Hlavní obsah

54,4 stupně Celsia. V Údolí smrti možná naměřili teplotní rekord historie

Foto: Profimedia.cz

Údolí smrti (Death Valley), Kalifornie, USA

Reklama

17. 8. 2020 20:02

Údolí smrti v americkém státě Kalifornie zaznamenalo možná nejvyšší teplotu na Zemi v historii měření. Ta měla vyšplhat na 54,4 stupně Celsia. Informovala o tom BBC.

Článek

Teplotní rekord v současnosti ověřuje Americký meteorologický ústav (NWS). Rekord měl padnout v době, kdy americké západní pobřeží sužuje vlna extrémních veder. Teploty by však v následujícím týdnu měly ještě růst.

Extrémní podmínky vyústily v Kalifornii například ve dvoudenní výpadek elektřiny (tzv. blackout) kvůli extrémní spotřebě energie na klimatizování.

Jaké jsou předchozí rekordy?

Sobotní měření se odehrálo v zátoce Furnace v Údolí smrti. Předchozí teplotní rekord byl naměřen ve stejném údolí v roce 2013. Tenkrát teplota dosáhla na 54 stupňů Celsia.

Sto let staré měření z Údolí smrti, při kterém teploty měly dosáhnout až na 56,6 stupně, je velmi diskutované. Současní experti se domnívají, že měření bylo chybné stejně tak, jako mnohé jiné extrémně vysoké záznamy ze stejného léta.

Podle analýzy z roku 2016, kterou vypracoval historik meteorologie Christopher Burt, byly ostatní záznamy z roku 1913 z regionu v nesouladu se záznamem z Údolí smrti.

Další teplotní rekord byl zaznamenán v Tunisku v roce 1931, kdy bylo naměřeno 55 stupňů. Tento záznam historik Burt rovněž vyvrací. Tvrdí, že stejně tak, jako další záznamy z Afriky z koloniální éry, nejsou důvěryhodné.

Současná vlna veder

Horko, které v posledních dnech trápí Spojené státy, praží na území od Arizony na jihozápadě země po délce pobřeží až po stát Washington, který leží na severozápadě. Vrchol teplotního růstu meteorologové předpovídají na pondělí a úterý. Klesat by teploty měly až ke konci týdne. Parné počasí ale bude trvat po dalších 10 dní.

Se stoupajícími teplotami zaznamenala Kalifornie v sobotu i vzácný meteorologický úkaz, takzvané „hořící tornádo“. Bylo zachyceno v okresu Lassen.

Kalifornie rovněž hlásí energetický pohotovostní stupeň tři. Znamená to, že poptávka po elektřině přesahuje zásoby. Region je totiž z části závislý na větrné a solární energii. Obyvatelé ale kvůli vlně veder hojně využívají energii na klimatizování prostor. Energetická síť je tedy přetížená a hrozí jí poruchy. Stát se tak snaží vyhnout kompletnímu výpadku elektřiny řízenými výpadky.

Jaké jsou dopady extrémního horka?

Období „extrémního horka“ definují úřady jako periodu dvou až tří dní, kdy teploty přesahují 32 stupňů Celsia. Dalším znakem je i humidita (vlhkost ovzduší).

Americká Centra pro prevenci a kontrolu onemocnění (CDC) tvrdí, že si extrémní horka ve Spojených státech vyžádají v průměru více životů, než jakékoliv jiné extrémní meteorologické podmínky, jakými jsou například mrazy, záplavy či hurikány.

Okamžité efekty na lidské tělo jsou dehydratace, křeče z horka i smrtelné úpaly. Horko může rovněž podpořit zhoršení již existujících nemocí, například respiračních onemocnění, nemocí srdce i ledvin, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).

Horka mají vliv i na infrastrukturu. Kromě energetických sítí může uzemnit letadla, způsobit „tání“ silnic a nebezpečně přehřívat interiéry aut. Dopad mají i na zemědělství. Nejenže mohou spálit rostliny, horko také pomáhá šíření nemocí, které je napadají.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované