Hlavní obsah

Ani jeden splněný cíl. Svět podle OSN v ochraně přírody selhává

Foto: Profimedia.cz

Více než šedesát procent světových korálových útesů čelí ohrožení, Velký bariérový útes může do roku 2050 zmizet.

Reklama

16. 9. 12:39

K plnění dvaceti cílů, které mají pomoci k ochraně životního prostředí, se před deseti lety zavázala většina států světa. Podle zprávy OSN je ale k jejich plnění velmi daleko, částečně se podařilo splnit pouze několik málo z nich.

Článek

V řijnu 2010 v japonské Nagoje se téměř dvě stovky zemí prostřednictvím svých ministrů pro životní prostředí zavázaly, že napomohou zastavit nejrozsáhlejší vymírání druhů od vyhynutí dinousaurů. Státy se tehdy dohodly na strategii OSN známé jako „dvacet cílů z Aiči“, což je oblast, kde leží město Nagoja.

Země se zavázaly například ke zvětšení rozlohy přírodních rezervací z původních deseti procent rozlohy Země na sedmnáct. Stejně tak mělo dojít k rozšíření chráněných mořských oblastí, z tehdejšího jednoho procenta na deset. K dosažení cílů přitom mělo dojít do konce roku 2020.

Jenže podle poslední zprávy OSN nedošlo k úplnému splnění ani jednoho z dvaceti vytyčených cílů. Světové vlády tak selhávají už druhou dekádu po sobě. Ačkoli došlo k jistému pokroku, nadále v některých oblastech mizí přirozená prostředí, obrovskému množství živočišných druhů hrozí vyhynutí kvůli působení člověka a na činnosti ničící životní prostředí nadále ze státních peněz míří okolo 500 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun).

Částečně se podle zprávy OSN podařilo splnit pouze šest cílů. Zatímco se vládám nepodařilo dosáhnout rozšíření přírodních rezervací ani chráněných mořských oblastí, zvýšilo se alespoň množství chráněných oblastí biologické rozmanitosti (z 29 % jejich celkového počtu na 44 %). Stejně tak se výrazně omezilo šíření invazivních druhů a nemocí, které tyto druhy šířily.

Podle OSN tak nečinnost v tomto odvětví podkopává cíle Pařížské dohody o klimatické krizi a cíle udržitelného rozvoje. Tajemnice Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mremaová se pak domnívá, že lidstvo stálo „na křižovatce, kde se rozhodovalo, v jakém světě budou žít budoucí generace“. „Čím více lidstvo neudržitelným způsobem zneužívá přírodu a její přínos lidem, tím více podkopává své vlastní zdraví, bezpečnost a prosperitu,“ cituje The Guardian Mremaovou.

Dvacet cílů z Aiči tvoří celkem šedesát jednotlivých aspektů, u nichž vědci sledují dopad lidského jednání a na základě změn pak posuzuji, zda byl daný cíl splněn nebo ne. Z nich ale během deseti let od stanovení cílů země světa splnily jen sedm, v dalších 38 došlo k určitému pokroku, ve 13 k žádnému a u dvou chybí údaje, aby bylo možné jejich plnění posoudit.

Některé splněné cíle navíc klamou tělem, míra světového odlesňování sice od roku 2010 klesla o třetinu, situace v deštných pralesích se ale nikterak nezlepšila a nadále dochází k ničení nejbohatších ekosystémů na planetě. Nadále také mizí mokřady a sladkovodní ekosystémy zůstávají kriticky ohroženy.

K pokroku došlo i v oblasti rybolovu, opět ale pouze v omezené míře. Podíl nadměrně lovených mořských živočichů se za poslední desetiletí zvýšil o třetinu a během nešetrného rybolovu umírá velké množství druhů, které nejsou primárním cílem lovu. Státy tak nesplnily ani tento cíl, ve kterém se zavázaly „udržitelně spravovat a lovit všechny populace ryb a bezobratlých“.

Nadále přetrvává problém v oblasti plastového odpadu, který výrazně „poškozuje fungování ekosystému a biologickou rozmanitost po celém světě“. V oceánech se dosud nashromáždilo přibližně 260 000 tun plastů, které mají závažné dopady na mořské ekosystémy, často s dosud nezjištěnými důsledky. Nejvíce hned po plastech přibývá v oceánech elektroniky, což je podle zprávy dáno nadspotřebou těchto přístrojů.

Více než 60 % světových korálových útesů je stále ohroženo, a to zejména kvůli nadměrnému rybolovu a destruktivním praktikám, a cíl minimalizovat hrozby pro korálové útesy do roku 2015 nebyl splněn, k jeho splnění nedojde ani letošní rok. Velký bariérový útes, největší korálový útes na planetě, by mohl podle vědců zmizet do roku 2050. Každý rok čím dál větší plocha vybledne, což značí uhynutí korálů. To má na svědomí rostoucí teplota mořské vody. Přesto zpráva zmiňuje i pozitiva, díky společnému úsilí se v uplynulých deseti letech podařilo zabránit vyhynutí až 48 druhů, což může být známka naděje a důkaz, že má spolupráce smysl.

Autor zprávy David Cooper, zástupce tajemnice Úmluvy o biologické rozmanitosti, ve zprávě zdůrazňuje půl bilionu dolarů ve vládních dotacích pro nešetrné zemědělství, fosilní průmysl a neomezovaný rybolov. „Stále vidíme mnohem více veřejných peněz investovaných do věcí, které poškozují biologickou rozmanitost, než do věcí, které ji podporují,“ řekl Cooper deníku The Guardian.

Zpráva přichází v době, kdy signatáři Úmluvy o biologické rozmanitosti vyjednávají o stanovení cílů pro toto desetiletí. Poslední kolo jednání o dohodě se mělo konat v čínském Kunmingu loni v říjnu, ale bylo odloženo pandemií koronaviru, proběhnout by tak mělo v květnu 2021.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené