Článek
„Zdá se, že mé kosmické lasery ovlivňující volby tentokrát nefungovaly,“ napsal vzhledem k okolnostem celkem vtipně Elon Musk poté, co bylo jasné, že ve volbách do Senátu v Texasu zvítězí James Talarico. Bývalý učitel ze San Antonia, jehož Musk nazýval podivínem, je prvním demokratem, který od roku 1988 v Texasu volby do Senátu vyhrál.
Zároveň to asi byl nejdražší souboj o senátní křeslo v historii. Musk varoval, že Talarico chce otevřít hranice a skoncovat v Americe s demokracií, a na podporu jeho soupeře, republikána Kena Paxtona, nasměroval přes 200 milionů dolarů. Pro nejbohatšího muže světa drobné, v kontextu politiky ale hodně peněz.
Není to však úplně pohádka o Davidu a Goliášovi. Talarico „posbíral“ do poloviny října skoro 150 milionů dolarů a podporoval ho také nezávislý volební výbor (Super PAC) s penězi Reida Hoffmana, spoluzakladatele LinkedInu. A protože kandidát nakupuje televizní čas za výhodnější sazby než podpůrné výbory, byl v reklamním zásahu v televizích rozdíl ještě menší, než napovídá účetnictví. Jinými slovy, nebylo to vítězství „chudého hocha“ nad „bilionářem“ (tím byl Musk krátce letos v červnu).
A pak, je třeba se na tenhle souboj dívat v kontextu celých voleb. Demokraté získali obě komory Kongresu a v samotném Texasu, kde Trump před dvěma lety zvítězil s náskokem čtrnácti bodů (a kde demokraté nevyhráli celostátní volby od roku 1994), padl i celkem oblíbený guvernér Greg Abbott. Musk neprohrál s nějakým nýmandem. Prohrál v celonárodním referendu o tom, zda je Donald Trump v polovině svého druhého prezidentského období ještě způsobilý vést Ameriku.
Talarico byl loni v létě u Joea Rogana, v nejsledovanějším podcastu na světě, a tam prohlásil, že paradigmatem politiky dnes není souboj pravice a levice, ale těch „nahoře“ s těmi „dole“. Stěžoval si, že lidé neznají miliardáře, kteří zásadně ovlivňují texaskou politiku. Myslel dva ropné byznysmeny, nikoli Muska. Ale ten nakonec v předvolební kampani vzal „zviditelnění bohatých“ na sebe.
V projevu po zvolení to Talarico pojmenoval celkem přesně: ve své kampani porazil a) nejbohatšího muže světa, b) nejmocnějšího muže světa a c) washingtonský establishment.
Paradox je, že nejspíš Elon Musk víc prohrál, než Talarico vyhrál. Což lze jednoduše vysvětlit: Texas je státem, kam se šéf Tesly, SpaceX a Boring Company přestěhoval v roce 2020, aby unikl před vysokými daněmi a progresivistickou politikou demokratů vládnoucích v Kalifornii. Do Texasu přemístil i své firmy.
No a teď má Texas nejen nového senátora Talarica, ale také guvernérku Ginu Hinojosovou, která část kampaně založila na tvrzení, že dosavadní guvernér Greg Abbott „pracuje“ pro Muska. Slíbila rovněž moratorium na výstavbu nových datových center.
Jde o hodně velké téma, které je trochu ve stínu politických sporů o válku s Íránem, vztahy k imigrantům či podporu Putina. Pro budoucnost Ameriky i světa je však minimálně stejně důležité.
Stavba datových center se stala pro Američany jakýmsi referendem o umělé inteligenci. Což znamená, že se nedebatuje o tom, že nás AI může připravit o práci nebo dokonce zničit (nikdo nechce být zpátečníkem, který nerozumí moderním technologiím), ale o tom, zda a kde postavit datová centra. Ta jsou pro budoucnost AI naprosto klíčová. A ukazuje se, že v okolí svého bydliště stavby těchto velkých, na spotřebu vody i elektřiny náročných objektů nikdo nechce.
V Texasu se přitom plánuje 27 procent celkové americké kapacity těchto center, zásadních pro rozvoj AI (nebo „Superinteligence“, jak nakázal říkat Trump). Banka Jefferies odhaduje, že moratorium ohrožuje projekty o výkonu 13,3 gigawattu. A že to voliči berou jako zásadní, dokazuje také to, že v závěru kampaně vyhlásil „pauzu“ v připojování nových datacenter k síti i republikán Abbott.
Moratorium zatím není a hned tak nebude. V lednu sice nastoupí do úřadu Hinojosová, ale bude mít proti sobě texaský parlament ovládaný republikány.
Více o tématu:
Musk se každopádně bude asi zase stěhovat, dosluhující floridský guvernér (a bývalý prezidentský kandidát) Ron DeSantis už dal najevo, že Florida má o nejbohatšího Američana a jeho firmy zájem.
Jenže i Florida, jakkoli nyní bezpečně republikánská, má stejnou vadu jako Texas. Nemusí se zdát vadou velkou, ale každopádně je početná. Ano, řeč je o voličích. Musk měl v Texasu v úterních volbách jen jeden hlas, jako všichni. A pokus nakoupit další nevyšel.
I proto lze rozumět dalšímu Muskovu vtipu krátce po vyhlášení voleb: „Datová centra ve vesmíru teď vypadají docela lákavě.“
