Článek
Na jedné fotografii stojí vedle sebe a usmívají se. Na druhé se objímají. Tak se Andrej Babiš a Viktor Orbán v polovině října ukázali na summitu Patriotů pro Evropu v Bruselu.
„Ti v Bruselu se můžou začít bát,“ napsal maďarský expremiér 14. října na facebooku k sérii snímků, mezi kterými byly i fotografie s českým premiérem a lídrem hnutí ANO.
Premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš s maďarským expremiérem Viktorem Orbánem v říjnu 2026.
O 15 dní později Babiš v Praze vítá politika, který Orbána v dubnu po 16 letech připravil o moc.
Péter Magyar se ve čtvrtek účastní vůbec prvního společného jednání české a maďarské vlády. Vedle rozhovoru obou premiérů se samostatně sejdou také ministři.
Pragmatická politika
Babišovo pokračující spojenectví s Orbánem podle ředitelky výzkumu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlíny Janebové spolupráci s novým maďarským premiérem nevylučuje.
„Magyar je prostě pragmatik a lidé kolem něho jsou také pragmatici. To je jeden ze základních rysů zahraniční politiky, kterou teď staví. Není to jenom případ České republiky, ale třeba i postoj ke Spojeným státům,“ řekla Seznam Zprávám.
Podobně podle ní Magyarův tým přistupuje k americké administrativě. Ani skutečnost, že viceprezident J. D. Vance před volbami osobně přijel podpořit Orbána, nové maďarské vládě nebrání hledat spolupráci s Washingtonem.
Osobní důvěra je jiná věc. „Myslím si, že Magyar nebude věřit Andreji Babišovi. Otázka je, komu Magyar reálně věří ze zahraničních lídrů. Jestli vůbec někomu,“ dodává Janebová. Domnívá se, že Babiš s možností Orbánovy porážky počítal.
Jeho předvolební podporu označuje Janebová za vlažnou a po volbách u něj vidí rychlý příklon ke spolupráci s vítězem. Do vztahu ale podle ní oba premiéři vstupují s rozdílným postavením v Evropě.
Magyar stále těží z pověsti politika, který dokázal porazit autoritáře. Babišovi naopak podle analytičky pozici komplikují domácí problémy, včetně otázek kolem možného střetu zájmů.
Společné fotografie tak mohou mít pro českého premiéra hodnotu i tentokrát. „Magyar má v Evropě stále status celebrity. Pro Babiše je proto výhodné vystoupit po jeho boku a na společné tiskové konferenci zdůraznit, že pro Čechy a Maďary společně vyjednávají co nejvíc evropských peněz,“ říká Janebová.
„Východ je slepá ulička“
Magyar přitom v kampani stavěl na tom, že maďarskou zahraniční politiku zásadně promění, a sliboval jasný příklon k Západu. „My Maďaři máme jedinou cestu: Evropu. Cesta zpět na Východ je slepá ulička,“ prohlásil v červenci 2025 v Székesfehérváru.
Už během vítězné noci slíbil obnovit spolupráci visegrádské čtyřky (V4) a na první zahraniční cestu ve funkci premiéra vyrazil v květnu do Polska.
Během cesty projel Krakov, Varšavu a Gdaňsk. Na samostatnou návštěvu do Prahy přijíždí až téměř půl roku po nástupu do čela vlády. Bilaterální cestu na Slovensko zatím nepodnikl, Bratislavu ale v září navštívil při summitu V4.
Podle Janebové počáteční důraz Magyarovy vlády na středoevropskou spolupráci postupně zeslábl. Visegrád dál řeší společná evropská témata, jednotlivé premiéry ale zaměstnávají i jiné priority.
Magyar s Babišem přitom komunikovali už na evropských summitech. V červnu v maďarském Gödöllő se před jednáním V4 dohodli také na společném zasedání vlád, které se nyní uskuteční v Praze.
V Praze už v květnu jednala s ministrem zahraničí Petrem Macinkou také jeho maďarská kolegyně Anita Orbánová. Přijela na bezpečnostní konferenci Globsec, kde slibovala obnovu právního státu, nezávislosti institucí a svobody tisku. „Půjdeme po všech ukradených veřejných penězích, protože byly ukradeny maďarským občanům,“ prohlásila tehdy.
Co Magyar řeší doma
Péter Magyar se doma soustředí především na zúčtování s orbánismem. V kauze hospodaření nadací maďarské centrální banky skončil ve vazbě její bývalý guvernér György Matolcsy, někdejší Orbánův ministr. Vyšetřovatelé ho podezírají z hospodářského podvodu a dalších trestných činů.
Ve vazbě je také někdejší Orbánův ministr národního rozvoje Miklós Seszták. Vyšetřovatelé ho podezírají z přijímání úplatků kolem státních zakázek, mimo jiné v autobusové dopravě. Seszták vinu odmítá.
