Hlavní obsah

České milionáře víc než inflace trápí budoucnost státu

Foto: Ground Picture, Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Čtyři z pěti českých dolarových milionářů mají většinu investic doma, přestože se obávají fungování státu a vývoje Evropy. Na možné otřesy se připravují rozložením majetku, ukazuje průzkum J&T Banky.

Článek

Čeští dolaroví milionáři vnímají hrozby pro svůj majetek jinak než široká veřejnost. Zatímco veřejnost zmiňuje především inflaci a drahé energie, milionáři se více soustředí na fungování státu, postavení Evropy ve světové ekonomice a mezinárodní konflikty.

Přes tyto obavy ale nepočítají s odchodem z České republiky. Většinu investic stále drží doma a případná rizika se snaží omezovat hlavně tím, že část majetku mají také v zahraničí.

Vyplývá to z letošního průzkumu J&T Banka Wealth Report. Špatného fungování státu v budoucnu se obává 42 procent dotázaných českých dolarových milionářů. Klesající konkurenceschopnost Evropy vůči Spojeným státům a Číně označilo za hrozbu 38 procent.

Významnou roli v jejich odpovědích hraje také bezpečnostní situace. Mezi čtyřmi nejčastěji uváděnými hrozbami se objevily válka na Ukrajině a dopady krize na Blízkém východě.

„Kdo v Česku vlastní nebo řídí firmu a má tu většinu majetku, sleduje víc než veřejnost dlouhodobé otázky, jako jsou předvídatelná pravidla nebo schopnost Evropy držet krok s USA a Čínou. Geopolitika se navíc definitivně stala součástí investičního rozhodování vzhledem ke svým dopadům na ceny energií, inflaci i hospodářský růst,“ říká Adam Ruschka, ekonom J&T Banky.

Průměrný věk českých dolarových milionářů je podle průzkumu 59 let a majetek si zpravidla vybudovali podnikáním nebo profesní kariérou. Většina z nich je stále pracovně aktivní a řada nadále vlastní či řídí firmu. Změny podnikatelských podmínek tak mohou ovlivňovat jejich příjmy i hodnotu majetku.

Majetek jistí v zahraničí

Obava z dalšího vývoje však neznamená, že by se připravovali na stěhování. Nejčastější pojistkou je držení části majetku v cizích měnách a rozložení investic mezi více zemí. Někteří si pořizují fyzické zlato nebo vlastní zdroj energie. Druhé občanství či rezidenci v jiné zemi má nebo zvažuje jen menší část dotázaných. Čtvrtina naopak žádný z těchto kroků nepodnikla.

Z těch, kteří odpověděli na otázku o rozložení investic, mají zhruba čtyři z pěti většinu investic v Česku. Zahraniční investice tedy pro ně většinou nepředstavují náhradu domácího podnikání a majetku, ale jejich doplněk. Jeden z účastníků hloubkových rozhovorů, které byly součástí výzkumu, popsal důvody pro rozložení rizika takto:

„Zahraničí jsem se dlouho vyhýbal, protože jsem tomu tady rozuměl. Až postupně mi došlo, že v Česku mám firmu, domy, příjmy, úplně všechno. Stačí jeden problém v jedné malé zemi a zasáhne mě ze všech stran.“

Vztah k tuzemsku se podle průzkumu projevuje i v představách o budoucnosti rodiny. České vysoké školy by dětem nebo vnoučatům doporučily zhruba tři čtvrtiny dolarových milionářů. Zároveň by naprostá většina podpořila jejich studium na kvalitní univerzitě v zahraničí, i kdyby tam děti měly strávit delší dobu.

Majetek dál roste

Navzdory nejistotě většina bohatých respondentů uvádí, že jejich majetek dál roste. Letos si polepšilo 85 procent dotázaných, zpravidla však méně výrazně než v předchozím roce. Další růst svého jmění očekává 79 procent z nich.

Za majetkovým růstem už nestojí pouze vlastní firmy a příjmy z práce. Stále významnější roli mají investice do akcií a do neveřejně obchodovaných společností, označované jako private equity. Právě od nich oslovení milionáři často očekávají další zhodnocení.

U bytů a domů určených k investování je jejich pohled opatrnější. Podle podrobné zprávy za poslední rok výrazně přibylo těch, kteří očekávají pokles cen rezidenčních nemovitostí. Neznamená to však, že by se jich bohatí Češi hromadně zbavovali. Většina majitelů své nemovitosti dál drží.

Změny jsou patrné také v používání umělé inteligence. Tu dnes využívá naprostá většina dotázaných milionářů, při rozhodování o penězích však stále dávají přednost člověku. Pokud by se doporučení AI výrazně rozešlo s radou člověka, s nímž řeší své finance, většina by se přiklonila k lidskému poradci.

Umělou inteligenci zároveň považují za investiční příležitost, přestože se mnozí obávají možné technologické bubliny.

Předání majetku

Vedle ochrany a zhodnocování majetku přibývá další otázka - co s ním bude, až jeho majitel přestane pracovat. Podrobnější Wealth Report uvádí, že přesný plán, kdo a jak majetek převezme, má pouze 30 procent dolarových milionářů. Přibližně polovina o předání uvažuje, ale zatím nemá jasno. Nejčastěji řeší shodu v rodině a vlastní zajištění po odchodu z podnikání.

„Generace, která po revoluci zakládala firmy, je dnes kolem šedesátky a investice pro ni začínají být tím, čím dřív byla firma. S tím se mění i naše rozhovory. Zatímco dřív se točily kolem toho, jak rychle růst, dnes se mnohem častěji ptají, jak ochránit, co již vybudovali, a jak to jednou dobře předat dětem. Je v tom méně adrenalinu a víc odpovědnosti,“ říká Alena Tkáčová, obchodní ředitelka J&T Banky.

S přibývajícím věkem se do obav o majetek promítá také zdraví a schopnost dál pracovat. Zdravotní potíže označují milionáři za největší osobní riziko, následuje vyhoření. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že v posledních letech vědomě ubraly z pracovního tempa ve prospěch osobního života.

Průzkum pro J&T Banku uskutečnila v září 2026 agentura Perfect Crowd. Zapojilo se do něj 335 českých a 141 slovenských dolarových milionářů, tedy lidí s investovatelným majetkem v hodnotě nejméně jednoho milionu amerických dolarů. Na vybrané otázky odpovídal také reprezentativní vzorek české a slovenské populace. Výzkum doplnilo 25 hloubkových rozhovorů.

Sledujte náš investiční projekt

Jak investují profesionálové? Pět finančních institucí sestavilo modelová portfolia, jejichž vývoj budou Seznam Zprávy Byznys dlouhodobě sledovat.

Podívejte se s námi, které investiční sázky vycházejí, které se dostávají pod tlak a jak profesionálové svá portfolia v průběhu času mění.

Základní pravidla investičního projektu

  • Každá zapojená instituce sestavila pro projekt vlastní modelové investiční portfolio.
  • Na začátku má každý účastník k dispozici virtuálních 100 tisíc korun.
  • Portfolio může obsahovat maximálně deset pozic, a to v podobě akcií a ETF.

Doporučované