Hlavní obsah

75 let poté. Svět si v Osvětimi připomněl hrůzy holokaustu

Foto: Profimedia.cz

785. výročí osvobození Osvětimi si připomněli na místě i pamětníci.

Přesně před 75 lety osvobodila Rudá armáda německý nacistický vyhlazovací tábor Osvětim, svět si tak 27. ledna připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu. V táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Z 50 000 československých občanů přežilo věznění v Osvětimi jen 6000.

Článek

Poláky organizované připomínky se v pondělí odpoledne zúčastnilo na 3000 hostů, mezi nimi 200 přeživších holokaust a také představitelé desítek států. Z Prahy přiletěl premiér Andrej Babiš. V Osvětimi je i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Osvobození v 15:30

Program začal už dopoledne položením květin u takzvané zdi smrti, kde probíhaly popravy vězňů. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

Foto: Profimedia.cz

Položení květin u takzvané zdi smrti.

„Tohle výročí, tahle paměť, ten symbol, kterým je osvobození Osvětimi, ukazují jeden z nejdůležitějších základů poválečné Evropy a světa,” cituje polský deník Rzeczpospolita ředitele památníku a muzea v Osvětimi Piotra Cywińského.

Hlavní ceremoniál začal v 15:30 projevem polského prezidenta Andrzeje Dudy. Právě v tento čas před 75 lety dorazili do Osvětimi sovětští vojáci. Na místě našli zhruba 7000 vyčerpaných, vyhladovělých a umírajících vězňů převážně židovského původu. Nacisté tábor opustili 10 dní předtím.

Foto: Profimedia.cz

Bývalý německý nacistický vyhlazovací tábor Osvětim.

„My v Polsku dobře známe pravdu o tom, co se tu dělo, protože nám o tom vyprávěli Poláci, kterým Němci vytetovali táborová čísla,“ řekl v úvodním projevu polský prezident. „Polská republika se stala prvním cílem napadení nacistického Německa, vytvořila největší odbojové hnutí proti třetí říši a naši vojáci bojovali proti Němcům na všech frontách 2. světové války,“ řekl také Andrzej Duda.

Po Dudovi promluvili čtyři přeživší. „Nevím, jestli je to skutečnost nebo sen, že jsem tu s vámi po 75 letech,” řekla přeživší Batševa Daganová. Před hosty zavzpomínala na zážitky z tábora.

Spor o historii

Duda, který nedávno nedorazil na připomínku obětí holokaustu do Jeruzaléma, se v pondělí sešel v Osvětimi s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Vztahy mezi Varšavou a Tel Avivem jsou v posledních letech komplikované.

Jeruzalémskou připomínku i polský prezident bojkotoval kvůli ostrému polsko-ruskému sporu o výklad historie 2. světové války. Duda akci kvůli účasti ruského prezidenta Vladimira Putina, který svaluje vinu za válku na Polsko, považoval za zpolitizovanou.

Rivlin a Duda společně položili květiny u pomníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět.

Osvětimské připomínky se týká i průzkum agentury IBRiS. Poláků se ptal na to, jaký charakter by měla akce mít. Podle 75 procent dotázaných má jít o připomínku všech obětí německého vyvražďování – nezávisle na národnosti nebo víře. Téměř 17 procent lidí uvedlo, že má jít především o moment připomínky německé okupace Polska, a 5,4 procenta, že má jít o silnou polskou odpověď ruskému výkladu dějin.

Související témata:

Doporučované