Článek
Členové hnutí ANO se od pátku aktivně snaží vysvětlovat páteční jednání Sněmovny. „Včera jsem 14 hodin telefonoval a esemeskoval lidem, kteří nesouhlasí se zrušením poplatků za Českou televizi a Český rozhlas,“ popisoval v nedělním videu premiér Andrej Babiš své úsilí obhájit atypický průběh jednání dolní komory Parlamentu.
Od pátku předseda vlády krok navíc hájí tím, že zrušení poplatků měl kabinet v programu. „Koncesionářské poplatky zrušíme. Slíbili jsme to před volbami a teď to plníme,“ prohlásil Babiš už v pátek, když koalice nečekaně jednání o zrušení poplatků za veřejnoprávní média prosadila na program Sněmovny. Stejné vysvětlení o tom, že pouze plní program, opakují i poslanci Babišova hnutí.
Například Barbora Rázga v příspěvku na facebooku připomíná, že prosazování novely nemůže být překvapením, jelikož ho vláda slíbila a podobné modely financování fungují i jinde v Evropě.
Jiní členové ANO pak hájí styl, s jakým vládní koalice jednání o poplatkové novele zařadila na program. Koalice si narychlo prosadila, že bude přednostně projednávat návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku v pátek ráno. Odhlasovala si i noční a sobotní jednání. Pevný čas 4:36 pro hlasování zvolil šéf Sněmovny Tomio Okamura z SPD.
Například šéfka klubu ANO Taťána Malá přidala na sítě srovnání s jinými hlasováními za vlády Petra Fialy, o kterých se hlasovalo v noci nebo nad ránem. „Opozice se teď může přetrhnout rozhořčením, že jsme o zrušení poplatků za ČT a ČRo hlasovali v sobotu ve 4:36 ráno. Možná někteří z nich mají výpadky paměti, tak si to pojďme připomenout,“ napsala Malá.
V příspěvku pak srovnává hlasování o zrušení poplatků například s tím, že v podobnou časnou ranní hodinu se hlasovalo v roce 2022 o vstupu Švédska a Finska do NATO nebo o pandemickém zákonu. „Tehdy bylo všechno samozřejmě v pořádku a noční hlasování nikomu nevadilo. Problém je to až dnes,“ vytýká opozici Malá.
Podle předsedy ODS Martina Kupky se ale krok s počínáním minulé vlády nedá srovnávat. „Je to nesouměřitelné. Je to úplný nesmysl. Nikdy se to totiž nestalo bez přípravy a avíza. Dohodlo se to vždy předem na grémiu. Navíc se nikdy na první den projednávání neurčila pevná lhůta hlasování,“ vysvětluje Kupka.
Redakce oslovila deset poslanců ANO s dotazem, zda jim průběh jednání o poplatcích, které se táhlo až do sobotních ranních hodin, přišel v pořádku. Většina nezvedala telefon, neodpovídala na zprávy nebo měla telefon vypnutý.
Vedení koalice obešlo své lidi
Koaliční lídři navíc svým plánem prosadit změnu financování v prvním čtení během noci obešli i své vlastní poslance. „Nechápu, proč k tomu došlo tak rychle. Dozvěděla jsem se to dnes,“ připustila v pátek třeba poslankyně Marie Pošarová (SPD). V hnutí SPD byli řadoví členové z náhlé změny programu překvapení, obecně ale s postojem svého vedení souhlasili.
Naopak členové ANO – z nichž část na sítích postup koalice hájí – v kuloárech během pátečního jednání neskrývali překvapení. „Já vám mimo záznam mohu přiznat, že jsem z toho trochu v šoku, nevěděl jsem to. Asi nechtěli, aby se to dostalo k opozici,“ připustil v předsálí jeden z poslanců ANO.
V Babišově hnutí pak přerůstal prvotní šok v naštvání. O změně totiž nevěděli ani ministři. Například ministr školství za ANO Robert Plaga postup kritizoval poměrně otevřeně na sítích v sobotu. „Debata o změně i výši financování veřejnoprávních médií je naprosto legitimní. Ovšem pouze pokud bude oboustranně věcná. Včerejší způsob projednání, i to, co se ze strany koalice a opozice ve Sněmovně dělo včera a dnes nad ránem, takový ale nebyl,“ uvedl Plaga.
