Hlavní obsah

Madagaskar čelí „hororu jako z filmu“, lidé nemají co jíst

Foto: Profimedia.cz

Místní žena při chytání kobylek, které napadají pole místních.

Reklama

25. 8. 15:47

Madagaskar zažívá jako první země na světě klimatickou změnou způsobený hladomor. Podle OSN jsou v jeho důsledku desítky tisíc lidí vystaveny „katastrofálnímu nedostatku“ jídla a potravinové nouzi.

Článek

„Moje děti a já už je jíme každý den po dobu osmi měsíců,“ cituje britská BBC ženu jménem Tamaria a matku čtyř dětí, která v rukou drží kobylky. „Nemáme absolutně co jíst, kromě kaktusových listů,“ uvádí Bole, matka tří dětí a vdova, jíž muž zemřel hlady. „Co dodat. Náš život je jen o hledání kaktusových listů. Pořád a pořád dokola, abychom přežili,“ dodává. Příběhy těchto dvou žen nejsou ojedinělé. Světová média přinášejí další svědectví lidí, kteří radši než jistou smrt hladem volí konzumaci neznámých rostlin a plodů, co jim leckdy mohou uškodit.

„Osekám ostny (kaktusu) nožem. Je to strašné, je to hořké a lepí se to na patro. I když to uvaříte, tak to nemá chuť. Jen jsme potom slabší,“ stěžuje si matka devíti dětí Rahovatae pro server Al-Džazíra.

Katastrofické následky klimatických změn jsou patrné především v izolovaných zemědělských komunitách na jihu ostrova. „Je to bezprecedentní situace. Ti lidé neudělali nic, co by přispělo ke klimatickým změnám. Nespalují fosilní paliva. A přesto nesou tíhu klimatických změn,“ uvedla ředitelka komunikace Světového potravinového programu (WFP) Shelley Thakralová. „Tento hladomor je způsobený klimatickou změnou a ne žádnými konflikty,“ dodala.

Podle OSN čelí nejvyššímu stupni hladomoru a potravinové nouzi 30 tisíc Madagaskařanů. Situace by se mohla dále zhoršit na podzim, kdy v zemi začíná tzv. „hubené období“ před sklizní.

Období sucha jsou přitom pro africký ostrov běžná. Podle expertů je ale to aktuální jedno z nejhorších za posledních čtyřicet let. Výkonný ředitel WFP David Beasley označil již na konci července situaci v regionu za „hororový film“, který dožene „k slzám i ty nejostřílenější humanitární pracovníky“.

WFP ani madagaskarská vláda neeviduje v souvislosti s hladomorem žádné statistiky úmrtí, podle agentury AFP ale zemřelo v důsledku nynějšího hladomoru minimálně 340 lidí.

Dopady potravinové krize jsou patrné i ve větších městech na jihu, kde děti prosí na ulici o jídlo. „Ceny na trhu se zvyšují, a to až třikrát nebo čtyřikrát. Lidé jsou nuceni prodávat půdu, aby získali peníze a koupili si jídlo,“ popisuje další úskalí pracovnice v jedné z místních charit Tsina Endorová.

Řešení vidí experti ve vytvoření systému na zadržování vody v době dešťů. „Myslíme si, že v krátkodobém hledisku toho můžeme udělat hodně. Můžeme vždy předpovědět, kdy bude pršet nad rámec normálu a zemědělci následně tuto informaci mohou využít a zvýšit tak svou úrodu,“ uvádí například Chris Funk z Univerzity v Santa Barbara v americké Kalifornii. „Z několika úhlů pohledu může být tohle (hladomor) silným argumentem pro lidi, aby změnili svůj přístup,“ zamýšlí se nad možným pozitivem madagaskarská vědkyně Rondro Barimalaová z Univerzity v Kapském městě.

Řešit bezútěšnou situaci se vyslovila i tamní vláda, která se zavázala zafinancovat desítky podpůrných programů. Podle OSN bude Madagaskar potřebovat na následujících několik měsíců prostředky v hodnotě 78,6 milionů dolarů.

OSN již dříve varovala před hladomorem i v dalších částech světa. V nově zveřejněné zprávě z konce července uvedla, že nedostatek potravin a hlad může v určité formě postihnout přes 41 milionů lidí, pokud se jim nedostane urychlené humanitární pomoci. Kromě Madagaskaru, patří mezi ty nejvíce ohrožené etiopský region Tigraj, Jemen, Jižní Súdán a sever Nigérie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované