Článek
„Pokud si dnes firmy něco pořídí na finanční leasing, tak se stávající účetnictví tváří, že si nic nepořídily, protože vlastně žádná aktiva v evidenci nemají. A tohle se změní,“ řekl v debatě, kterou Seznam Zprávy uspořádaly v polovině října, Stanislav Kouba, ředitel sekce daně a cla na ministerstvu financí.
Finanční leasing na technologie nebo stroje je dnes zcela běžnou praxí a firmy se podle Kouby díky současným pravidlům mohou tvářit, jako že nic nemají.
Představme si třeba koupi osobního auta na finanční leasing. V podstatě jde o nákup na splátky. Podle dosavadních pravidel se však auto v účetnictví kupujícího, konkrétně ve finanční rozvaze, nevykazuje. Po právní stránce totiž kupující ještě není jeho vlastníkem, tím se stane až po všech splátkách.
Co je to finanční rozvaha
Finanční rozvaha (často jen rozvaha, zastarale bilance) je jedním ze základních účetních výkazů. Podává statický, okamžikový přehled o majetku podniku a o zdrojích, kterými je tento majetek financován k určitému dni (tzv. rozvahovému dni).
„A v rozvaze tedy není ani aktivum – pořízené auto, ani závazek, tedy celkový dluh ze splátek. Kupující tak vykazuje nižší stav majetku i závazků. Finanční leasing se pouze popíše v příloze účetní závěrky,“ říká 1. viceprezident Komory auditorů (KAČR) Milan Bláha.
Jistě můžeme něco vlastnit a nemusíme to využívat. A také naopak. Podle Bláhy je ale důležité, kdo z aktiva čerpá ekonomický prospěch, který se odráží ve výsledku hospodaření. A podle toho se bude nově finanční leasing vykazovat v rozvaze.
S platností nové legislativy tak může docházet k tomu, že firma bude na základě nových účetních výkazů působit zadluženěji, přestože se její skutečné peněžní závazky nezměnily. Při změně účetního zachycení leasingových smluv tedy může vzrůst EBITDA, i když se ekonomická situace podniku vlastně nezlepší.
„To se může stát, v rozvaze se totiž objeví celkový leasingový dluh. EBITDA vzroste, protože právo k užívání se bude odpisovat, a nebudou se, jak je tomu dnes, účtovat náklady na služby,“ potvrdil viceprezident KAČR s tím, že dnes se EBITDA podhodnocuje.
Významným impulsem pro modernizaci účetnictví je přechod na mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS - International Financial Reporting Standards), které určují, jak mají firmy sestavovat a prezentovat účetní závěrky. Jejich cílem je zajistit, aby byly účetní výkazy společností z různých zemí srovnatelné a transparentní.
Bez zajímavosti nezůstává ani to, jak budou na novou situaci reagovat banky. Nové zachycení leasingových smluv ve firmách logicky změní poměr vlastních a cizích zdrojů. Budou tedy banky v souvislosti s legislativními změnami měnit způsob posuzování ekonomické situace firem, kterým poskytuje úvěr?
„Obecně lze říci, že banky při posuzování úvěruschopnosti klientů vycházejí z celé řady finančních i nefinančních informací a dlouhodobě zohledňují také závazky vyplývající z leasingového financování,“ řekl k hypotéze mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata, současně ale upozornil, že konkrétní dopady případných legislativních změn bude možné hodnotit až ve chvíli, kdy bude známé finální znění zákona a souvisejících prováděcích předpisů.
Jeho slova potvrdila i manažerka externí komunikace Raiffeisenbank Štěpánka Gregorová.
„Bonitu klienta vždy posuzujeme komplexně, včetně informace ohledně využívání leasingového financování. Detailní informace o této oblasti získáváme z přílohy k účetní závěrce a podkladových materiálů, které od klientů poptáváme. Slouží jak ke zpracování úvěrových analýz, tak i k pravidelným revizím jejich bonity.“
Z pohledu bank se tedy v podstatě nejedná o nic nového, v případě vysokých úvěrů si informace o leasingových smlouvách tak jako tak zjišťují přímým dotazováním.
„Nově je ale dostanou automaticky v účetní závěrce, což posuzování úvěruschopnosti de facto zjednoduší,“ řekl v Byznys clubu expert ministerstva financí Stanislav Kouba.
Přestože nový zákon nezačne s ohledem na průtahy obvyklé při prosazování změn legislativy platit dříve než v roce 2028, účastníci debaty se shodli, že je na čase se o chystané změny zajímat a případně začít pracovat na jejich postupném zavádění do vnitropodnikových systémů.
Změny budou dopadat hlavně na velké firmy, i když ty největší podniky už podle mezinárodních standardů účtují. Důvodem bývá hlavně příslušnost v nadnárodních skupinách, které účetní vykazování v souladu s IFRS vyžadují.
„Ale jsou tu i firmy možná o něco menší, stále však v našem měřítku velké, tak těch se změny v zákoně dotknou ze všech nejvíc,“ řekl také v debatě Stanislav Kouba.
