. Sdružuje lidi z různých částí společnosti, od lékařů a akademiků přes herce až po sportovní osobnosti. Nemá za sebou dlouholeté politické zkušenosti ani tradiční stranickou strukturu. Otázkou proto zůstává, zda dokáže udržet různorodé hnutí pohromadě a proměnit jeho požadavky v konkrétní reformy.

„Tyto volby se staly jakýmsi referendem o směřování země: Zda Srbsko zůstane v systému, který se stále více vyznačuje koncentrací moci, korupcí a rozkladem institucí, nebo zda se otevře důvěryhodná cesta k politické obnově,“ přiblížil pro Seznam Zprávy před volbami srbský politolog Branislav Radeljić.

Porážku uznal už v neděli večer, přestože konečné výsledky ještě nebyly k dispozici. Před volbami se přitom objevovaly obavy, jak zareaguje, pokud by jeho tábor prohrál. Povolební vystoupení ale ukázalo, že uznání výsledku neznamená konec konfrontační rétoriky.

Vučić výsledek připsal zahraničnímu vměšování a takzvanému americkému deep state. Odpůrce obvinil, že s podporou zahraničních aktérů usilují o svržení suverénní země.

„Chci, aby lidé věděli, že se jednalo o legitimizaci revoluce, kterou provedli lidé s přímou podporou různých evropských zemí a amerického deep state, toho, který se staví proti prezidentu Trumpovi,“ prohlásil.

Dodal, že jeho odpůrci „pouze vykonávají špinavou práci, kterou někdo jiný vymyslel, aby svrhli suverénní zemi“. „Na chvíli jste uspěli. Uvidíme, na jak dlouho,“ řekl také.

Podle Radeljiće by ale změna politických poměrů v zemi mohla znamenat také vyšetřování. „Vučić si uvědomuje, že pokud přijde o moc, velmi pravděpodobně bude čelit různým soudním řízením a potenciálně i vězení,“ vysvětluje.

Ulice Bělehradu se v neděli večer proměnily v místa oslav. „Připadá mi to jako silvestr, vlastně jako tři silvestry najednou,“ řekla britskému deníku The Guardian třiačtyřicetiletá Ivana.

„Konečně se můžeme zase nadechnout,“ dodala. Doufá, že nová politická reprezentace rychle vyvodí odpovědnost vůči nejvyšším představitelům dosavadního režimu, což byl jeden z klíčových požadavků studentského hnutí.

Také Selena Lebović označila výsledek za „opravdu úžasný“. „Všichni pláčeme, co na to říct. Nemohli jsme uvěřit, že to bude tak snadné,“ citovala ji agentura Reuters.

Lidé se v ulicích objímali, slavili a zdravili se i s policisty, kteří na shromáždění dohlíželi. Z projíždějících aut se ozývalo troubení a ulicemi se nesla hudba.

Volební výsledek přišel po měsících protestů, které postupně přerostly v jedno z nejvýznamnějších politických hnutí v moderních dějinách Srbska. V neděli navíc k urnám dorazilo mimořádné množství voličů.

Podle průběžných údajů volební komise dosáhla účast přibližně 68,8 procenta, což je nejvyšší hodnota za více než tři desetiletí. Už během dne se před volebními místnostmi tvořily dlouhé fronty a na některých místech lidé čekali až dvě hodiny.

Vysoká účast pomohla přetavit nespokojenost veřejnosti ve volební výsledek. Protesty ale získávaly na síle už téměř dva roky. Začaly po tragédii v Novém Sadu, kde se v listopadu 2024 zřítil přístřešek na nádraží a zemřelo 16 lidí. Neštěstí vyvolalo otázky kolem korupce, odpovědnosti úřadů a kvality veřejných staveb. Z původního požadavku na vyvození odpovědnosti se postupně stalo širší hnutí požadující změnu politického systému.

Ještě minulý týden přišlo na závěrečné předvolební shromáždění studentů v Bělehradě podle odhadů 150 tisíc lidí.

Studentské hnutí dokázalo spojit různé formy nespokojenosti, od požadavků na právní stát a odpovědnost institucí až po širší volání po politické změně. Právě to mu pomohlo oslovit voliče, kteří by za jiných okolností mohli podporovat různé politické strany.

Výsledek zároveň ukazuje, jak výrazně se tradiční politická soutěž v zemi proměnila. Studentská kandidátka se stala hlavní alternativou k Vučićovu táboru, zatímco ostatní politické subjekty zůstaly výrazně v pozadí. Volební vítězství tudíž otevírá nejen otázku, jak bude vypadat nová vláda, ale také zda se v Srbsku podaří obnovit skutečnou politickou soutěž.

Srbsko v posledních letech balancovalo mezi Evropskou unií a Ruskem a udržovalo také úzké vztahy s Čínou. Vučić dlouhodobě zdůrazňoval evropskou integraci, zároveň ale odmítal připojit se k evropským sankcím proti Moskvě.

Ruský prezident Vladimir Putin Vučićův politický tábor před volbami otevřeně podpořil. Jejich vztahy přitom dlouhodobě patřily k důležitým prvkům srbské zahraniční politiky.

Studentské kandidátce pogratulovaly k vítězství i přední evropské politické osobnosti. Mezi nimi byli předseda Evropské rady António Costa, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Gratulaci poslal také maďarský premiér Péter Magyar.

Nejde přitom jen o zdvořilostní gesta. Brusel dlouhodobě kritizuje stav právního státu v Srbsku, fungování tamních institucí i podmínky, za kterých se konají volby. Vítězství studentského hnutí tak může otevřít prostor pro novou kapitolu ve vztazích mezi Bělehradem a Evropskou unií. Samotné gratulace ale ještě neznamenají, že se zahraniční politika země skutečně změní.

Symbolický význam má zejména reakce Pétera Magyara. Maďarsko za vlády Viktora Orbána patřilo k nejbližším unijním spojencům srbského prezidenta. Orbán letos v dubnu prohrál parlamentní volby právě s Magyarem. Politické změny v Srbsku tak mohou ovlivnit nejen vztahy mezi Bělehradem a Budapeští, ale i širší politickou rovnováhu v regionu.

Vučić po porážce předpověděl, že nová srbská vláda zavede sankce proti Rusku. Jeho výrok ale nelze chápat jako potvrzení, že k takovému kroku skutečně dojde. Postoj nové vlády k Moskvě bude jedním z prvních testů toho, jak výrazně se Srbsko po volebním otřesu promění.