Z třetí české ligy do NHL. Nový Čech na scéně vychytal největší hvězdy

Jan Švaříček si v noci na úterý přivstal, dopředu věděl, co se chystá. A v brzkých ranních hodinách se nechal naplno unést: „Mám z něj obrovskou radost. Já normálně až vykřiknul u televize, jak jsem to sledoval!“

Vláčné ruce Connora McDavida zrovna míchaly s pukem na hokejce. Poté, co si hokejový fenomén z Edmontonu v posledních vteřinách prodloužení pohrál s bránícími útočníky Larkinem a Arvidssonem a projel mezi nimi, zůstal před ním už jen Michal Postava.

Ten ale jeho záměr skvěle odhadl, vystrčil širokou brankářskou hůl a kotouč Kanaďanovi vypíchl. Načež ještě zblízka vychytal střílejícího Evana Boucharda. Nejproduktivnějšího obránce uplynulé sezony, kterého pobídl opět McDavid.

Nedivte se Švaříčkovým emocím. Vždyť mu Postava prošel pod rukama, když ho coby trenér brankářů vedl v Kometě Brno. Na jaře 2025 mladý gólman úspěšně táhl klub v čele pevné defenzivy za extraligovým titulem. A dlouho se v Kometě neohřál, za své zlaté výkony si vysloužil pozornost ze zámoří, dvouletou nováčkovskou smlouvu do nablýskané NHL.

Ještě v předchozích sezonách přitom chytal nižší soutěž za Přerov a marně vyhlížel svoji šanci na nejvyšší české scéně. A teď se s ním najednou seznamují v Detroitu. V barvách červenobílých Red Wings, v řadách jednoho z nejtradičnějších klubů, který do NHL vstoupil přesně před sto lety. Pod chráněnou značkou Hockeytown.

„Je to super, úžasný! Když přišel do Komety, byl to zkrátka skvělej materiál,“ rozplývá se Švaříček. „Za takovým posunem stojí jeho pracovitost a chladná hlava, on si neustále věří a jde dál, v tom vyniká. Cítil jsem z něj, že může dojít daleko. A musím před ním smeknout klobouk za to, jak se se všemi výzvami pere.“

Největší výzva, rozhodující moment zápasu proti Oilers, stála za to. Nájezdy načal nepřekvapivě McDavid. Nejopěvovanější hráč NHL při svých manévrech ale znovu narazil na Postavovu hůl, volný puk poté už přes jeho beton neprocpal.

V druhé sérii nepochodil ani s naznačeními, ani se zasunutím z bekhendu Leon Draisaitl. Český nováček se žádným jeho pohybem nedal rozhodit a naopak Němce úplně vyvedl z míry, až k beznadějnému zakončení.

Když si následně počkal na střelu Ryana Nugenta-Hopkinse, kterou zneškodnil vyrážečkou, klekl na jedno koleno, zvedl pravou ruku a oslavně ji poslal k ledu. Detroit si vystačil s trefou Lucase Reymonda, odvážel z Kanady druhý bod za triumf 4:3 po nájezdech a Postava s 25 úspěšnými zákroky i třemi vychytanými nájezdy zapsal první výhru.

„Nádhera, cítím se jako malý kluk. Sledoval jsem zápasy NHL, aniž by mě vůbec napadlo, že si ji sám jednou zachytám a vyhraju v ní zápas,“ rozplýval se rodák z Valašského Meziříčí, který si vysloužil další vlnu komplimentů od spoluhráčů i od kouče Todda McLellana.

U jednoho vítězství už byl minulý pátek, kdy zasáhl do utkání s Vancouverem (5:2), jenže to nastoupil jen do třetí třetiny, a tak se mu úspěch do statistik nepočítal. Zároveň však šlo o klíčový den, který ho vystřelil k pondělnímu plnohodnotnému debutu.

Nevedla k němu tak krátká cesta, jak se po úchvatných Postavových výkonech s 94procentní úspěšností v extraligovém play off mohlo nabízet. Musel absolvovat víc než roční snažení na farmě u Grand Rapids Griffins, kde i vinou typicky vyšší rotace gólmanů odchytal pouze 25 zápasů. Ač i tady exceloval, nejblíž se k NHL dostal v závěru března, kdy ze střídačky sledoval mač proti Buffalu.

I tak udělal ohromný skok. Spolu s kolegou Sebastianem Cossou v AHL získal Harry Hap Holmes Award, trofej určenou tandemu v týmu, který za sezonu obdržel nejméně gólů. Český gólman soutěži vládl jak v úspěšnosti zásahů (93,7 %), tak v průměru inkasovaných branek na zápas (1,71). A hlavně donutil Detroit k velkému obratu, ke změně plánu.

Parťák i konkurent Cossa, kterého si Red Wings od první volby na draftu v roce 2021 piplali, putoval výměnou do Utahu. V hlavním týmu se k tomu v minulém týdnu zranila dvojka Daniil Tarasov. Postavu tak čekal divoký přesun z Michiganu, kde s Grand Rapids zatím absolvoval čtyři klání (mimochodem s úspěšností zákroků přes 95 procent), přes pomalu celý severoamerický kontinent. Do Vancouveru, aby tým jistil při sérii venkovních zápasů.

Teď už se na něj štěstí usmálo. Po dlouhém výletu jeho chvatný nástup uspíšily problémy zkušené jedničky Johna Gibsona, kterému se o druhé pauze začali věnovat lékaři. Detroitská střídačka na to upozornila čtyřiadvacetiletého Čecha a poslala ho za vedení 4:1 do akce. Náhradník Postava nezklamal, s jediným obdrženým gólem po skvěle sehrané akci zakončené Jonathanem Lekkerimäkim mohl těžko něco nadělat.

Tak jako v úvodu utkání proti Edmontonu s gólem Vasilije Podkolzina, který těsně před brankovištěm sváděl souboj s Carterem Mazurem. Ten zřejmě bruslí následně překonal vlastního gólmana. McDavid u šťastného zásahu zaznamenal asistenci, úžasný 34. bod (8+26) ve dvanáctém utkání. Draisaitl pak přispěl po čtyřiadvacáté v sezoně (12+12).

Tím ale jejich jízda, na kterou ofenzivně hrající Oilers často tak spoléhají, skončila. Postava vystavil na odiv svůj um.

Například pohyblivost, s jakou učaroval už doma v Česku. A schopnost výtečně vykrývat prostory. Navzdory faktu, že se svými 189 centimetry nezapadá do aktuálních trendů. Mezi moderní dvoumetrové obry, kteří jsou ještě k tomu atleticky skvěle vypracovaní a mobilní.

„Je to hlavně skvělý čtenář. Čtenář hry,“ vypichuje Švaříček u svého bývalého svěřence. „V létě spolu trénujeme a je vidět, že má neskutečné rozsahy v nohou. Hlavně díky tomu dosáhne i v kritických situacích na místa, kde jiní brankáři ne. A pozičně, tam je prostě fantastickej.“

Stále platí pravidlo, že skvělý gólman nepotřebuje dělat pohyby navíc, ale hlavně se musí udržovat na správném místě. Nepotřebuje nutně předvádět zázračné zákroky, které mohou vycházet i z hašení pozičních chyb, zato musí vždy zůstat sebejistý.

Snad jediné riziko v tomto směru představovaly Postavovy neohrožené výjezdy i dál před brankoviště, když se střelcům snažil snížit střelecký úhel.

„Už předloni jsme na tom celou sezonu makali, abychom ho nějak ustálili, a teď se určitě o další kus zlepšil. Na malém hřišti totiž takový detail hraje ještě větší roli,“ vysvětluje Švaříček a dál chválí: „Jeho tvrdá práce přináší ovoce, v létě už v brankovišti vůbec nepřejížděl. Fakt na sobě zapracoval.“

Což je ostatně hlavní přednost, díky které se na něj v Detroitu nebáli vsadit a nyní mu i přidělit velkou zodpovědnost. Dobře vidí, že Postava je konzistentní, klidná síla.

V konkurenci táhlé fronty skvělých českých brankářů zůstával Postava poněkud ve stínu. Na svou výkonnost snad až neprávem. Teď se však rázně hlásí o slovo. Začíná být úplně jedno, že v mládeži se nedostal na žádnou větší reprezentační akci. Procházel postupným vývojem, který - a to je nejdůležitější - navíc neustává.

Protože být jednu sezonu v první lize v Přerově, další rok v extraligové Kometě, další rok v zámoří na farmě a další rok už v NHL, to je hodně atypický postup. Zvlášť při upozornění, že Postava den po svých dvacátých narozeninách chytal ještě za Kopřivnici, kde měl vyřízené střídavé starty. Ve třetí nejvyšší soutěži!

„Já věřím, že teď mu jde karta a půjde jen dál a dál. Velmi silná hlava je jedna věc, ale on má k tomu i skromnost, vyrovnanost. Ví, že jenom tvrdou prací se může dostat tam, kde teď je. Samozřejmě se ne vždycky zadaří, ale on může sahat po nejvyšších metách,“ věří Švaříček.

S Postavou nadále udržuje kontakt, týden co týden si dávají vědět. Hrdý kouč tak mohl po gólmanově ostrém a snovém startu a setkání s nejlepšími hráči světa sepisovat velkou gratulaci.

Příjemce za ni nejen poděkoval, ale zároveň hned k odpovědi dodal: „S pokorou pokračuju dál.“

Protože jeden zápas ještě nic neznamená, ani proti McDavidovi. Postava má dost síly na to, aby brzy přidal další velké výkony proti dalším hvězdám.