Z informací redakce pak vyplývá, že se změnou programu předem nikdo neseznámil ani místopředsedu Sněmovny Patrika Nachera. Ten na sociální síti X neskrýval, že cítí spoluvinu za vyhrocené jednání v dolní komoře.
„Opožděný narozeninový dárek (El Clásico se synem) se teď hodí více než kdy jindy. Nemusel bych, ale přiznám se - vyčistit si hlavu, přemýšlet, jak dál, atmosféra není dobrá a vnímám svoji spoluodpovědnost,“ napsal Nacher.
O plánu, který si do jisté míry prosadila SPD, tak předem věděly jenom koaliční špičky.
Byla debata o změně financování „široká“?
Opozice na pátečním projednávání vedle náhlého zařazení bodu na program kritizovala i neochotu koalice se o změně financování veřejnoprávních médií pobavit.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) na této změně pracuje zhruba od začátku roku, v polovině dubna jeho úřad představil svůj návrh. Ten ale kritizovaly instituce včetně ostatních resortů, které k němu připojily své připomínky. Sám premiér Babiš tehdy připustil, že jich „není málo“.
Klempíře v souvislosti se změnou systému financování veřejnoprávních médií oslovili i odborníci ze zemí, které s tím mají zkušenosti. Ministr se s nimi ale nesetkal.
Mlčení ze strany Klempíře tak zažil například Erik Larsson, ředitel švédské pobočky nadnárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Právě „severským modelem“ současná koalice poměrně často argumentuje. Larsson chtěl na jaře ministrovi popsat, jak změna financování v severských státech probíhala, jaké dopady měla nebo jak dlouho trvalo, než se na ni stát i daná média připravila.
„Vůbec nereagoval,“ popsal šéf pražské pobočky RSF Pavol Szalai. Vedle toho se Klempíř také několikrát vyhnul diskuzi s řediteli rozhlasu a České televize, stejně tak se debatě bránil i na mediálním výboru, kam několikrát nepřišel, i když ho o to kolegové prosili – především proto, aby mohli postup ohledně poplatků probrat.
„Ochota bavit se byla zhruba nulová. Vyzýval je k tomu dokonce i pan prezident, ale ochota nebyla ani tam,“ shrnuje předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).
Dodává, že mediální výbor zřídil i pracovní skupinu, v rámci které se měla debata o nastavení systému vést. Na dalším výboru, kde měla koalice většinu, došlo k jejímu rozpuštění.
„Bavil jsem se s odborníky, mimo jiné třeba s Reportéry bez hranic nebo panem Braathem z OBSE, a všichni říkali, že není lepší model, který by víc garantoval nezávislost. Všude, kde se poplatky opustily, navíc klesly rozpočty veřejnoprávních médií. V tom za nás bliká červená kontrolka,“ míní Talíř. Dodává také, že v zemích, kde ke zrušení poplatků došlo, probíhala diskuze o tomto kroku i několik let.
Klempíř redakci už v minulosti odmítl svůj postup během přípravy zrušení koncesionářských poplatků komentovat. Při nočním jednání Sněmovny prohlásil, že odmítá představu, že změna financování veřejnoprávních médií je útokem na demokracii nebo konec jejich nezávislosti. Seznam Zprávy oslovily Klempíře s dotazem, zda podle něj umožnil během příprav širokou debatu s odborníky. Stejně tak se opětovně zeptaly, z jakého důvodu se nesešel se zástupci RSF. Do vydání textu nereagoval.
Ministryně financí Alena Schillerová si nicméně stojí za tím, že čas na širokou diskuzi ještě přijde. „Ta debata se povede napříč Sněmovnou a povede se i v rámci koalice. My zastáváme názor, že veřejnoprávní média musí sloužit občanům a svobodně kontrolovat každou vládu, včetně té naší. Potřebují ale předvídatelné financování a ochranu před politickými zásahy,“ sdělila po pondělním jednání vlády.