Vedle vyšetřování kauz předchozí éry chce Magyar ukázat, že dokáže zlepšit životní úroveň Maďarů. Jeho vláda v návrhu rozpočtu na příští rok slibuje zdvojnásobení rodinných přídavků a nižší daň z příjmu pro lidi s nižšími a středními výdělky. Zároveň chce zachovat třináctý důchod i podporované ceny energií pro domácnosti.
Přitom plánuje snížit deficit z letošních odhadovaných 7,5 procenta HDP na 4,9 procenta. Peníze chce získat mimo jiné omezením výdajů spojených s Orbánovým systémem a novou majetkovou daní pro miliardáře. Magyar tak rozpočet představuje jako další součást rozchodu s předchozí érou: přesměrování peněz od privilegovaných k rodinám a veřejným službám.
S Orbánovým dědictvím se naopak nerozchází v přísném přístupu k migraci. Zůstat má plot na jižní hranici. Magyar zároveň usiluje o ukončení milionového penále v eurech, které Maďarsku denně nabíhá za neplnění rozsudku unijního soudu týkajícího se azylové politiky.
Hnutí Tisza si zatím drží výrazný náskok před Fideszem. V zářijovém průzkumu agentury Medián Tiszu podporovalo 54 procent dospělé populace, zatímco Fidesz 22 procent. Oproti červenci Tisza tři procentní body ztratila a Fidesz stejně získal. Jde o pohyby v rámci statistické chyby.
V zahraniční politice Maďarska ale Magyarův nástup nepřinesl tak radikální změnu, jakou si část Evropy od Orbánova pádu slibovala. „Často byly předpoklady, že teď půjde o obrat o 180 stupňů úplně ve všem, což ale není pravda,“ říká analytička.
Orbán se s Bruselem opakovaně střetával a blokováním společných rozhodnutí si vynucoval ústupky. Zdržoval pomoc Ukrajině i sankce proti Rusku.
S Vladimirem Putinem přitom udržoval vstřícné vztahy i po začátku plnohodnotné invaze a hájil pokračující nákupy ruské ropy a plynu. Odmítal také vstup Ukrajiny do Evropské unie.
Právě ve vztahu k unijním institucím vidí Janebová nejvýraznější změnu. Magyarova vláda podle ní jedná konstruktivněji. Maďarské zájmy se ale s výměnou premiéra nepřepsaly: V migraci, energetice nebo vyjednávání evropského rozpočtu podle analytičky zůstává řada postojů podobná.
Konkrétní změny už přišly ve vztazích s Ukrajinou.
Magyar se 16. října v Bruselu sešel mezi čtyřma očima s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzce předcházela dohoda o právech maďarské menšiny na Ukrajině, po níž Budapešť přestala blokovat otevření dalších dvou částí přístupových jednání s EU.
„Dohodli jsme se na obnovení spolupráce na různých úrovních a na vzájemných návštěvách,“ uvedl po jednání Zelenskyj. Magyarovi poděkoval za solidaritu s Ukrajinou i za posun v přístupových rozhovorech.
Sbližování má ale své hranice. Ještě v úterý 27. října Maďarsko podle serveru Evropská pravda zablokovalo přípravný krok k otevření zbývajících dvou částí ukrajinských přístupových jednání. Server se odvolává na několik diplomatů EU. Magyar zároveň dál odmítá zrychlený vstup Ukrajiny do Unie.
Podle Janebové se vztahy výrazně zlepšily, o partnerství založeném na plné důvěře však zatím mluvit nelze.
Změnu maďarské politiky vůči Rusku zakotvila Magyarova vláda mimo jiné do pokynů pro maďarskou delegaci na Valném shromáždění OSN. „Chování Ruska představuje hrozbu pro Maďarsko, Evropu a světový řád,“ stojí v usnesení podepsaném Magyarem.
Dokument zároveň odsuzuje ruskou vojenskou agresi, podporuje územní celistvost Ukrajiny a uznává její právo na sebeobranu.
Ochladnutí vztahů s Moskvou ale podle Janebové neznamená, že se Maďarsko dokáže rychle zbavit závislosti na ruských energiích. Otázkou podle ní je i to, nakolik o to nová vláda stojí.
Kabinet nicméně podle agentury Reuters zvažuje nahrazení ruského Rosatomu při dostavbě jaderné elektrárny Paks a prověřuje alternativní dodavatele. Rozhodnutí zatím nepadlo, Rosatom podle svého vyjádření pokračuje v práci.
Právě v evropské politice má Magyar s Babišem na čem stavět. Podle Janebové je spojují zájmy při vyjednávání příštího rozpočtu EU i kritický pohled na dopady klimatických opatření na evropský průmysl.
Evropské peníze, konkurenceschopnost a energetická bezpečnost jsou také mezi ohlášenými tématy čtvrtečního jednání.
První společné zasedání vlád má podle analytičky AMO silný symbolický význam. Babiš s Magyarem tak rozvíjí spolupráci ve formátu, ke kterému Česko a Maďarsko nepřistoupily ani za Orbána.
