Článek
Kolem zvýšení poplatků za odběr podzemní vody se právě vede horká veřejná debata. V pozadí zájmu přitom zůstává další návrh, který může změnit účty domácností za vodu. Ministerstvo zemědělství v novele „vodního zákona“ navrhuje zrušit zákonné osvobození od plateb stočného za dešťovou vodu. Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením a ministerstvo nyní vyhodnocuje připomínky.
Nová povinnost by se týkala vlastníků rodinných i bytových domů, odkud se srážková voda ze střech a zpevněných ploch odvádí do veřejné kanalizace.
Podle modelových propočtů ministerstva by například za rodinný dům s odvodňovanou plochou 150 metrů čtverečních roční platba dosáhla přibližně 4 100 korun. U jednoho bytu v modelovém bytovém domě by šlo přibližně o 800 korun ročně. Záležet bude na velikosti odvodňovaných ploch, tedy střechy nebo dvora, místních srážkách a ceně stočného.
Důvodů pro navrhovanou změnu je víc. „Vedle podpory zadržování a využívání srážkové vody jde také o snížení zatížení kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod, omezení znečišťování vodních toků při intenzivních srážkách a spravedlivější rozdělení nákladů na odvádění srážkových vod mezi odběrateli,“ uvádí ministerstvo.
Po zrušení zákonné výjimky dlouhodobě volá sdružení SOVAK, které zastupuje vodárenské společnosti. Proti změnám, a na stranu domácností, se naopak nyní postavilo několik organizací. Sdružení místních samospráv argumentuje nepřiměřenou finanční zátěží na domácnosti. Vládní plány kritizuje také Občanské sdružení majitelů domů.
Paradox levnějšího stočného
Ministerstvo tvrdí, že rozšíření platební povinnosti může naopak snížit jednotkovou cenu stočného. Náklady vlastníků a provozovatelů kanalizací na odvádění a čištění odpadních vod by se totiž rozpočítaly mezi větší množství fakturované vody. Některým domácnostem by tak podle resortu mohly klesnout i celkové roční platby.
„Při zohlednění tohoto předpokladu modelové výpočty dokonce ukazují možnost snížení celkových ročních plateb, a to přibližně o 1 550 Kč u čtyřčlenné domácnosti v rodinném domě a o 375 Kč u dvoučlenné domácnosti v bytovém domě,“ odpovědělo ministerstvo.
Co je vodné a stočné a kolik stojí?
Vodné: platba za dodávku pitné vody do domácnosti.
Stočné: platba za odvádění a čištění odpadní vody v kanalizaci. Stočné tvoří přibližně polovinu celkové platby, někde trochu méně než 50 procent, jinde (například v Praze) naopak mírně více.
Ceny: v roce 2025 činil celostátní průměr vodného a stočného 128 Kč/m³ včetně DPH. V roce 2026 stojí kubík v Praze 157,21 Kč, v Českých Budějovicích 93,15 Kč (zde se účtuje také pevná složka).
Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Pražské vodovody a kanalizace, ČEVAK
Na straně některých kritiků však převládají pochybnosti. „Myslíte si, že dojde k reálnému snížení vodného stočného? Já tomu nevěřím, skoro bych se s vámi vsadil. A myslím, že je to celé nedomyšlené,“ reaguje Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů.
Upozorňuje například na to, že starší činžovní domy v husté zástavbě často nemají prostor pro retenční nádrže ani vsakování a výstavba těchto systémů je ekonomicky nákladná. Podle sdružení nová platba nebude motivovat ke změně hospodaření s vodou, ale pouze zvýší náklady na bydlení.
Zrušení výjimky kritizuje také Sdružení místních samospráv ČR. „Navrhujeme zachovat osvobození pro domácnosti a pohřebiště. Nová povinnost by pro ně znamenala nepřiměřenou finanční zátěž a provozovatelům kanalizací by přinesla výraznou administrativu neúměrnou přínosu,“ uvedl předseda sdružení Petr Halada.
Vodárny proti majitelům
Vodárenský sektor dlouhodobě považuje současné osvobození za nespravedlivé, protože náklady na odvádění srážkové vody nesou jiní plátci stočného. Ředitel SOVAK Vilém Žák připouští, že za určitých okolností by zrušení výjimek mohlo stočné snížit, ale neslibuje, že se to skutečně stane.
Někteří lidé zaplatí méně, protože dešťovou vodu vsakují, a jiní více.
Za odvádění dešťové vody do kanalizace už dnes na rozdíl od domácností platí například průmyslové podniky, logistická centra, obchodní komplexy či administrativní budovy. Nespravedlnost podle Žáka spočívá právě v tom, že náklady na odvádění srážkových vod z osvobozených nemovitostí se přenášejí na ostatní plátce stočného, tedy nejen firmy, ale nepřímo i samotné domácnosti.
Podle Svazu měst a obcí může rozšíření platební povinnosti alespoň dočasně snížit cenu stočného za kubík vody. Nemusí však znamenat nižší účty pro všechny domácnosti. Rozhodující bude zejména množství dešťové vody, které jednotlivé nemovitosti odvádějí do kanalizace.
„Cena stočného minimálně dočasně klesne – rozpočítá se mezi více kubíků vody, která již dnes na čističky teče, ale není zpoplatněná. Ovšem účet za stočné je sazba za kubický metr krát počet těchto kubických metrů, a to se nezmění. Takže někteří lidé zaplatí méně, protože dešťovou vodu vsakují, a jiní více,“ upozorňuje Dan Jiránek, ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí.
Výrazně podle něj mohou být zasaženy obecní rozpočty, zejména kvůli novému zpoplatnění dešťové vody odváděné z místních silnic a chodníků. Obce by tak musely část prostředků vynaložit na nové platby namísto financování jiných veřejných služeb.
Popsaná změna měla podle původního návrhu začít platit od července 2027. Ministerstvo zemědělství na dotaz Seznam Zpráv dodalo, že aktuálně zvažuje její odložení nejméně o tři roky. Vysvětluje to administrativní náročností a nutností upravit smlouvy mezi vodárenskými firmami a odběrateli.
