Hlavní obsah

Cash Only: Česko prosperuje i navzdory politikům

Foto: Úřad vlády, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Česká vláda nevytváří úplně přátelské prostředí pro byznys. Navzdory tomu čeští podnikatelé dokázali uspět a česká ekonomika má šanci na výrazný růst.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Dlouhodobě se mi zdá, že největší čeští investoři dokázali uspět hlavně v odvětvích, která byla v minulé dekádě na černé listině bank i institucionálních investorů.

EP Group Daniela Křetínského či Sev.en Global Investments Pavla Tykače v energetice, Allwyn Karla Komárka v hazardním průmyslu či CSG Michala Strnada a další ve zbrojním průmyslu. Tito podnikatelé vybudovali svůj byznys v oborech, kterým ještě před pár lety mnozí předpovídali útlum.

„Energetika, obrana, logistika nebo maloobchod jsou sektory, bez kterých moderní společnost nemůže fungovat. To, že některé z nich byly po určitou dobu méně populární u institucionálních investorů, ještě neznamená, že nejsou zásadně potřebné pro společnost ani že postrádají ekonomický smysl. Myslím, že čeští podnikatelé v tomto ohledu prokázali značnou odvahu i schopnost realizovat mezinárodně významné transakce,“ odpověděl na tuto otázku v rozhovoru pro Seznam Zprávy nejbohatší Čech Daniel Křetínský.

Kvůli bezpečnostní situaci masivně roste například exportně orientovaný obranný průmysl, který je přímo závislý na rozpočtech cizích států. Podle aktuální analýzy Erste Group dosáhl vývoz vojenského materiálu z Česka za rok 2025 rekordních 112,6 miliardy korun. Pro srovnání, před rokem 2021 se roční export pohyboval v průměru kolem 16 miliard korun.

V Česku je průmysl oproti zbytku Evropské unie mnohem silnější (cca 24 až 25 % HDP). Tahounem přitom dosud byl automobilový průmysl, který tvoří zhruba pět procent celé ekonomiky a včetně navázaných dodavatelů až 10 procent. Jeho role sice utrpěla stagnací v Německu, ale výroba aut bude zřejmě i dál tvořit podstatnou část českého HDP. Loni například v tuzemsku ohlásila 17miliardovou investici japonská Toyota.

Češi totiž reagují na trend elektromobility a zelených technologií obecně. Právě to by mohl být pro průmysl nový zdroj přidané hodnoty a tvorby kvalitních pracovních míst ve strojírenství či elektrotechnice. Světové tržby zelených produktů překročily v roce 2024 hranici dvou bilionů dolarů a očekává se jejich další výrazný růst.

Technologičtí nováčci

Osobně věřím, že se v Česku podstatně rozvine ještě jeden specializovaný obor, a to technologické startupy. Před pár dny jsme viděli úspěšný prodej kyberbezpečnostního startupu Aisle kanadské společnosti Cohere.

Zakladatelům Ondřeji Vlčkovi, Stanislavu Fořtovi a Jaye Baloo se povedlo po necelých dvou letech prodat firmu za 350 milionů dolarů (cca 7,6 miliardy korun). Viděli jsme i prodej třetinového podílu ve firmě CDN77, která dodává technologie pro přenos internetového obsahu a má podpořit další globální růst firmy.

Příkladů je víc, včetně online prodejce Rohlík.cz a startupu Duvo.ai (oba vybudoval Tomáš Čupr), nadšenců z technologické rakety Second Foundation či technologického obchodníka na amerických burzách Equilibre Technologies, který získal před prázdninami investici oceňující firmu na půl miliardy dolarů.

Společnost EquiLibre Technologies plánuje postavit největší výpočetní kapacity v tuzemsku, přičemž by mohla volné kapacity sdílet i se studenty ČVUT apod. (Předpokladem samozřejmě je, že alespoň část vytvořené hodnoty zůstane v Česku, tedy že zakladatelé budou svůj zisk reinvestovat v tuzemsku a tvořit nová pracovní místa).

V příštích dnech se navíc podle informací Seznam Zpráv ohlásí transakce mladé české firmy, která vytvoří nejhodnotnější český startup. Tyto úspěchy mají potenciál povzbudit další studenty či absolventy technických oborů, aby realizovali své nápady.

Věřím, že tomu nezabrání ani kroky současné české vlády (a těch budoucích), které nepřispívají k tomu, aby v Česku vzniklo přátelské podnikatelské prostředí. Vizte třeba zmatečnou debatu o sektorových daních.

„Právě veřejné instituce mohou vytvořit pro růst produktivity vhodné prostředí, právním rámcem a vhodně nastaveným daňovým systémem (např. zrychlené odpisy), flexibilním trhem práce, fungující infrastrukturou a podporou základního výzkumu,“ jak píše v komentáři ekonom Tomáš Dvořák.

Jinými slovy, problém je v tom, že neroste produktivita práce a tím pádem mzdy. I v tom je role státu.

Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované